Kdo je to dezolát?

Zaregistroval jsem, že ani erudované češtinářky nemají jasno v tom, kdo má být takto označován. Jelikož tento relativně nový pojem užívám, cítím i povinnost jeho význam osvětlit. Snažím se tím také předejít možným nedorozuměním.

Řeklo by se, že stačí otevřít Wikislovník, kde se dočteme, že dezolát je:

1. hanlivé označení člověka, který je neúspěšný vlivem svých duševních vlastností nebo činů a morálky, přičemž nejvhodnějším synonymem je patrně výraz „ztroskotanec“.  

2. hanlivý neologismus označující člověka, jenž šíří dezinformace, kterým propadl. Je to zpravidla jedinec, který odmítá autoritu státu a státních institucí a je náchylný ke konspiračnímu myšlení.

Jako v případě jiných hanlivých výrazů nemajících jednu jednoznačnou definici je „dezolátem“ ten, koho autor takového označení za „dezoláta“ považuje. Je to stejné jako třeba v případě slova „blbec“. Takto většina z nás označí člověka, kterého prostě za blbce považuje, a to na základě toho, jak se ten chová, jedná, mluví, píše apod. Logicky ne každý musí takový náhled sdílet, což může záležet na mnoha faktorech: na informacích, na zkušenostech, na vzdělání, na inteligenci, na názorech atd.

Když jsem ve svém minulém článku slovem „dezolát“ označil část účastníků protivládních demonstrací, měl jsem vlastně na mysli lidi odpovídající oběma definicím. Typickým příkladem dezinformátora a konspirátora může být bloger říkající si „Vidlák“. Stačí se podívat na jeho pořad na You Tube a také na akce, kterých se aktivně zúčastňuje, a je asi vše jasné.  Pod původním výrazem „dezolátů“, ve smyslu ztroskotanců jsem pak měl na mysli lidi, kteří si svoji frustraci, jež je výsledkem jejich vlastních chyb a nedostatečností, vybíjí na protestech proti establishmentu, a to při jakékoli příležitosti.

Je tedy patrné, že spektrum „dezolátů“ je značně široké, což opět odpovídá výše uvedenému příkladu slova „blbec“, kterýmžto může být označen člověk, který jen nějakou blbost řekne, což může být a je někdy každý z nás, stejně jako jedinec duševně méněcenný, který tak logicky činí často. Dezolátem může být tedy označen třeba Václav Klaus, který je, nebo alespoň býval, duševně v pořádku, ale coby samozvaný „klimatolog“ už léta hlásá a šíří bludy, které docela přesvědčivě vyvrací drtivá většina opravdových klimatologů, stejně tak i nějaký prosťáček, kterému někdo na náměstí strčí do ruky řehtačku a řekne mu řehtej, aniž by ten chápal, proč vlastně to má dělat.

Tak to by bylo dnes asi všechno. V příští hodině „lingvistiky“ si probereme třeba „proruské trolly“, „chcimíry“ a „lepšolidi“. Za domácí úkol si, prosím, připravte dotazy i k těmto pojmům.