Martina Studzinská
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 579x
Seznam rubrik
Martina Studzinská
Vydírání
Živnou půdou pro veškeré vydírání je strach. Pokud jej máme, jsme proti vyděračům bezbranní. Z toho plyne, že jedinou opravdu účinnou zbraní proti vyděrači je zbavit se svého strachu.
Martina Studzinská
Vobjetovat se
...čili kontroverzní hororové téma pouze pro otrlé povahy. Případná podobnost s kýmkoli je čistě náhodná.
Martina Studzinská
Vegetariánka
„Nechtěla bys těm dětem říct něco o alternativním stravování? Jako co vůbec existuje, jaká to má rizika a tak. Máš přece nějaké zkušenosti s vegetariánstvím, ne?“
Martina Studzinská
Paměť vody
Voda prý si všechno pamatuje. Naše tělo se z ní skládá, je všude kolem nás. Tak třeba takový rybník.
Martina Studzinská
Vykročit pravou
"Panebože, mně je ale blbě!“ Je černočerná noc a Uprchlice je náhle vzhůru. Už mockrát v noci i ve dne prožívala tahle muka, ale že ji To bude pronásledovat i první noc na útěku, to ji teda fakt překvapilo. Naivně se domnívala, že až z té mizérie vypadne, bude zase normálně spát. Co to vůbec je, tenhle pocit? Bolest? Strach? Těžko říct. Chvíli se s tím snaží žít, ale jde to ztuha. Posadí se na posteli a uvědomí si svoji situaci. Komu by z ní nebylo blbě?
Martina Studzinská
Vítězství?
Boží mlýny prý melou strašlivě, ale opravdu strašlivě pomalu, ale jistě. Někdy je hodně těžké dočkat se, až se nějaké spravedlnosti domelou. Může to trvat roky, desetiletí. Jejich soukolí ale mele neúprosně. A nejde zastavit.
Martina Studzinská
Nemocnice o Vánocích
Krásné svátky všem. Jeden kamarád ( Ahoj Pepo) mě nedávno odhalil, že to, co si v sobě čerstvě přelouskám, házím na naše stránky. No, úplně stoprocentně to tak sice není, někdy mě i vyhledají lidičkové a já si dovolím parazitovat na jejich problémech, aniž bych ty dušičky či ty jejich problémy jakkoliv konkretizovala a tím způsobila, že by je někdo snad, nedej bůh, poznal. Jindy udělám z několika osob jednu či naopak, zkrátka ne všechno, co sem nadatlím, je ze života. Tentokrát to stoprocentně ze života bude. Proč jsem se to rozhodla takhle otevřeně přiznat? Inu, protože kolikrát mnozí z nás lpí na tak nehorázných nesmyslech, že se až nechce věřit, že je to možné. Obzvlášť v souvislosti s Vánocemi. Těch nesmyslných úkonů, zdlouhavých činností a rituálů, které s sebou vláčíme, aniž by měly pro opravdovou a hlubokou kvalitu těchto svátků jakýkoli, byť sebemenší význam! Uvědomovala jsem si to už nějaký čas předtím, ale impulsem pro napsání téhle mojí vánoční úvahy byl můj vánoční nemocniční pobyt před (Je to vůbec možné?) pěti lety. A jestliže tahle moje zkušenost umožní podobně uvažovat či snad dokonce i něco pochopit i někomu jinému, podstoupila jsem tenhle nemocniční pobyt ráda a bez pocitu, že to tenkrát byly vypráskané Vánoce:
Martina Studzinská
Vánoční příběh
Seděla nebo se spíš válela na svém kavalci a tupě zírala z okna. Bylo z něj vidět šedivé depresivní prosincové nebe a kus protější ošklivé zdi. Ještě šedesát dní! Neví, jestli se na ten den má těšit nebo se ho spíš bát. Tady plynou dny jeden jako druhý a tam venku na ni čeká hodně náročných věcí k řešení. Radši na to nemyslet. Nemyslet! Ono se to těžko řekne, když není čím zaměstnávat hlavu, jen dny tupě plynou jako na zatraceně pomalém běžícím pásu.
Martina Studzinská
Dárek
Rozbalila dárek. Byl vkusně zabalený, jako byly všechny, které od té svojí holčičky dostala. Krabička z recyklovaného vlnitého kartonu neobvyklého tvaru se zajímavým potiskem. Otevřela ji. Uvnitř byla ohromná šála ze zvláštního materiálu. Přemýšlela, k čemu ji bude nosit, co se k ní bude barevně hodit. Chtěla ji nosit co nejčastěji jako všechny dárky, kterými jí její dcera kdy podarovala. Z krabice vypadl malý papírek. Bylo na něm cosi napsáno velkými písmeny, takže se ani nemusela shánět po brýlích na čtení: VŠECHNY TESTY VYŠLY NEGATIVNÍ. Prožily toho spolu hodně, ale nejsilněji se jí začala vybavovat jedna vzpomínka...
Martina Studzinská
Anděl
Anděl s vlajícími plavými vlasy mi letí vstříc rozhodnut plnit okamžitě každé moje přání. K tomu zní velebná tichá hudba. Kdo by po tom netoužil? Kdo by nemiloval takového anděla? A kdo by takovým andělem nechtěl být?
Martina Studzinská
Vyvrhelka
Naše tělo je zrcadlem našich pocitů, emocí, nálad. To, jak se cítíme, se po určitém čase projeví i na našem fyzickém zdraví. Všechno se zkrátka líp snáší s veselou myslí a s lehkým srdcem. Někdy stačí jen pochopit řád věcí, aby se člověku ulevilo.
Martina Studzinská
Dobročinnost
Než potřebnému člověku dát rybu, je o mnoho účinnější naučit jej ryby lovit. To zní sice moudře, ale když je všude tolik potřebných! Jak rozlišit, komu přispět, komu pomoci a kde to je jen házení do černé díry bez valného významu?
Martina Studzinská
Vzkříšení
Jsme jako chobotnice vybavená přírodou tolika chapadly, kolik blízkých a pevných vztahů jsme si s „našimi“ lidmi do současného okamžiku vytvořili. Pokud se někdo z těch „našich“ lidí snaží z naší blízkosti uniknout, bolí to, jako by nám někdo jedno z chapadel bolestivě natáhl. Pokud pocítíme ztrátu „našeho“ človíčka, rovná se pocit v chapadle vzniklý jeho amputaci.Amputaci bez anestezie, samozřejmě
předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 | další |