Kdo dnes hájí Nohavicu, ten nemá učit naše děti?
Odsoudit písničkáře, který nevrátil Puškinovu medaili a dovolil si napsat jedovatou virtuálku Počkáme, co řekne, v níž ironizuje jednání některých politiků, přece má být společenskou normou! Dokud nezačneme Nohavicovy adoranty rovnou vyhazovat z práce!
Je pravda, že slezský bard si v poslední době dovoluje hodně, což vyvolává řadu odsuzujících reakcí. Nohavicovy verše už prý nejsou, co bývaly. A jeho morálka je na pováženou. Písničkář je přece svědomím národa a má zpívat, jak dav píská. Neposlouchat ty hvízdající solitéry pod mostem, a už vůbec ne vlastní zarputilou hlavu.
Nějak nám vyšuměl význam slova protestsong. Protestsongy nejsou písně budovatelské, které oslavují vládu a její politickou linii. Ze své podstaty ironicky glosují a kritizují mocenskou garnituru, podrývají její autoritu a ukazují věci v jiném světle. Proto bývají jejich autoři tak často pronásledováni, likvidováni, posíláni do vyhnanství i do gulagů. Své o tom věděli Dante Alighieri, Alexandr Sergejevič Puškin, Karel Havlíček Borovský i Ivan Martin Jirous.
Chtít od Nohavici, aby zpíval, co si přejí jisté politické kruhy, je jako chtít od moře, aby proměnilo třímetrové vlny v usměvavou modrou hladinu. Umělec netvoří, aby byl svědomím národa, ale proto, že musí něco dostat ven. Jednou je to hluboká píseň, v níž se zrcadlí naše sny i naděje, jindy drzá virtuálka, která šplíchne na pláž a sebere povalečům jejich umělohmotné hračky.
Počkáme, co řekne není hluboká píseň o kometě či přátelství, má jednoduchý rým a ještě jednodušší vyznění, které opět vyvolalo vlnu popuzených komentářů. Jenže mnozí z nás po dopadu té zatoulané rakety a frmolu na sociálních sítích přemýšleli, zda nemají balit kufry a ráno se neprobudí do třetí světové. A nechtějí ten zážitek často opakovat. Nohavicova píseň nám tu divokou noc připomíná formou dětské říkanky. Dobře, že ji máme.
A na závěr k učitelům, kteří mají stále rádi Nohavicu, a přesto si dovolují učit děti. Zakazovat umělce a pronásledovat jejich fanoušky je znakem totalitních režimů. Mám Nohavicovy verše jako motto ve dvou svých knihách. Těžko se svého básníka zřeknu. Možná bych si měla pomalu hledat teplé místo ve vrátnici či na veřejných toaletách.
Psáno pro MF Dnes, 1. 12. 2022
Veronika Valíková Šubová
Básník koketující s anděly

Dnes slaví nekulaté narozeniny Jarek Nohavica. Přála jsem mu už mnohokrát, ale nikdy jsem se nevěnovala jeho andělům. Nejvyšší čas to napravit.
Veronika Valíková Šubová
Ještě k vymírání národa a měsíci matek

Včera jsem publikovala text o tom, že se rodí málo dětí a že je to záležitost vnitřního nastavení mladé generace.
Veronika Valíková Šubová
Bílá nemoc evropských chciválků

V souvislosti s válkou na Ukrajině je nám předkládána prvoplánová paralela s rokem 1938 a nacistickým Německem. Ta ale kulhá. Vzhledem k čerstvým vyjádřením prezidenta a ministra zahraničí věším březnový článek z LN.
Veronika Valíková Šubová
Čeští umělci versus totalita

Karel Hašler, Vladislav Vančura, Josef Čapek, Karel Poláček. Anna Letenská, Vojtěch Preissig, nepřímo i Jiří Orten. Čeští umělci zabití nacisty.
Veronika Valíková Šubová
Souhvězdí žab

Internet je zase plný plukovníka Foltýna, respektive toho, co se stalo na jeho přednášce. Mnohokrát jsem psala, že hrdinové naší generace nebyli generálové a vojáci. Byli to spisovatelé, básníci, dramatici a písničkáři...
Další články autora |
Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR
Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Zkroušený vlastenec oplakal pád Francie. Jeho slzy vyždímala americká propaganda
Seriál Stal se symbolem francouzské porážky v roce 1940. Zatímco jeho vlast okupovali Němci, uplakaná tvář...
Nejvyšší čas směnit koruny na dovolenou, euro oslabilo. Otálení se může prodražit
Premium Koruna se nachází vůči euru na svých nejsilnějších úrovních za poslední rok. Během června se jedno...
Bezzubá diplomacie. Rady EU k situaci na Blízkém východě nikoho nezajímají
Premium Boje mezi Íránem a Izraelem nenechávají v Evropě nikoho v klidu. Je ale patrné, že evropský blok...
Přetížení kamionům roky procházelo, váhy nefungovaly. Česko přesto kupuje další
Premium Přetížené kamiony v Česku bude do konce tohoto roku hlídat celkem 31 vysokorychlostních dálničních...
- Počet článků 490
- Celková karma 28,77
- Průměrná čtenost 1635x
Knihy:
Sesterské domino - 7. 2. 2025
Sbírka povídek, jejichž zásadními tématy jsou sourozenecké vztahy, láska a hledání cest, které nás nezavedou do pekla. Kulisy se mění: divadlo, vodácký tábor, FFUK, nemocnice i taneční parket. Jsou to spíše ženské příběhy, ale pro pány se v knize také něco najde. Třeba povídka Jak se mistr Villon setkal se svým lyrickým subjektem či námořnická Sluneční dcera.
Češtinářky - 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Soukromý nebe - 2004
Pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Moje stránky:
https://www.ver-valikova.cz/
Píšu glosy a články o literatuře do MF Dnes, nově se po vyjití v tištěných novinách objevují i v LN: https://www.lidovky.cz/novinari/veronika-valikova.N5586.
Můžete je najít i zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/komentare-glosy-nazory.K307000
Jsem i zde:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari/veronika-valikova.N5530
Nově:
www.youtube.com/@veronika.valikova
mail: ver.valikova@seznam.cz
29. 5. v 17:00 zvu na autorské čtení do Café Martin, Sokolovská 29/75, Praha 8
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky