Thomas Aligher
https://www.facebook.com/thomasaligher2023
- Počet článků 141
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 753x
Seznam rubrik
Thomas Aligher
Nezapomínejme děkovat svým dětem
Po přečtení článku, který napsala má dcera Teri, jsem zkusila já - téměř stoprocentní spisovatelský analfabet - sednout si, vzít do ruky tužku, k ní papír a napsat své pocity, co se mi honily při čtení jejího článku hlavou. Nejdřív jsem ale musela mít to obrovské štěstí a mít kolem sebe takové přátelé, kteří mi umožnili, abych toto poděkování mohla napsat a zveřejnit. Proto hned na začátku děkuji Fénix rádiu, Renátce a lidem kolem ní, které sice nevidím denně, ale vím, že jsou a pomohou.
Thomas Aligher
Maminčin osud
Tentokrát Vám chci povídat příběh mé maminky. Život se s ní moc nemazlil už od malička. Potom, co se narodila, se jejím náhradním domovem stal kojenecký ústav. Při odstraňování mateřského znaménka, které ji doktoři z neznámého důvodu doporučili, ji poškodili lícní nerv a přivodili tak trvalé následky – nehybnost pravé tváře.
Thomas Aligher
Nežerte muchomůrky, jsou zdravý !
Jsou jídla, kterým se zásadně vyhýbám. A to jsou ty, o kterých vím, že už je jí někdo jinej. Jako třeba v restauraci, víte ? Na stole vedle. Jinak konzumuju úplně všechno a děsně mě to baví, protože často objevím něco novýho a nutno podotknout, že většinou zákeřnýho. Baštim, baštim a najednou šup a je to tady ! Neřikejte, že se vám to nikdy nestalo ?
Thomas Aligher
Jak se čeká na zázrak
Že nevíte ? Tak to si poslechněte ! Zázrak, to je takovej zvláštní úkaz, co se jen tak nevidí. Vedou se o něm skupinový diskuze a má nespočet příznivců i odpůrců. To slovo jako takový používáme skoro všichni a skoro denně, ale potkat HO, to už dá větší práci ! Je taky rozdíl v tom, CO vůbec kdo z nás za zázrak považuje, to dá rozum !
Thomas Aligher
Úsměv je světlo, které ti při pohledu do očí naznačí.....
Když se zamyslíme nad tímhle citátem většině z nás se na tváři vykouzlí úsměv. Ne každý úsměv ale vždy vypovídá o tom, že srdce je doma. Myslím, že existuje milion úsměvů, které můžete na tváři člověka vidět. Ne vždy jsou ale upřímné, mnohdy jsou nucené a lidé se nedokáží radovat z maličkostí. Přitom je úsměv tou nejjednodušší věcí, kterou můžeme udělat pro zlepšení svého dne i dne ostatních, něco, co Vám v krátkosti řekne mnoho. Pamatuju si na den, kdy jsem byla na cestě domů ze školy.
Thomas Aligher
Tanec s dámou se jménem Smrt
Je to jen pár měsíců, co jsem dopsala autorský článek s názvem "20+ v ohrožení". Článek vypráví o tom, že vážné zdravotní problémy se vyskytují už u velmi mladých lidí. Téměř 10 let se věnuji oboru zdravého životního stylu a prevence. Během té doby jsem měla možnost hovořit se stovkami lidí o jejich zdravotních problémech a poznávat jejich osudy. Uvědomuji si nebezpečí, která číhají na každého z nás. To, co se však stalo nedávno, převrátilo můj život vzhůru nohama. Ať má člověk na prevenci a zvyšující se procenta nemocných lidí jakýkoliv názor, stále je přesvědčený, že bezprostředně jeho se to netýká. Jenže pak se to stane. Zcela nečekaně ta pomyslná bomba vybuchne těsně vedle vás, u člověka vám nejbližšího, a střepiny z ní zasáhnou krutě a bolestivě i vás samotné.
Thomas Aligher
Co dokáže takovej Halloween !
Vůbec mi to nejdřív nedocházelo, ale když si ten den převracím sem a tam a tam a sem, musím pokorně uznat, že kam se hrabou naše Dušičky na pravou nefalšovanou Ameriku a její dýně ! Černý humor kam se podívám a člověk neví, jestli se smát, nebo propadat zoufalství... Začalo to už brzy ráno. Násilím otevírám oči a je mi jasný, že tady něco nehraje ! Ten živej sen o dešti... úplně studil. Zívám a vstávám. A šup hezky bosýma rozespalýma nohama přímo do kaluže vody ! Jak... co to... no kde se tu... ? ! Bože ! Plaveme ! Nenapadlo mě nic chytřejšího, než vystřelit k vypínači a rozsvítit si na tu spoušť ! Prásk ! Rána jako z děla a jediný světlo, co to přineslo, byly jiskry sršící z lustru.
Thomas Aligher
Putování Indií
Už při cestě z letiště jsem sledovala život Indů na ulici z okénka auta. V obrovském vedru lidé pracovali na přímém slunci. Někdo prodával v obchodě, někdo připravoval tradiční indické pokrmy přímo nad rozžhaveným grilem a další nabízel exotické ovoce. Cesta byla dlouhá. Provoz v Indii byl opravdu bláznivý. Dopravní předpisy tady neplatí. Všichni troubí jeden přes druhého a každý řidič bojuje o to, aby předjel co nejvíce aut. Všechno bylo velmi odlišné. Něco, co jsem nikdy v žádné zemi či městě neviděla. Proto jsem se nemohla dočkat, až navštívím zdejší památky ale taky až poznám, jak to tady v Indii chodí.
Thomas Aligher
Moje láska přes internet
Chtěla bych Vám vyprávět o mé lásce, o Indii, která mi přirostla k srdci. Nejenom kvůli člověku, který byl důvodem, že jsem se do Indie dostala, ale také kvůli kouzlu, které v sobě tahle země má. Nejdříve bychom ale měli začít, tím, jak to všechno vlastně začalo..
Thomas Aligher
Blondýna a STK
Ach jo, je to tady ! Končí mi technická ! S.O.S. ! To nezvládnu, musí tam někdo zajít, jestli se to má obejít bez obětí na životech ! Luky ? No představte si, Luky nemohl ! To je pech ! A nikdo další mě nenapadá, žádnej další sebevrah... Aby jste tomu rozuměli - né, že by moje auto bylo prvotřídní vrak, to né, ale prvotřídní fáro taky vypadá úplně jinak a navíc... ta technická, jak jsem pak dokoukla... ta jaksi končila už před měsícem !
Thomas Aligher
A je to tady !
Je tu první školní den a já tajím dech nad představou, co všechno ten syčák asi odstartuje. Čekala jsem na něj šestnáct let a tři měsíce, víte ? Na den přesně ! Můj první den na střední škole... bude to zážitek, jak jsem si ho poslední týdny malovala, nebo to bude šok ? Myslím na všechny, kteří stojej přesně v takových bránách nového života a cítím rozpaky jejich prvních kroků. Nevím zatím, jestli je výhoda nebo nevýhoda to, že se ocitám nejen na jiné škole, ale zároveň i v novém "doma", protože jsem volila poněkud vzdálenější cíl a musela jsem na internát. Jedna půlka mé osoby volá : "Pomóc, já chci domů !" a druhá, ta zodpovědnější, ji uklidňuje : "Nebul, cos chtěla, to máš, potřebuješ školení jako prase drbání !" Kdybych měla tři půlky, ta třetí by si asi ťukala na čelo. Každopádně se v tom pěkně melu a zapomněla jsem úplně všechny užitečné rady, které mi okolí hustilo do hlavy, takže pořádně nevím, čím začít, abych vykročila tou správnou nohou a něco hned za prahem nezašlápla.
Thomas Aligher
Ďábelská kreativita
Tak to bylo zase něco ! Nesmírná prda ! Nebo vesmírná ? Nevím... každopádně pod pojmem "natáčení propagace mladičké kapely" člověk vidí ledacos, ale s naším rádiem to je vždycky stejně úplně jinak :-) "Hele, Altmanko, přijedeš na natáčení s CZECH ITem ?" zeptal se mě Luboš a já nevěděla o žádném důvodu, proč nejet, tak jsem jela.
Thomas Aligher
Tak daleko, tak blízko...
Je hodně zvláštní, jak velkou umí hrát roli úhel pohledu. Sleduju svět už pár měsíců zvláštním periskopem, schovaná pod vrstvou všednosti, protože mi nedala spát různorodost pocitů, se kterými se na mě přátelé a známí obrací... Pláč, stesky i vztek, o trochu míň radosti a odvahy, to všechno se na mě sype jako vločky ve vánici a já si říkám - proč je všechno tak jiný, když je to vlastně stejný ? Tak vezměte si například obyčejnou cestu do práce. Člověk vstane, umeje toho, co vidí v zrcadle a ještě než se probere, tak už se kymácí v eM Há Dé. Všichni hromadně nalevo... teď napravo, cuknout dozadu, povyskočit - aha, bacha, obrubník... jednolitá choreografie několika desítek hlav a ramen, aniž by o to někdo stál...
Thomas Aligher
„Princ není vždycky rytíř“
Květen je za půlkou a mě příští týden čekají ústní maturitní zkoušky. Je až neuvěřitelné, co všechno kolem, mě napadá během přípravy k maturitě... Totiž, studuji pedagogické lyceum, a tak jako povinný maturitní předmět mám pedagogiku, které poslední době věnuji mnoho času. Jenže možná někdy zapomínám, že mě vlastně ještě čekají ústní zkoušky z angličtiny, češtiny a zeměpisu... Každopádně s čistým svědomím mohu konstatovat, že má příprava je důkladná. A i když mnoho napohled jasných a jednoduchým pojmů se mě snaží zmást pouhým slovíčkařením, které ve finále mění význam daného pojmu, já se nedám a všechno „vokecám“!
Thomas Aligher
Pohádka o dobráku od kosti
Tak jak už pohádky začínají, i v této žil byl, kdesi, kdysi, za horama – a nebo před horama, podle toho, ze které strany čtenář je – úplně obyčejný, ušatý kluk, s pihami na nose, rozcuchanou ofinou a velkýma modrýma očima. Jmenoval se Janek. Nebo Danek ? Ono se ledacos přes ty hory zkomolí a člověk nikdy neví... Tak mu radši budeme říkat Franta, aby bylo hned patrný, o kom je řeč.
Thomas Aligher
Novodobý Ježíš
Nad věcmi dějícími se v naší zemi zůstává rozum často nejen stát, ale kolikrát to i vzdá a složí se. Nerozumím politice, podotýkám. A tvorba zákonů je mi vzdálená asi jako vynález zkázy – vím o ní, ale nemám s ní nic společného. Ale ! Pokud tu mám žít a matně se orientovat, nezbývá mi, než se snažit určité věci pochopit. No – určité... spíš všechny.
| předchozí | 1 2 3 | další |
