Divoká noc

Moje dobrá přítelkyně na blogu sdílela nezapomenutelný zážitek – noc se mnou ve své posteli. Musím reagovat a upravit jistá tvrzení, která se mě malinko dotkla. Na čtenáři pak je, aby si vybral tu pro něj přijatelnější verzi.

Byl pátek 8. března, startovala jsem Rozinku.

„Stejně přivezeš jenom Andu, oni zase nepřijedou,“ pravil vesele Kapitán, když mi s Bětou mávali od branky. „Tak hlavně že jsi uklidila.“

„Co uklidila, vymetla jsem na přání milostpaní všechny pavouky nahoře i dole! Víš, že mně pavouci nevadí, ale Danajce jo,“ sykla jsem od volantu a rozjela se po naší polní cestě k silnici. Auto nechávám ve městě, do Prahy jezdím autobusem. Můj dvouletý řidičák není stavěný na všechno.

Obešla jsem v Praze, co jsem potřebovala, a zavolala Danajce. Třikrát už jsem ji zvala, od jejich poslední návštěvy, třikrát nepřijela. Jednou jsem vygruntovala a nakoupila, kuře jsme s Bětou snědly ve dvou, neb Kapitán byl v nemocnici. Podruhé jsem jenom uklidila. Potřetí jsem jenom zametla.

Tentokrát se Danajka pozvala sama, věřila jsem tedy, že konečně s třemi dětmi a jedním psem dorazí. Pokud překoná všechny své obsese a obavy.

„Nesežere Běta bílá vlčice naši agresivní Šlapu dobrmanici?“ ptala se mě obden po telefonu a přidávala děsivé historky z parku.

„Nebudu vadit Kapitánovi?“ obávala se denně, písemně i ústně, přestože mého muže dobře zná a ví, jak je přátelský zejména k o půl metru vyšším blondýnám.

„A nezabiješ nás v autě?“ psala mi co dvě hodiny sms. 

Ne, ne, ne!“ odpovídala jsem automaticky. Proto mě nijak nepřekvapil Danajčin skuhravý hlas v mobilu:

„Dneska nemůžeme. Přijedeme zítra.“

„Nevěřím,“ pravila jsem suše, koupila datle kvůli energii a vyrazila k Danajčinu domu. Hostitelka i Anda málem omdlely, když mě uslyšely v bzučáku. Evidentně si myslí, že vymetání pavouků je moje běžná denní rutina.

„Dnes nejedem,“ opakovala Danajka kategoricky. Vypadala, že za minutu omdlí. Anda i Kiki na mě smutně hleděly, Tadeáš vypadal taky zklamaně. Rodinka se těšila na venkov.

„Ale můžeš tady přespat a odvézt nás zítra, Terezo!"

Všimni si, laskavý čtenáři, nocleh nabídla ona mně, já jsem se jí do postele necpala.

Vzala jsem na procházku děti i dobrmanici, večer jsme s Andou vyrazily na Jeden život. Příběh o siru Wintonovi přemýšlivou slečnu téměř rozplakal, cestou domů jsme si střídavě povídaly o holokaustu a 2. světové, střídavě tančily na mé oblíbené písně, neb se ochladilo.

Pro lepší pochopení: už dva měsíce nevečeřím a obědvám jen poloviční porce. Také jsem přestala pít alkohol. To vše zpočátku trochu nahlodalo moje spaní. Vždy jsem špatně usínala, s jiným člověkem v pokoji neusnu, pokud vydává jakékoli zvuky. Doma máme s mužem krom ložnice každý svůj kutloch, dům je veliký. Kdykoli on začne chrápat, jeden či druhý se odstěhujeme do jiného pelechu. Krom toho chodím na dlouhé procházky s Bětou, zase čtu, poslouchám hudbu, tančím. Díky tomu spím bez prášků.

Ale noc v Danajčině posteli jsem neodhadla.

Chvíli jsme vzpomínaly na porodnici v Nábřežní, což mě vždycky rozruší. Vrací mě to zpět k rozhovorům s Čarodějem, který už tu tři měsíce není. Pořád ještě se bojím, že život bez něj nezvládnu.

 Pak Danajka, která usne kdykoli a kdekoli a občas spí, i když jí telefonuji, zavelela večerku. Vzala jsem si do postele mobil a sluchátka a doufala, že když hodím tři Otčenáše a pustím si správnou hudbu, třeba se mi podaří tak do dvou hodin usnout. Ráno pojedu autem s celou rodinkou třináct kilometrů, nesmím je nikde vyklopit.

No, nepodařilo. Oka jsem nezamhouřila. Danajka mě nejdřív buzerovala, proč nespím, potom mi strkala ruku na břicho a nakonec chrápala jak dřevorubec. Mobil se z leknutí začal aktualizovat a já jsem propadla totální hysterii, že jsem ho zalehla a je po něm. Chvíli to trvalo, než jsme se oba vzpamatovaly. Taková probdělá noc je moje soukromé peklo, už jsem pár podobných zažila.

V kuchyni jsem přivítala svítání, nacpala do sebe snídani, zodpověděla několik Andiných zvídavých dotazů a doufala, že všech pět pasažérů ve zdraví dovezu do našeho útulného Dna pytle.

Dovezla jsem. Danajka sice do Rozinky nasedala s velkou nedůvěrou a když se rychlost dostala ke čtyřicítce, chtěla mi vyrvat volant a řídit sama, ale nakonec se s povzdechem podřídila. Trpěla převelice. Šlapa chtěla na uvítanou ukousnout naší Bětě nos, ta ale smířlivě zabručela, polkla buřta a chovala se jako vzorná hostitelka. Kapitán okouzloval děti a staral se ně, když jsme dvakrát spaly až do oběda, protože jsme s naším sousedem vedli zuřivé a vzrušené náboženské debaty.

V zásadě povedená návštěva. Ale budu-li u Danajky ještě někdy nocovat, abych ji k nám mohla dopravit, přivezu si závěsnou hamaku a frknu ji na háky do haly. Neuslyším chrápání ani jedovaté poznámky své přítelkyně.

A také jsem si koupila nová velká bílá sluchátka na procházky s Bětou i cestu na Sardinii.

Krásné roztančené jaro všem.

PS: Omlouvám se, na nějaký čas zavírám diskusi. Když se podíváte pod můj předešlý článek, pochopíte. Nic jsem tam nemazala, ale fakt teď nemám čas pořád hlídat, kdo koho a proč napadne, kdo koho jak onálepkuje a podobně. Také v rámci půstu a zbavování se závislostí omezuji svoje vstupy do debat. Díky za pochopení.

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | sobota 16.3.2024 12:38 | karma článku: 0 | přečteno: 732x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Kde se vzalo tolik nenávisti?

Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?

17.5.2024 v 21:10 | Karma: 16,30 | Přečteno: 221x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 31,86 | Přečteno: 1079x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,54 | Přečteno: 685x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,50 | Přečteno: 1356x | Politika

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,20 | Přečteno: 904x | Společnost
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Máš jiný názor? Tak tohle je výsledek. Kaliňák o zákulisí atentátu na Fica

18. května 2024

Premium Je jedním z nejbližších lidí premiéra Roberta Fica ve straně Smer-SD. Byl ve všech Ficových vládách...

Se samopalníky šli svrhnout komunisty. Proč největší Prokešův puč nevyšel

18. května 2024

Premium Před 75 lety, v polovině května 1949, se měl odehrát vůbec nejvážnější ozbrojený pokus o svržení...

Hlavně díky manželce. Britský premiér Sunak je se svou ženou bohatší než král

17. května 2024  22:12

Britský premiér Rishi Sunak a jeho manželka Akshata Murtyová v loňském roce, kdy byl Sunak celou...

Vlak na Děčínsku usmrtil člověka, provoz na trati do Ústí nad Labem byl přerušen

17. května 2024  18:10,  aktualizováno  21:32

Vlak u Dobkovic na Děčínsku v pátek vpodvečer srazil člověka. Na místě podlehl svým zraněním, řekl...

Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness

Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...

  • Počet článků 462
  • Celková karma 26,69
  • Průměrná čtenost 1704x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz