Co si tak představujete pod pojmem protiizraelská propaganda?

Palestinsko-izraelský konflikt, jenž je z globálního hlediska lokálním konfliktem o kus vyprahlé země o velikosti středních Čech, je po celou svoji dobu jakousi miniaturizací obecných problémů, se kterými se potýká celé lidstvo.

Záměrně jsem známou hlášku majora Halušky alias Terazkyho v názvu článku neparafrázoval ve slovenštině, přestože hloupost vyjádření, že na stranu Hamásu proti Izraeli se staví jen nacisti, progresivisté a muslimové, je do nebe volající.

Žádný slušný člověk se nemůže stavět na stranu teroristů masakrujících nevinné lidi, a jelikož snad žádný morální člověk nemůže být nacistou, dalo by se asi s jednou třetinou výroku uvozující článek Márie Tvrdoňové souhlasit. Kde ovšem autorka nabyla dojmu, že dvě miliardy muslimů sympatizují s radikály a vrahy, to je mi záhadou, a co se progresivismu týče, neměla by paní Tvrdoňová operovat s pojmy, jejichž podstatu asi vůbec nechápe. Různé projevy progresivismu, který vznikl a v obecné rovině stále je pokrokovou filozofií, lze zcela regulérně kritizovat, ale spojovat ho s podporou terorismu je čirý blábol.

Přiznám se, že ač mám obecně pozitivní vztah k židovství i ke státu Izrael, nebrání mi to být také kritický, a to jak s ohledem na historii, tak i současnost. Islámský radikalismus potažmo terorismus jsou reálné skutečnosti, ale příčinu více jak sedmdesát let táhnoucích se konfliktů lze hledat i, podotýkám i, v chybách, které provázely vznik státu Izrael i v politice Izraele, která historicky koliduje mezi smírnými a radikálními počiny, což je příklad současné vlády. Podotýkám znovu, že kroky Netanjahovy vlády nikoho neopravňují k teroristickým akcím a k vraždění lidí, ale takto namířená kritika není žádnou protiizraelskou propagandou, ale čirou skutečností.

Je logické a obecně správné, že Izrael musel na hrůzný útok palestinských radikálů vojensky reagovat, a nevyhnutelná je patrně i pozemní operace, kterou chystá. Nelze zabránit tomu, aby se důsledky současných i budoucích vojenských operací nedotkly civilního obyvatelstva Pásma Gazy, protože teroristé a radikálové jsou v něm neoddělitelně prolnuti, ale současné ztráty na životech a utrpení nevinných lidí v této více jak dvoumilionové aglomeraci musí být chápány jako nevyhnutelné zlo, a ne nad tím jásat. Já, ani nikdo jiný neví, jak se k počinům Hamásu staví každý jeden z obyvatel Gazy, ale každý ví, že děti za počiny teroristů zcela jistě nemohou.

V tomto ohledu pak není žádnou změkčilostí, nezásadovostí a už vůbec ne protiizraelskou aktivitou usilovat o vytvoření humanitárního koridoru a s tím i snahou minimalizovat oběti a utrpení nevinných lidí. Z naší obecné rétoriky lze usuzovat, že nejen Izraelci, ale i my všichni příslušníci civilizovaného světa jsme lepší než muslimští fanatikové, radikálové a teroristi. To by se také mělo odrazit i v našich názorech a počinech, protože pokud se tak nestane, nebude mít zcela oprávněný boj žádného morálního vítěze a stane se jen roznětkou pro latentní konflikt v rozměru války civilizací, který nelze vyhrát.

Palestinsko-izraelský konflikt, jenž je z globálního hlediska až absurdně nicotným konfliktem o kus vyprahlé země o velikosti Středočeského kraje, je po celou svoji dobu jakousi miniaturizací obecných problémů, se kterými se potýká celé lidstvo, a které pravidelně propuknou v konflikt, tu na Ukrajině, tu na Blízkém východě, tu na Balkáně, tu kdekoli v Africe. Příčiny jsou však stále stejné: záměrně vyvolávané historické územní nároky, staré i nové křivdy, nesnášenlivost, náboženský fanatismus, nacionální pohnutky a s tím vším související zloba, vedoucí k hrůzám, které patrně nutí člověka ubližovat a škodit jiným lidem.