Prohibiční!

„Táta mi vypil whisku!“ křičel včera rozhořčeně můj syn po nedělní návštěvě u tatínka. Tvářil se doslova vražedně. „Johnnieho Walkera, dostal jsem ho k narozeninám! Loni po oslavě mi taky zlikvidoval dva litry vína, rum a Stalinovy slzy, ale to nebyla prohibice!“

Chum byl skutečně otřesený. Kdybych se nezlomila do křeče a neřvala smíchy asi půl hodiny, možná bych ho i litovala. Na tu whisku se těšil celý víkend.

„Je prohibice,“ volala jsem mu v pátek večer někam na mejdan. Oznámil mi, že pije víno a chová se slušně. Až začne mít problémy s viděním, dá mi prý vědět. Poslala jsem ho do háje a nalila si červené víno. Říkal pan ministr, že pivovarníci a vinaři si musí polepšit.

V sobotu se Chumík probral v jedenáct, pomohl mi napsat recenzi na film Ve stínu a opět začal básnit o své whisce.

„Tak ji přines,“ dloubla jsem si, „jak tvrdý nepiju, ta prohibice mi zvedla chuť.“

Chumík souhlasně zakýval, ale k tatínkovi se nevypravil. "Času dost," říkal, "whiska se nekazí. Dáme si, jestli akademici ten film pošlou na Oscary.“

V neděli jsem odjela do kostela, děti na oběd k tatínkovi, pak jsem u ovocného piva v naší lesní hospůdce opravila terciánské diktáty a těšila se na prohibičního panáka. Jo Johnnie, to je kvalita, takovou jsme doma dlouho neměli.

Po projížďce na kole jsem na tu whisku měla už opravdu chuť nehoráznou. Jak člověk zapnul televizi, samý levný alkohol a neveselé vyhlídky. Kdyby o tom pořád nemluvili, nebyla bych tolik při chuti, říkala jsem si pobaveně. No co, Chumík s Týnou za chvilku přijdou a ukojí mé temné choutky…

Klika cvakla, děti doma. Týna zmizela do svého pokoje a já jsem se nedočkavě hnala k Chumovu batůžku.

„Je tam?“ ptala jsem se mlsně.

Můj dospělý syn vypadal jako hromádka neštěstí. Připravený sdělit mi tragickou zprávu.

„Táta ji vypil. Říkal, že měl nějakou návštěvu a že jim neměl co nabídnout…“

Začala jsem se bublat smíchy. Slzy mi vytryskly, kolena se podlomila…

„Říkal jsi…že se…nekazí…“ hýkala jsem rozjařeně. „Třeba se bál, aby se do ní nedala plíseň nebo tak něco…“

„Nech si ty blbý kecy,“ utrousil Chum otráveně. „A víš, co mi řek? Víš, co mi muj drahej otec řek? Že mi koupí novou flašku! Hned jak skončí prohibice! To je fakt vtipný!“

Film Ve stínu na Oscary jede. My si na whisku si ještě chvilku počkáme.