Markétčin sen

Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště…

Pekelné koště letělo sebejistě. Markétka si mohla užívat pod dubnovou noční oblohou a výskat nadšením. Počasí bylo nebývale teplé, stromy kvetly, krajinu protkávaly řeky a říčky a Markétiny dlouhé vlasy vlály ve větru.

Náhle koště odbočilo doprava, prudce zrychlilo, po chvíli letu sebou zaškubalo jako v záchvatu a sneslo se k zemi.

„Asi jsem na někoho zapomněla,“ pomyslila si Markétka. „Na nějaké přízemní pišišlíny. No jasně! Buřiňák!“

Buřiňák byl kritik, který Juru několikrát nečekaně napadl ze stínu. Měl velmi úchylného koníčka hraničícího se stalkingem. Sbíral staré články s výroky známých osobností, ty potom vytrhl z kontextu, opatřil vlastní omáčkou, kořeněnou patřičnou dávkou ideologíe a fanatismu, a předložil občanům zvyklým zobat propagandu jako slípky večerní zrní.

Buřiňákova metoda se trochu podobala Krčílkově, který vytrhával kusy textů nepohodlných pisálků z kontextu, kompiloval je s bláboly různých pouťových šoumenů a to vše balil do originální směsi polopravd, lží, pomluv a fantasmagorií.

Krčílek, respektive jeho dílna, protože nikdo netušil, kolik lidí se na tomto projektu podílí, byl nepochybně mistrem pamfletů. Psal lehce, zábavně, zatahoval do svých textů boha, ďábla, Krista, politiky, papeže i umělce. Proplouval historií, literaturou, náboženstvím, právem i filosofií jako mrštná zlatá rybka a jeho okouzlení čtenáři jen stěží rozpoznali faktické chyby a časté posouvání významů.

Chybělo jim vzdělání i všeobecný přehled, proto mnozí věřili Krčílkovým textům jako evangeliu.

Buřiňák ovšem uměl překvapit svou zemitostí. Nebyl sečtělý ani vzdělaný jako Krčílek, ale dokázal vyabstrahovat ze slov trapné téma, které nikdo jiný nenašel, a toho se potom držel s buldočí vytrvalostí.

A protože opakovaná lež se postupně stává pravdou, byla jeho kritická pojednání sice ceněna méně než Krčílkovy pamflety, ale přesto dokázala cloumat veřejným míněním.

O tom či onom se začalo šuškat, že pije, fetuje, zneužívá mladé studentky či bere obří úplatky.

Buřiňák měl ovšem také jednu slabost. Psal poezii. Byla stejně děsivá jako „zprudlé žvastopunktsery na plzné včele“ Vogona Jelce, ale Buřiňák si svých veršů nesmírně považoval.

Cpal je do všemožných médií. Poeticky komentoval společenské i politické dění.

Omotával jimi v dávné minulosti i Jurovy obrazy, než mu to dotyčný důrazně zakázal.

Tehdy přešel Buřiňák na prózu a začal vylupovat z minulosti všechny Jurovy pomyslné hříchy.

Markétka zabrzdila koště na břehu řeky.

Buřiňák tam právě venčil svého psa, malého poštěkávajícího ratlíka, který měl stejně úchylnou zábavu jako jeho pán. Většinou chodil důstojně před Buřiňákem a servilně vrtěl ocáskem. Ale kdykoli vycítil, že Buřiňák někoho nemá v oblibě, nenápadně se přitočil k dotyčnému, zprudka vyštěkl a rafl ho do nohy.

Nikdy netekla krev, ratlík měl krátké zuby a málo síly v hubě, přesto uměl lidi nepříjemně překvapit i rozzlobit.

Ucítil Markétku a zavrčel.

Markétka byla od mládí zvyklá na velké a silné psy, obdařené patřičným sebevědomím. Buřiňákův ratlík ji rozesmál.

„Jen mě zkus kousnout, ty pišišvore,“ zatrylkovala vesele, „naberu tě smetákem a zastavíš se až na Měsíci. To bude jízda, jupíííí!“

Zamávala koštětem a vycenila zuby.

Ratlík stáhl ocas a schoval se za svého pána.

Vyděšený veršotepec zíral na rozběsněnou Markétu, která s výsknutím skočila zpátky na koště, pohodila hřívou a začala kolem pána i jeho psa kroužit v pravidelných elipsách.

A pokaždé, když se Buřiňákovi ocitla tváří v tvář, vyplázla jazyk a zaječela nějaký šílený verš, který v dávných dobách adresoval Jurovi.

„Smavé tóny tvého štětce oblažují srdce mé… pověz, Juro ze Slovácka, kdy se zase sejdeme… ty máš barvy, tóny slova, která lámou kamení… moje srdce žene touha, kterou nikdo nezmění… ty jsi malíř od Moravy, já jsem básník Vltavy… naše duše splynou v jedno… nemám o nás obavy!“

Jak Markéta zkracovala elipsy, zrychlovala i zuřivou deklamaci Buřiňákových veršů.

Vyděšený kritik se snažil prorazit ten pekelný polokruh, ale čarodějka na koštěti syčela, prskala a vřískala jako podrážděná harpyje.

„Řekni, že Jura je nejlepší!“ ječela. „Řekni, že tvoje verše nikdy neměly právo špinit jeho obrazy! Řekni, že jsi ubohý břídil, který ubližuje druhým, protože jim závidí!“ řvala jako pominutá.

„Ano, ano, ano, všechno potvrzuji, všechno schvaluji,“ klepal se Buřiňák jako osikový list. „Jen mě prosím nechte naživu. Slibuju, že už nikdy nenapíšu jediný verš!“

„Slibuješ?“ zaječela Markéta. „Tak to si nechám líbit!“

Zastavila koště, plivla zkoprnělému Buřiňákovi pod nohy a chystala se vzlétnout vysoko nad řeku.

Ale zarazily ji povědomé hlasy, který se ozvaly nedaleko od ní.

„Pane Buřiňáku, co vy tady. Snad tu na vás nečekal někdo z těch trapných demoliťáků!“ vyrazilo ze tmy potměšilé trylkování.

A vzápětí zaševelil sladký kultivovaný alt:

„Jste v pořádku? Nemám vás vzít na policii? To je hrozné, co s dneska děje!“

Bělinka a Růženka. Dvě oblíbené televizní komičky, s nimiž měl Jura hodně nevyřízených účtů. Byly nerozlučné jako dvojčata. A po vzoru dávných estébáckých dvojic se navzájem dokonale doplňovaly. Jedna mluvila jako domovnice, druhá si hrála na vzdělanou, světa znalou dámu.

Obě měly v srdci led a na jazyku jed.

„Tak na vás si, dámy, ještě počkám,“ zasyčela Markétka nad jejich hlavami a navedla koště do nedalekého křoví…

 

Markétčin sen se mi líbí stále více. Zatím píšu první kapitolu románu a přemýšlím, jestli tuhle subkapitolu nakonec neužiju jako prolog, který dám ještě před historický úvod. Uvidím. 

Poznámka pro případné kritiky: Chápu, že excitovaná Markétka na koštěti vzbuzuje různé asociace, ale nemohu posuzovatele jejího chování nutit, aby se blíže seznámili s klasikou.

Bulgakovův Mistr a Markétka je skutečně jeden z nejsilnějších románů 20. století. Já se ke své inspiraci hrdě hlásím.

Děkuji za pochopení, pokračování teď hned nebude. Mám nějaké zakázky. A také nehodlám na blog dávat vše.

Prohlašuji, že text je satira a všechny osoby a události v něm jsou smyšlené.

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | pátek 5.4.2024 13:10 | karma článku: 18,35 | přečteno: 521x

Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Básník koketující s anděly

Dnes slaví nekulaté narozeniny Jarek Nohavica. Přála jsem mu už mnohokrát, ale nikdy jsem se nevěnovala jeho andělům. Nejvyšší čas to napravit.

7.6.2025 v 18:23 | Karma: 26,11 | Přečteno: 617x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě k vymírání národa a měsíci matek

Včera jsem publikovala text o tom, že se rodí málo dětí a že je to záležitost vnitřního nastavení mladé generace.

26.5.2025 v 23:41 | Karma: 22,83 | Přečteno: 614x | Diskuse | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Bílá nemoc evropských chciválků

V souvislosti s válkou na Ukrajině je nám předkládána prvoplánová paralela s rokem 1938 a nacistickým Německem. Ta ale kulhá. Vzhledem k čerstvým vyjádřením prezidenta a ministra zahraničí věším březnový článek z LN.

11.5.2025 v 21:05 | Karma: 34,74 | Přečteno: 1309x | Diskuse | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Čeští umělci versus totalita

Karel Hašler, Vladislav Vančura, Josef Čapek, Karel Poláček. Anna Letenská, Vojtěch Preissig, nepřímo i Jiří Orten. Čeští umělci zabití nacisty.

5.5.2025 v 22:03 | Karma: 28,54 | Přečteno: 695x | Diskuse | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Souhvězdí žab

Internet je zase plný plukovníka Foltýna, respektive toho, co se stalo na jeho přednášce. Mnohokrát jsem psala, že hrdinové naší generace nebyli generálové a vojáci. Byli to spisovatelé, básníci, dramatici a písničkáři...

7.4.2025 v 20:08 | Karma: 31,65 | Přečteno: 1088x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR

11. června 2025

Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...

Koruny místo eur. Reebok nabízel oblečení za hubičku, Češi zběsile nakupovali

8. června 2025  17:40,  aktualizováno  18:49

Za neobvykle nízké ceny nabízel oblečení internetový obchod značky Reebok. V sekci „výprodej“ na...

V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu

12. června 2025  10:55,  aktualizováno  16:42

Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...

Na Rakovnicku boural známý podnikatel a miliardář. Řidič druhého auta zemřel

6. června 2025  16:50,  aktualizováno  17:10

Při tragické nehodě ve středu 4. června u Nového Strašecí na Rakovnicku se těžce zranil jeden z...

Plzeň truchlí, oblíbený učitel a psycholog Václav Holeček nepřežil drama u přehrady

10. června 2025  15:55

Ve věku třiasedmdesáti let náhle zemřel oblíbený plzeňský učitel, matematik, vědec a psycholog ...

Mallorca ubere turistům lehátka na plážích, chce dopřát víc prostoru místním

14. června 2025

Na nejoblíbenějších plážích Mallorky od příštího roku dál ubude lehátek a slunečníků. Jejich počty...

Muž zemřel v Příbrami při potyčce se svým známým. Nepřežil pád na zem

14. června 2025  16:54

Dva muži se dnes ráno v Příbrami napadli a jeden z nich po pádu na zem zemřel. Druhého účastníka...

Tropické teploty vystřídají bouřky se silným větrem i kroupami

14. června 2025  16:45

Českou republiku v neděli čekají vysoké teploty. Zejména v Čechách překročí i tropických 30 stupňů...

Nehoda uzavřela skoro na čtyři hodiny D6 u Sokolova, zranili se dva lidé

14. června 2025  16:41

Nehoda osobního auta v sobotu na téměř čtyři hodiny uzavřela dálnice D6 u Sokolova ve směru na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 490
  • Celková karma 28,77
  • Průměrná čtenost 1635x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Sesterské domino - 7. 2. 2025

Sbírka povídek, jejichž zásadními tématy jsou sourozenecké vztahy, láska a hledání cest, které nás nezavedou do pekla. Kulisy se mění: divadlo, vodácký tábor, FFUK, nemocnice i taneční parket. Jsou to spíše ženské příběhy, ale pro pány se v knize také něco najde. Třeba povídka Jak se mistr Villon setkal se svým lyrickým subjektem či námořnická Sluneční dcera.

Češtinářky - 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Soukromý nebe - 2004 

Pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Moje stránky:
https://www.ver-valikova.cz/

Píšu glosy a články o literatuře do MF Dnes, nově se po vyjití v tištěných novinách objevují i v LN: https://www.lidovky.cz/novinari/veronika-valikova.N5586.
Můžete je najít i zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/komentare-glosy-nazory.K307000

Jsem i zde:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari/veronika-valikova.N5530

Nově:
www.youtube.com/@veronika.valikova

mail: ver.valikova@seznam.cz

29. 5. v 17:00 zvu na autorské čtení do Café Martin, Sokolovská 29/75, Praha 8

 
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.