Kurvovec!
Diskuse o tom, co je příčinou kůrovcové kalamity, a jak by měla být řešena, je poměrně dlouhodobá a zapojil se do ní ledaskdo. Odborníci z řad přírodovědců a lesníků, stejně jako „odborníci“ z řad politiků včetně současného a minulého prezidenta, což jsou v ekologii, potažmo v dendrologii a entomologii „těžké váhy“. Naposledy se ten druhý jmenovaný blýsknul v Polsku při návštěvě Bělověžského pralesa, ve kterém doporučil kácet, patrně proto, že se evropská komise zastala polských ekologů a vyjádřila opačný názor. I tam totiž řádí kůrovec, polsky „kornik“.
Přestože se často prezentuje, že problematika kůrovcové kalamity rozděluje odborníky (i skutečné odborníky), není tomu tak. Na příčinách panuje shoda: Je to důsledkem výsadby monokultur smrku, které jsou náchylné na účinky silného větru, který čím dál tím častěji způsobuje polomy. Jsou jasné i důvody menší odolností smrků, je to pokles hladiny spodní vody. Smrky s mělkými kořeny a nedostatkem vody ve dřevě jsou v suché půdě méně stabilní. Přemnožení kůrovce kromě dostatku „žrádla“ v podobě poškozených stromů, také úzce souvisí s příznivými klimatickými podmínkami pro jeho množení: mírné zimy, teplá jara a léta.
Z výše uvedeného vyplývá, že nejsou ani žádné pochybnosti o tom, jak obecně tento problém řešit. Ještě z dob Československé socialistické republiky jsou známy odborné studie, které navrhovaly vysazování smíšených lesů všude tam, kde smrková monokultura není původní (původní jsou pouze horské smrčiny) a již v 18 a 19. století, kdy se s masovou výsadbou smrku započalo, se lesní hospodáři alespoň snažili smrkové lesy chránit „hradbami“ dubů. Na nutnosti odtěžení polomů se také všichni shodnou a bezzásahová pásma chráněných území v horských oblastech se mají nechat svému osudu, aby si příroda poradila sama, proto jsou to bezzásahová pásma. V klimatických podmínkách vyšších oblastí hor to tak zcela normálně probíhá.
Názorové rozdíly jsou pouze v míře nějaké metodiky. Všichni vidí, že polomy v lesích, kde probíhá standardní těžba dřeva, nejsou včas odklizeny (a není to mnohdy asi ani technicky možné), a že zrovna letošní počasí přispívá tomu, že se kůrovec „zdárně“ množí. Zásadní potíž je však v obecném přístupu k problematice, což jde na vrub politiků a „národohospodářů“, ale také i nás, řadových občanů. Za téměř třicet let od změny režimu se příliš nezměnila koncepce a hlavně obecný pohled na přírodní bohatství, na to, co pro nás obecně lesy, potažmo příroda jako taková znamená, a jak vlastně s ní máme nakládat. Hospodářské lesy stále často vnímáme jen jako zdroj dřeva, lesy v chráněných územích jsou zdrojem turistického ruchu, a na zvěř v lesích je nahlíženo jako na majetek mysliveckých sdružení, která ji tam „chovají“.
Díky tomu je stále více jak 50% lesů smrkovými monokulturami a smrky se stále sází, místo toho, aby se intenzivněji vysazovaly smíšené lesy s převahou listnáčů. Takové lesy však jsou ekonomicky daleko méně výnosné, což souvisí s tím, že by bylo nutné přehodnotit postoj, že les (kromě chráněných území) je jen tím zdrojem dřeva. Když odbočím, tak podobně je kalamita divokých prasat důsledkem toho, že byl myslivci podporován jejich „chov“, který mimo jiné i z klimatických důvodů vymkl kontrole. Prostě řečeno, člověk se i v tomto případě chová jako bezohledný uživatel, a ne jako uvážlivý správce toho, co je mu v mnoha podobách k užitku, a ochránce toho, co by tu mělo zůstat i dalším generacím.
Nikdo nebyl schopen nastavit jasnou koncepci, a tu bez rozdílu toho, jaká strana byla právě u moci, a uplatňovat jasné rady odborníků. Na místě dnešních polomů už mohly být třicetileté smíšené lesy, kterých by se kůrovec přes suché a teplé jaro s občasnou vichřicí významně nedotkl. Místo toho se s tímto tématem permanentně politikaří, přičemž naprosto absurdní byla a jsou „vědecká stanoviska“ vrcholných politiků, která zohledňuji lidové představy na lesní hospodaření a možná i lobby zájmových skupin, jako jsou dřevařské firmy, státní podniky, myslivecká sdružení a jiné. Lidé propagující ona odborná řešení dostali punc ekoteroristů, přičemž ti skuteční ekoteroristé jsou jen hrstkou pomatenců a hlavně pak nástrojem jiných zájmových skupin, které skrze různé blokace prosazují jen své zájmy.
Reálně vypadá situace tak, že si příroda nakonec s pomocí hmyzu stejně poradí. Smrkové monokultury budou prostě kůrovcem zlikvidovány, horské smrčiny, pokud budou zasaženy, se budou přirozeně obnovovat, a na vykácených plochách se z části přirozeně a z části již snad konečně v souladu se zdravým rozumem postupně obnoví normální smíšené listnaté lesy, v nichž se příští generace budou muset naučit hospodařit, což znamená selektivně kácet a dosazovat, a ne jen „průmyslově“ těžit dřevo, jehož se mimochodem těžilo a těží mnohonásobně více, než kolik se ho smysluplně zpracuje. Dřevo majitelé lesů totiž vyváželi a vyváží v podobě kulatiny do vyspělých zemí, kde z něho vyrábí třeba nábytek a různé jiné produkty, který pak od nich v jejich řetězcích kupujeme.
Kůrovec není problém, problémem je ten kurvovec, který se stal symbolem našeho ignorantství, naší krátkozrakosti a naší neuvěřitelné neschopnosti řešit reálné problémy v době, kdy jsou dobře řešitelné. A skutečnost, jakým se stal kůrovec stal politikem, se svou směšností podobá boji proti mandelince bramborové – imperialistickému brouku v padesátých letech.
Jiří Turner
Proč ještě nebyl Babiš vyloučen z ANO?
Tato otázka se v souvislosti s nevyloučením Pavla Novotného z ODS logicky nabízí. Novotný je provokatér, sprosťák, hulvát, bulvární eskamotér a také dost dobrý starosta. A co je Babiš?
Jiří Turner
Možná nejsou radikální, ale jenom pitomí
Mám na mysli určitou část občanů, kteří volí antisystémové strany, a to bez ohledu na nějaké obecné principy. Stačí, aby v nich někdo umně vyvolal pocit nespokojenosti, frustrace a zášti.
Jiří Turner
Kdy postavíme mimo zákon tu nejhorší drogu?
Hystericky jsou stíháni nešťastníci, pěstující pár rostlinek konopí na išias, a produkty s tou nejhorší drogou považujeme za naše národní dědictví.
Jiří Turner
Hokejisté prý posílili naši národní hrdost. A k čemu je to dobré?
S národní hrdostí je to podobné jako s vlastenectvím. Obecně pozitivní emoce se dle mého názoru aktuálně projevují spíše negativně, budí nacionální vášně a tím i konflikty.
Jiří Turner
Je Země plochá nebo dutá?
Na Slovensku to asi brzy budou rovnocenná stanoviska se skutečností, že je Země obecně kulatá a že žijeme na jejím povrchu, a ne v dutině.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Nej skluzavka, echt Divoký západ, exkurze do Bayernu... Krok za krokem zemí EURA
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Německu EURO je Německo. EURO si dělá z Německa, kde fotbal je národní sport, něco jako svoji výkladní...
Chtěl bych Turka v Česku, říká Macinka. Antibabiše má za nejhloupější program
Premium V uplynulých dnech oslavil 16 let po boku Václava Klause. Ještě na Hradě dělal tehdejšímu...
Kvůli Le Penové ho sesadili. Soud však rozhodl, že šéfem Republikánů zůstává
Pařížský soud v pátek zrušil rozhodnutí francouzské konzervativní strany Republikáni (LR), která ve...
PŘEHLEDNĚ: Proč Česko kupuje nové tanky za 52 miliard? A co všechno umí?
Česká armáda by měla do roku 2030 získat 77 nejmodernějších tanků Leopard 2A8 ve společném nákupu s...
Pronájem nového bytu 1+kk/Balkon, 49,5 m2. Novostavba. Nikdy nebydlený byt. Prah
Thomasova, Praha 5 - Třebonice
16 500 Kč/měsíc