Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Odjezd na tábor

„Pozítří jedeme, mami. A nemám sandály, kufr, pyžamo, brejle, krém na opalování a spodní kalhotky. Jestli tě to náhodou nezajímá.“

„Beruško, zajímá. Ale neměla jsem čas.“

„A kdy budeš?“

Týna stojí mezi dveřmi, které jsem stále ještě nedala zasklít, a tváří se velmi zuřivě. S povzdechem sbírám kreditní karty, hulákám na Jáchyma i Daniela a obouvám tenisky. Nemáme auto, nakupujeme na kole.

Nejdříve hypermarket. Pro Jáchyma trenky a plavky (jen žádné těsné slipy, zabíjí to spermie a já chci být babičkou, křičí šílená matka ve mně), pro Kristýnu…

„Hele, mami, kalhotky a podprsenka!”

Týně je dvanáct, podprsenky má čtyři. Po kratší hádce strkám do vozíku nejméně barevnou sadu kalhotek (barvy jsou nebezpečné, zásadně bílou nebo čistou bavlnu. A nikdy, NIKDY ČERNOU, Kristýno, radí šílená matka.)

„Mami, kufr. Ve slevě! Ty tvoje oba nemají kolečko!”

„Zato já mám koleček nadbytek. V hlavě. O kolečko víc nebo míň, tak je spravíme.”

„Ale já ten kufr potřebuju!”

„Tak si ho vem!”

Rezignovaně jdu hledat krémy na opalování. Pyžamo zamítám, dostala nové. Před dvěma měsíci.

„To mám jako spát v ty růžový hrůze?”

„Vem si triko a kamaše.”

„Mami, ty vůbec nic nechápeš!”

Krémy nemají. Jen mou neoblíbenou značku. Ještě sladkosti, prášky do vody a červené víno. To jim nedám.

Odvezeme nákup domů. Daniel statečně manévruje, kufr na předních řidítkách. Ještě to neskončilo.

Druhý den vyrážíme jen s Kristýnou. Kupuji krém na opalování (určitě třicítku, sténá šílená matka, budou sice jen na jihu Čech, ale letos je to slunce obzvlášť agresivní). Kupuji třicítku. Drahou.

„Hele mami, ty jsou krásný!”

Kristýna třímá v rukou troje brýle, všechny černé.

„Kde jsou ty nové?”

„Nechala jsem je u July.”

„Tak si tam dojeď!”

„Ona tvrdí, že tam nejsou.”

Vzdávám se (brýle potřebuje, slunce je agresivní, konejší mě šílená matka).

„Ale budeš je mít ve futrále.”

„A koupíš mi ho?”

Sháníme obal na sluneční brýle. Marně.

„Mami, ten si viděla v Newyorkeru. U Číňanů ho nemají”

„Jestli ty brejle strčíš zase na dno batohu a bude z nich lámanka...”

Kristýna ale nabírá nový směr a táhne mě do módního obchůdku. Vítězí. Tričko na spaní končí v jejím batůžku a já si začínám připadat jako slupka od banánu.

„Konec!” zavelím nekompromisně. „Musíš balit.”

Jáchym už má sbaleno, Daniel pro jistotu načal červené víno a nalévá mi štědrou dávku.

„Nádech výdech, matko. Bude hůř.”

Kristýna balí tajně. Když chci její činnost překontrolovat, nepustí mě do pokoje. Ještě loni se mnou diskutovala o každém triku a kraťasech.

Nakonec jsou pytle, etuje a taštičky nacpané v kufru.

„Co je tohle?” zvedám napěchovanou stříbrnou etujku vážící tak kilogram.

„Šminky,” zasyčí Týna. Vidím fén, nejlepší trička, taštičku s krémy. Když se ptám na pláštěnku a sportovní oblečení, vrčí, že je všechno na dně. a ať to zkusím zpřevracet. Zavírám kufr a pošlu tichý pozdrav Betty Mc Donaldové. Za její sondy ze života s puberťačkami Měla jsi pravdu, Betynko, RODIČE potřebují ošetřovat a hýčkat. Ty malé bestie by měl někdo honit s bičem po cvičišti.  Nebo bez biče (šílená matka mlčí).

Ráno, snídaně, oblékání, vyrážíme.

Na náměstí dva autobusy, natěšené dětičky a milující rodiče. Jáchyma s Týnou ředí dav kamarádů a kamarádek. Muži se zdraví rezervovaně, holčičky piští a objímají se.

„Mami, ulomilo se kolečko,” hlásí Týna, která se přichází rozloučit. „U toho novýho kufru. A nemám brejle.”

„Jak nemáš, kde jsi je nechala? Tys je nedala do kapsy na baťůžku?”

„Nevim.” Kristýna se tváří zavile. Pláče nebo provinilého lamentování se určitě nedočkám. Zato Týna se dočká. Už skoro sedí v autobuse.

„Jsi úplně blbá. Máš troje brejle (zatajila mi staré růžové) a ani jedny s sebou. Kup si je z kapesnýho! Nebo zavolej tátovi, ať ti je tam doveze! (Šílená matka předpokládá, že pár dní bez slunečních brýlí nemůže dítě přežít.)

Kristýna nastoupí a ošklivě se na mě podívá. Seřvala jsem jí před houfem kamarádek. Dojemné rozloučení se nekoná. Usměju se a zamávám, ale kamenná tvář nasupené Týny hledí před sebe a nepohne se ani o milimetr.

Daniel má pravdu. Bude hůř.

Autobusy odjíždějí, MNĚ začínají prázdniny. Otevírám dveře bytu, slastně se rozhlížím po jeho neuklizené prázdnotě, teď utřít prach, vytřít a začne trocha klidu a ...

Křřřup! Zvuk drceného plastu.

Hádejte, na co šlápla moje levá noha v tmavé předsíni...

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | čtvrtek 14.7.2011 18:15 | karma článku: 21,76 | přečteno: 1630x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Ošklivost je krása, lež je pravda a nová Miss Alabama.

Hitem internetu posledních dní se stala stopadesátikilová Miss státu Alabama Sara Millikenová. Snad proto, abychom si zvykali na svět, v němž abnormalita je nazývána normalitou a krása ošklivostí.

14.6.2024 v 12:40 | Karma: 36,37 | Přečteno: 1183x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Jak jsem kupovala Cinzano

Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.

30.5.2024 v 0:05 | Karma: 17,22 | Přečteno: 690x | Diskuse| Ona

Veronika Valíková Šubová

Kde se vzalo tolik nenávisti?

Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?

17.5.2024 v 21:10 | Karma: 39,26 | Přečteno: 1908x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 32,35 | Přečteno: 1135x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,76 | Přečteno: 698x | Poezie a próza
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje

12. června 2024  18:34

Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...

Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23

17. června 2024

Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...

Bude von der Leyenová ve funkci pokračovat? Lídři EU se na první schůzce neshodli

18. června 2024,  aktualizováno 

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování...

Jinudy prchat nelze. Kde je poslední otevřená brána do svobodné Ukrajiny

18. června 2024

Premium Na více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linii mezi Ruskem a Ukrajinou se nachází poslední...

„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé

18. června 2024

Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...

Česko vyzývá EU, aby omezilo ruské diplomaty. Špionománie, hrozí Kreml odvetou

17. června 2024  22:20

Pokud EU omezí pohyb ruských diplomatů, přijme Moskva odvetná opatření. Vyplývá to z vyjádření...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 464
  • Celková karma 30,13
  • Průměrná čtenost 1667x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz