Vítězný únor

Dovoluji si uctít toto dnešní výročí tichou vzpomínkou na svůj třicet tři let starý příspěvek k Vítěznému únoru. Autor originálu, na rozdíl od autora parafráze, byl jinak docela dobrý básník, ale poněkud si zadal... 

Tu báseň jsem slyšel recitovat tehdy v televizi a oslovila mne natolik, že jsem si nemohl pomoci, našel jsem si její tištěnou formu, a „procítěně ji přebásnil“. Náhodou jsem dnes nalezl videozáznam z pořadu „My s písní přišli k vám“, ve kterém Alfréd Strejček recituje tuto báseň u příležitosti třicátého výročí Vítězného února.

https://www.youtube.com/watch?v=TKLky4uxe4s

Záznam mé recitace, která probíhala o přestávce z katedry ve třídě gymnázia, které jsem v té době navštěvoval, bohužel (nebo bohudík) neexistuje.:)

Václav Hons      Únor

Jednoho dne byl Únor v Čechách

a bylo to stejné, jako že jednou v životě

vstoupila do našeho srdce láska.

Láska jako prudké bytí tepny na šíji koně,

když pod jezdcem v hluboké vodě do všech stran

tluče kopyty, aby dosáhl břehu.

Byl Únor v Čechách a bylo to náhle jednoho dne.

Bylo to zvláštní a ještě jsme to nebyli schopni docela chápat.

Byl Únor v Čechách a na vrbách bylo už znát předjaří

a první skřivan vzlykl tak nízko, že otvorem toho vzlyku

jsme zahlédli Únor v Čechách.

Bytí tepny na šíji hnědáka se srstí jako samet.

Ano, ano, ano.

Otevírají se dějiny jako trůnní sál

Jiří Turner           Úmor

Otevírají se dějiny,

Masarykové se mění v Leniny.

Hnědákovi v tepně tepe

a mně by knajpě bylo lépe

nežli na té manifestaci,

na které komouši kdovíjací

pořád jenom žvaní.  

A slavíka poslechnu si s paní

a ne se soudružkou

a do slohové práce napíšu si tužkou:

je únor v zemích Koruny české,

jaké by to bez vás, soudruzi, bylo u nás hezké.