Přeřehořováno

Jméno včerejšího oslavence Řehoře nenese žádný významný světský panovník, ale s Řehoři se v církevní sféře přímo roztrhl pytel a konkurovat jim mohou snad jen Janové. Podívejme se, jací Řehořové to jsou.

Česká podoba toho jména může kdekoho pomýlit, respektive nemusí nás vždy napadnout, že ti všichni Gregorové, Gregové či Gregoriusové jsou těmi našimi Řehoři. Jméno Grégorius je odvozeno od řeckého slova „grégoros”, což znamená „bdělý” nebo „ostražitý”, a tak se překládá i jméno samotné. Z důvodů, které nejsou zcela zřejmé, si toto jméno oblíbili zvláště papežové, z nichž někteří byli i svatořečeni.

První svatí Řehořové se váží k východnímu křesťanství, ale žili v době, kdy křesťanství bylo jen jedno (rozkol, tzv. Velké schizma nastal až v 11. stol.). Tím úplně prvním byl Řehoř Osvětitel, též zvaný Řehoř Arménský či Gregorius Illuminator, což byl zakladatel Arménské apoštolské církve. Arméni právě zásluhou Řehoře jako první na světě učinili z křesťanství své státní náboženství, což se stalo již roku 301, tedy 15 let předtím, než je jako "dovolené" (religio licita) uznal císař Konstantin I. v Římě. 

Původ i život Řehoře Osvětitele je stejně jako v případě jiných světců té doby obestřen legendami, ale je vcelku jisté, že se podílel na masivní christianizaci Arménie a okolních regionů a jako správný světec na sklonku života odešel do pouště či do jeskyně, aby očištěn vstoupil do věčného božství. Svatý Řehoř Osvětitel je dodnes patronem Arménské apoštolské církve, a tak je i uctíván.

Na území dnešního Turecka a Řecka (tehdejší Byzantské říše) působili také sv. Řehoř z Nazianzu zvaný Řehoř Bohoslovec (329 - 389), což byl významný teolog své doby, a sv. Řehoř z Nyssy, který působil i jako biskup. Oba tito Řehořové jsou uctíváni i římskokatolickou církví, ale stěžejní je jejich odkaz pro pravoslaví, což ještě významněji platí o sv. Řehoři z Nareku, který byl v době na přelomu tisíciletí jedním z největších arménských učenců, a o sv. Řehoři Palama (sv. Gregorios Palamas), jenž je vnímán jako jeden z největších teologů a mystiků pravoslavní církve. Ten žil v řecké Soluni v první polovině 14. stol., tedy již dlouho po Velkém schizmatu a v době, kdy se již schylovalo k zániku Byzantské říše.

Jako prvního z významných „západních“ Řehořů je třeba jmenovat sv. Řehoře z Tours (původním jménem Gregorius Florentius), který se stal v 2. pol. 6. stol. franským biskupem, ale jeho význam spočívá zvláště v tom, že je autorem desetisvazkových dějin, známých jako Historia Francorum. Jeho současníkem je první Řehoř v papežském úřadě, a to Řehoř I. Veliký, v pravoslaví zvaný Řehoř Dvojeslov. Ten byl sice podle zažité tradice až 64. papežem, ale reálně byl jedním z prvních papežů, kteří disponovali skutečnou mocí, a to i mocí světskou. Je pochopitelně těžké objektivně hodnotit jeho pontifikát, ale je poměrně patrné, že svůj velký vliv využíval na rozdíl od mnohých pozdějších papežů k urovnání světských sporů a církevní oblasti byl vyznavačem benediktínské řehole. Má také velký podíl na vzniku papežského státu a s jeho jménem je spojen tzv. gregoriánský chorál. Jen pro zajímavost, ono přízvisko „Dvojeslov“, není výrazem nějaké přetvářky, ale vzniklo chybou překladu názvu jeho stěžejního díla „Dialogy“.

Svatořečeni byli po Řehoři Velikém ještě další tři papežové. Řehoř II. a Řehoř III., kteří oba působili v 1.pol. 8. stol. První z nich se významně podílel na Christianizaci Německa a druhý, tedy Řehoř III., je zajímavý tím, že byl až do zvolení současného papeže Františka na následujících dvanáct set let posledním neevropským papežem, neboť pocházel ze Sýrie. Následovalo ještě dalších třináct papežů s tímto jménem, ale nejvýznamnějším a také posledním svatořečeným byl sv. Řehoř VII., rodným jménem Hildebrand ze Soany, který se „proslavil“ konflikty s císařem Jindřichem IV. Zmínit je však třeba i Řehoře XIII., jemuž vděčíme za náš současný, tedy gregoriánský kalendář. 

Z českých Řehořů je významný Řehoř Zajíc z Valdeka, pražský biskup působící za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II., tedy v době rozkvětu českých zemí. Neméně významným je také Bratr Řehoř (Řehoř Krajčí), jenž byl v 2. pol. 15. stol.  významným představitelem reformace a je vnímán coby jeden ze zakladatelů Jednoty bratrské.