Nad věcmi dějícími se v naší zemi zůstává rozum často nejen stát, ale kolikrát to i vzdá a složí se. Nerozumím politice, podotýkám. A tvorba zákonů je mi vzdálená asi jako vynález zkázy – vím o ní, ale nemám s ní nic společného. Ale ! Pokud tu mám žít a matně se orientovat, nezbývá mi, než se snažit určité věci pochopit. No – určité... spíš všechny.
Hodně se teď pohybuji v sociálních sférách, protože jsem nejen samoživitelka, ale také pečovatelka – starám se o dva marody, kteří dospěli do fáze, kam možná dospějeme časem všichni. Do fáze, kdy budeme odkázáni na pomoc blízkých. A to je ta lepší varianta. Ta horší zní : Musí se o mě starat cizí. Takže : toto téma mě zajímá, ráda bych byla nejen dobrou matkou a pečovatelkou, ale zároveň svou péči myslím vážně a jsem si víc než jistá, že staří a nemocní si zaslouží vše, co potřebují. Vážně naivní postoj. Ale jsem tak vychovaná. Zvláštní, že nevím o žádném zákonodárci naší vlasti, který by byl výrazně mladší, než jsem já ! Všichni jsou tak zvaná „stará škola“, kde to ještě tak chodilo, že si lidé vážili svých rodičů a prarodičů. A nikdo z nich – zdá se – není sto si na to vzpomenout, když vymýšlí ptákoviny a jiné cesty, jak na národu zbohatnout.Představte si takovou situaci... V klidu si nakupuju a nějakej zlosyn rychlých reflexů šup – a ukradl mi peněženku. Nevěřím tomu, jak jsme blbá, že jsem ji nechala jen tak, v kabelce na rameni ! No ne, tak počkejte, tak tomu bych snad i věřila... Ale smůla gradovala – měla jsem v ní všechny doklady jak svoje, tak i těch dvou mých marodů, o které pečuju. Čert vezmi peníze, to víte, že to zamrzí – a to jsem to ještě nazvala hezky. Ale teď ta útrpná cesta za novými občankami, kartičkami pojišťoven, za vystavením řidičáku... a v neposlední řadě zdánlivě zanedbatelnou položkou – průkazkami ZTP. Vykročila jsem směle na Úřad zprvu naprosto oddaná smolnému dni, leč s duchem typu „co už naděláš?“ Tak to holt holka oběháš, no a příště víš, že doklady do peněženky nepatří !Ale ouha ! Ledová sprcha v kanceláři od úřednice se stejně ledovým přístupem : „No ale to paní jako takhle né, to jako nejde jen tak vám vystavit duplikát ! Od ledna je nový zákon, že když ztratíte průkazku ZTP, ztrácíte i nárok na ni a musí dojít ke znovuprošetření každého občana žadatele. No a jako vás jako upozorňuju, že až k vám příjdu na šetření, tak průkazku schvaluju jen těm, kdo se neposadí na posteli a není schpen se sám učesat, ano ? Je vám to jasné ? Nashledanou !“ A bylo to. Tak jsem si myslela, že je to legrace. Morbidní žert pro skrytou kameru, to by jste mě museli znát, jsem praštěná od přírody... Takže nějaká skrytá kamera na Úřadě – proč ne ? Vrtíc hlavou odcházím domů a utěšuju sama sebe, že se teda jako uvidí, třeba to nebude až tak žhavé a dost možná jsem to ve své rozrušené náladě i špatně pochopila. A pustila jsem to z hlavy, protože takovýhle nesmysl přeci nemohl nikdo uzákonit ?! Logicky ! Nedalo mi to a šla jsem na benzínovou pumpu s pokusem : „Dobrý den, ukradli mi peněženku a měla jsem v ní vaši kartu na body, co teď ?“ ptám se. „To nic, paní,“ mávla rukou pokladní. „To my tu máme pořád. Vyplňte tenhle papír a pošleme vám novou...“ Kontrolní otázka : „To jste hodní, ale body na ní už asi nebudou, co ?“ krčím rameny. „Ale jděte, jasně, že budou, to se připíše, body jsou přece vaše !“ diví se pokladní.Odcházím. A žasnu. Mám plné uši jejího „jasně, jsou vaše...“ a snad abych ještě víc vydráždila své nepochopení k našim zákonům, mířím místo domů ještě do drogerie – u nich mám také slevovou kartu na body...A stejný příběh: „Dobrý den, prosím vás, ukradli mi peněženku a měla jsem v ní vaši kartu...“ „Nic se neděje, mladá paní, pošleme formulář a dostanete novou!“ usmívá se prodavačka. „Děkuju, ale řekněte mi – body budou na nule, co ?“ zkouším. „Prosím vás a proč by měly ?“ vytřeštila na mě prodavačka už tak dost velké oči. „Ty jste si nasbírala, tak vám je načtou, vždyť jsou záznamy v počítači.“ No jo, tak jsem zase za blondýnu. „Ani nevíte, jak jste mě teď naštvala !“ říkám té vykulené prodavačce. No ale teď jí ty oči málem vypadly úplně. „Čím ?!“ zděsila se. Bylo mi jí líto, chýlilo se to k infarktu, tak jsem jí to raději vysvětlila...Tak jakákoliv slevová karta má své záznamy, vše je v počítači, ztrátou karty se bonusy netratí a to jde o – promiňte, že to tak musím říct – pitomou slevu pár Kaček za nákup a žvejkačku zdarma za vaši věrnost, O NIC VÍC ! ! ! A je-li člověk bezmocný, odkázaný díky nemoci na pomoc okolí, prokazatelně neschopný čehokoliv, tak o tom se záznamy nevedou ? To nelze nikde dohledat a vydat také duplikát průkazky ?Prosím, tak ať duplikace zpoplatní, přecijen jde o doklad, náhradní občanka se též platí ! Ale rušit ztrátou nárok na využívání opodstatněných výhod a nechat nemocného člověka trmácet se destruktivní několikaměsíční cestou počínaje kontrolou od posudkových lékařů, přes ty odborné kapacity, následně ponižujícím „šetřením“ u jeho lůžka a ledovými královnami v kancelářích konče ? ! Prosím ? Slyšela jsem dobře ?Jedu domů a jsem čím dál víc přesvědčená, že si ze mě škodolibá úřednice dělala legraci, nebo jsem to opravdu nepochopila tak, jak to ona prezentovala. Tohle není možné, NESMYSL !A vcelku mě to uklidnilo. Do půl osmé večer. Pak jsem omylem zapnula televizi a byly zprávy. A tam pán, který líčil podobnou situaci. A paní. A další lidé. Cože ?! Nevím, kdo mé tělo posadil na gauč a proč mi najednou nevadí, že mi z vařečky kape na koberec krupicová kaše, kterou jsem ještě před chvílí míchala dětem k večeři. Má mysl je daleko... mimo čas a prostor. Asi hledá vysvětlení – a jak ji znám, ona ho najde, mám tvrdohlavou mysl.A opravdu. Už to mám ! Naše sociální soustava – to je novodobý Ježíš ! Léčí nemocné. Že mě to nenapadlo hned ! Půjdu a budu šířit tyto zvěsti - když nový zákon, tak Nový zákon ! Budu krást lidem ZTP průkazky, oni pak zjistí, že jsou tím pádem zdraví, začnou žít plnohodnotný život, ubyde bolesti, nám zdravým ubydou starosti o ně, všichni budeme pracovat na plný úvazek a celá republika se během roku 2012 vyhoupne na prní místo v žebříčku prázdných ordinací a jejich čekáren ! Státu naskáčou z tolika najednou pracujících tučné daně (zaháním zuřivě podezření, že právě tohle bylo důvodem ke schválení tak morbidního zákona) a všichni budou hlasitě volat : „Ať žije Česká republika !“ No vážně, opravdu VŠICHNI, i hluchoněmí, ukradnu jim přeci průkazku a budou moci konečně křičet s námi ! Jen doufám, že se neobjeví žádný Jidáš, který by ten zákon zase zrušil, protože vidina Nobelovy ceny za zdraví a mír je na dosah ruky a byla by škoda nezviditelnit se světu taky v jiných ohledech, než jak nás zatím znají. Nemusíme být všem jen pro smích, konečně zákon, který nás pozdvihne v očích celého Vesmíru ! Musím skočit za sousedkou a všechno jí říct... kolik je ? Bude osm... No, to určitě ještě nespí. Vlastně říkala něco o tom, že teď hodně dlouho samým udivením neusne - zkrouhli jim totiž invalidní důchody - tak jí aspoň zkrátím dlouhou chvíli... A koneckonců její manžel má vlastně taky průkazku ZTP - tajně mu ji šlohnu a někde ji vyhodím roztrhanou do popelnice – včera měl nějaké bolesti, tak ať se mu taky chudákovi konečně uleví...
S láskou Vaše Altmanka, lidičky :-)
