Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)

V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.

Sál plzeňské Měšťanské besedy byl samozřejmě nabitý k prasknutí. Je to krásný prostor, určený zjevně pro plesy a reprezentační akce. 

Publikum tomu odpovídalo. Inteligentně vyhlížející, udržovaní pánové a distinguované dámy v našem věku, ale i hojně zastoupená mladší generace. Kotlíkářské uniformy s umaštěnými klobouky byste hledali marně. Muži přišli upravení a vymydlení, ženy se většinou vznášely v šatech, ne sice z krepdešínu, protože máme březen, ale bylo vidět, že nějakou chvíli před zrcadlem postály (teď mluvím i za sebe, konečně jsem dohubla do modrého mořského zázraku, který jsem na sobě měla naposledy předloni v prosinci).

Přesuňme se do narvaného sálu. Písničkáře a básníka přivítal potlesk, koncert otevřela píseň Natáh jsem sadu nových strun (Na trati Těšín Přerov Kolín Praha Plzeň/ na trati, kterou zpaměti znám...), v níž Nohvica vzpomíná kromě cest na plzeňskou Portu i na JIřího Černého a legendární pořad Dvanáct na houpačce, který objevil Karla Kryla. Téma první části koncertu bylo jasné, milostné písně musely počkat. Přišlo Sarajevo a "Divné" 21. století. 

Nepsala jsem si poznámky, nevím, jestli Pánové nahoře byli třetí či čtvrtí v pořadí, každopádně je předcházela věta: "Proč všichni mluví o válce, a nikdo o míru." Nohavica ji neříká na koncertu poprvé, v poslední době k této písni nějak automaticky patří. Jen jsem nevěděla, že Vianovy Pány nahoře zakázali i ve Francii, že je Nohavica zahrál i v roce 1983 na Portě a dostal za ně svůj první zákaz. Člověk se pořád učí.

Nutno ovšem podotknout, že při zmínce o zákazech, minulých, současných i budoucích, začalo publikum tleskat. Teď si nevybavuji, jestli i spontánně povstalo, nebo ta vstávačka přišla až později, ale raport tam byl jasný - děkujeme. Pánové nahoře měli stejně drtivý dopad jako vždy. Jen ta hrůza byla o trochu blíž.

Pak zazněly Velká voda, Pane prezidente (s upřesněním, kterému prezidentovi byla píseň věnována a proč; Klaus ani Zeman to nebyli) a Když mě brali za vojáka. 

A moje milované Jiné to nebude ("Zdá se mi jako bych házel hrách na stěnu/ Ať dělám, co dělám, včerejšek nedoženu/ A to, co mi zítřek přinese/ Skryto je za tmavým závěsem/ Sloka za slokou a refrén k refrénu/ Někde z dálky slyším houkat sirénu/ Nebe hvězdama je poseto/ Kde se touláš, moje Markéto/ Jiné to nebude/ Děkuju ti osude/ Za všecko, co se stalo/ Co nám na dně šálku po vypití kávy zůstalo").

V druhé půli přišel samozřejmě na řadu fotbal (dvě fotbalové Básníkovi na koncertě ještě odpustím), sólo Roberta Kuśmierského a Pavla Plánky (netušila jsem, že se narodil v Plzni a je ze Stříbra) a blbnutí při Petěrburgu.  

A pro ženy trocha lyriky. Heřmánkové štěstí v novém hávu nemá chybu. Těšínskou ("Kdybych se narodil před sto lety/ v tomhle městě/ u Larischů na zahradě trhal bych květy/ své nevěstě...") miluje Kapitán, rodák ze severní Moravy. 

Mám jizvu na rtu mě rozseká vždycky. 

Troufám si tvrdit, že koncert jsme si všichni v sále užili, soudě podle potlesku ve stoje, dojatých tváří, které jsem potkávala v šatně, a rozmazaných řasenek kolem očí.

Ani já občas nevím, jestli u písní pana Básníka brečím smíchy, nebo ze žalu, že se v těch důvěrně známých textech i ve všudypřítomné ledové realitě vracím zpět do mládí.

Jo abych nezapomněla, Kometa také zazněla. 

"Velká a odvěká tajemství přírody
Že jenom z člověka člověk se narodí
Že kořen s větvemi ve strom se spojuje
Krev našich nadějí vesmírem putuje..."

Tak zase brzy na dalším koncertu...

PS: Diskusi jsem zavřela někdy před týdnem a nechám ji nějaký čas zavřenou. Občas to dělám, když je situace na blogu napjatá a tuším, že bych měla pod článkem nepříjemné poznámky a urážky, které bych nestíhala uhlídat. Pokud se mnou chce někdo polemizovat, může napsat blog. Děkuji za pochopení.

PS 2: V jedné šťavnaté diskusi pod reakcí na můj článek se objevil i podivný výklad textu Těšínské... Tak snad stačí připomenout tu poslední větu písně: "Ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká!" Na počátku 20. století to nevěděli, nevíme ani my. Ale jisté podobnosti by tu byly...

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | středa 20.3.2024 12:29 | karma článku: 42,13 | přečteno: 2228x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Kde se vzalo tolik nenávisti?

Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?

17.5.2024 v 21:10 | Karma: 16,79 | Přečteno: 229x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 31,86 | Přečteno: 1079x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,54 | Přečteno: 685x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,50 | Přečteno: 1356x | Politika

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,20 | Přečteno: 904x | Společnost
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Máš jiný názor? Tak tohle je výsledek. Kaliňák o zákulisí atentátu na Fica

18. května 2024

Premium Je jedním z nejbližších lidí premiéra Roberta Fica ve straně Smer-SD. Byl ve všech Ficových vládách...

Se samopalníky šli svrhnout komunisty. Proč největší Prokešův puč nevyšel

18. května 2024

Premium Před 75 lety, v polovině května 1949, se měl odehrát vůbec nejvážnější ozbrojený pokus o svržení...

Hlavně díky manželce. Britský premiér Sunak je se svou ženou bohatší než král

17. května 2024  22:12

Britský premiér Rishi Sunak a jeho manželka Akshata Murtyová v loňském roce, kdy byl Sunak celou...

Vlak na Děčínsku usmrtil člověka, provoz na trati do Ústí nad Labem byl přerušen

17. května 2024  18:10,  aktualizováno  21:32

Vlak u Dobkovic na Děčínsku v pátek vpodvečer srazil člověka. Na místě podlehl svým zraněním, řekl...

  • Počet článků 462
  • Celková karma 26,76
  • Průměrná čtenost 1704x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz