Našel jsem pod stromečkem Halíka

Jelikož se mým milým nepodařilo dopravit pod náš stromeček profesora Halíka in natura, tak tam alespoň dlela jeho kniha To že byl život? Teprve až nyní mohu však s uspokojením konstatovat, že jsem knihu zkonzumoval a strávil.

Tato kniha, která nese podtitul: z „podzemní církve“ do labyrintu svobody“ vyšla již v roce 2018, což sice neušlo mé pozornosti, ale pořád nějak nebyl čas… Ten se naopak naskytl v období Vánoc a já jsem si tak mohl v klidu vychutnat životní příběh zcela mimořádného člověka, na jehož pozadí je promítána také část novodobé historie naší země. K vyprávění vlastního životopisu lze asi přistupovat různě, stejně jako lze různě interpretovat dějiny, a to i v případě, že se obojí vypráví pravdivě. Tomáš Halík zde líčí svůj velmi pestrý a dramatický život, a také jím převyprávěné období druhé poloviny 20. století v českých zemích se nejeví o nic méně dramaticky.

Potencionálním čtenářům je třeba sdělit, že obsahem knihy rozhodně není jen život kněze a historie církve, a to nepochybně proto, že profesor Halík nebyl vždy kněz a do dnešních dnů je to člověk vskutku renesanční. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že jeho kněžství bylo více či méně důsledkem toho, v jaké době a v jakém prostředí Halík vyrůstal a žil a co jeho osobnost formovalo. Poslání kněze bylo později jakýmsi zastřešujícím prvkem všech jeho aktivit, a to jak pracovních, tak i soukromých. Z jeho mnohých odborností a činností možná pramení ona neortodoxnost Tomáše Halíka coby kněze a z jeho kněžství jeho neortodoxnost coby filozofa, sociologa, psychologa či pedagoga.  Všechny zmíněné „profesese“ totiž v jeho osobě mísí a vzájemně obohacují. Když k tomu přidáme mimořádnou vzdělanost, životní moudrost a vypravěčský talent, mohou vznikat knihy, jako je tato.

V souvislosti s Halíkovým životním příběhem je možná užitečné zamyslet se nad tím, proč někdo prožije stejné období ve stejné zemi běžným a zcela nedramatickým a nekonfliktním způsobem a jiný naopak žije svůj dobrodružný román, a to ve velmi dramaticky působících kulisách. Patrně ze stejného důvodu tak může někdo vnímat takové období jako docela pohodové, protože pro takového člověka jsou milníky na této cestě spíše jen osobní události patřící k určitým životním etapám. Jsou však i lidé, kteří velmi silně vnímají společenskou situaci a ta zásadním způsobem ovlivňuje jejich život. V Halíkově případě je to možná i proto, že si odepřel rodinu a děti a svoji veškerou energii vrhl do svého poslání. I z tohoto důvodu může být pro někoho náboj této knihy nesnadno pochopitelný, a to ve smyslu vlastního pocitu: vždyť se tady dohromady nic nedělo.

Nechtěl bych, aby výše uvedené působilo tak, že jaksi pohrdám běžnými životy běžných lidí. Není tomu tak a jsem přesvědčen, že to tak nevnímá ani profesor Halík. Každý si ale může uvědomit, že dramatické nebyly jenom ony osudové historické zvraty, ale i mezi nimi se muselo něco dít. To „něco“ můžeme pochopitelně vnímat různě, ale bez návodu se většina z nás těžko vžije do role člověka, pro něhož odpor k režimu a jeho ideologii a zároveň služba lidem byl alfou a omegou jeho existence. O to více nám takový pohled může objasnit to, co bylo pro mnoho lidí v období působení komunistického režimu nezjevné. Neméně zajímavý je pak Halíkův pohled na období po změně režimu, kdy se on sám stal z neznámého psychologa a tajného kněze přímým nositelem významných společenských změn a později osobností, jejíž význam výrazně překročil rámec naší země.

Halíkova kniha je mimořádně pestrá a obsažná. Prolínají se v ní životopisné prvky s úvahami a hodnoceními, stejně jako vývoj církve s vývojem společnosti jako takové, a to vše v jakémsi homogenním propojení.  Aniž by to asi bylo autorovým záměrem, dobře se z tohoto příběhu dá vytušit, proč je pro mnohé politiky páter Halík nesnesitelný, a proč je nestravitelný i pro určitou část společnosti. Působí zde patrně určitý psychologický aspekt, na jehož základě nás čestní a zásadoví lidé zahanbují a moudří a mimořádně vzdělaní lidé nás nutí si přiznat naši nevzdělanost a zabedněnost. Tomáš Halík má navíc určitý „dar“ onu morální i intelektuální převahu dávat svým oponentům „sežrat“. Silně rétorickým přístupem se zdánlivými prvky určité nadřazenosti a arogance pak může spolehlivě otrávit kdekoho. Je si toho vědom a přiznává, že s tímto svým osobnostním prvkem bojuje, a ne vždy právě úspěšně. Vnímá to jako svoje selhání, přestože, jak tvrdí, žádnou intelektuální nadutost a nepokoru sám v sobě necítí.

Já osobně rozumím tomu, že je těžké být Halíkem, tedy někým, kdo se pohybuje ve společnosti předních světových teologů a filozofů, kdo diskutuje s nejvyššími představiteli různých církví a náboženství, kdo je častým hostem prestižních univerzit, nositelem čestných doktorátů a významných cen i uznávaným autorem vědeckých publikací a populárních knih, a nepůsobit přitom pocitem určité výjimečnosti. Profesor Halík výjimečný nepochybně je, je to osobnost světového formátu, což si, jak už to tak bývá, uvědomují vzdělaní lidé v cizině více než u nás doma. V Čechách se úspěch neodpouští, což je patrné nejvíce v přístupu těch, kteří by rádi těmi světovými celebritami byli, ale nejsou jimi ani na vlastním dvorku.

Vřele všem Halíkovu knihu To byl život? doporučuji. Halíkovým obdivovatelům není tohoto doporučení asi třeba a jeho sympatizantům mohu s klidným svědomím vzkázat, že nebudou zklamáni. Zvláště bych ale onu knihu doporučil jeho kritikům a odpůrcům. Ti mohou z této knihy zjistit, že jejich odpor či dokonce nenávist, může být odporem či nenávistí jen k určitému mediálnímu obrazu, a ne k reálnému člověku. Významnost a velikost každé výrazné osobnosti totiž netkví v tom, že nutně musíme souhlasit s každým jejím názorem, a ani náš odpor by neměl být založen na základě nesouhlasu s jejími dílčími myšlenkami. 

V této souvislosti bych chtěl pouze poznamenat, že tato veskrze pozitivní recenze je dílem ateisty, i když ateisty majícího blízký vztah k náboženství i teologii. Myslím si, že nejen tomto případě bychom si měli více všímat lidské podstaty každé osobnosti, potažmo každého člověka, stejně jako považuji za moudré zamýšlet se nad názory a postoji lidí, kteří mají nám i světu co říci. I prostřednictvím této knihy máme tu možnost. Mám pocit, že jsem pod stromečkem nenašel pouze Halíka…