Ekonomická recese bude dlouhá

Ekonomové (a bývalá vláda) stále předpovídají, že ekonomická recese u nás je přechodný jev a servírují nám optimistické předpovědi o růstu již příští rok. A to již několik let za sebou. A ono pořád nic. Domnívám se, že v těchto prohlášeních je přání otcem myšlenky. U vládnoucích politiků je to jasné, chtějí-li se udržet u moci. Na rozdíl od ekonomů se domnívám, že recese bude dlouhá, možná „dočasná“. Vycházím z použití elementárního logického myšlení technika, znalosti malé násobilky a počítání s procenty, pár údajů, které uvedu dále a Klausova „Dopočítávání do jedné“.

Na webu vlády bylo 24. 4. 2013 uvedeno že Petr Nečas …(cituji). „Připomněl dále, že v české ekonomice tvoří hrubý domácí produkt zhruba z jedné poloviny spotřeba domácností, která je utlumena spíše z psychologických, než z ekonomických důvodů.“ No podle mně spotřeba domácností půjde dále dolů, ale ne z psychologických, ale z ryze tvrdě ekonomických důvodů, jak dále dokazuji. Proč?. V klausově dopočítávání je uvedeno „ Když si někdo z celku vezme víc, na ostatní zbude o to méně“. A to je přesně případ, ve kterém se nachází většina obyvatel naší země. Jestliže je jim z jejich celku (příjmu) odebráno někým více, o to méně zbude na to ostatní (spotřebu). Pokud ovšem jim příjem není navýšen o tolik, aby jim vyrovnal ztrátu způsobenou „odebráním“, což u naprosté většiny chybí.  Než rozeberu to „odebrání“, tak ještě jedna citace a to z http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ „Na poklesu domácí poptávky se podílely především výdaje domácností, které se v ročním úhrnu meziročně snížily ve stálých cenách o 3,5 %. Domácnosti však vydaly méně než před rokem dokonce i v běžných cenách (o 1,3 %). Nižšímu zájmu spotřebitelů nezabránil ani relativně příznivý vývoj deflátoru, který v meziročním srovnání postupně klesal z 2,7 % v prvním na 1,7 % v posledním čtvrtletí. Značně loni poklesl zájem zejména o předměty dlouhodobé spotřeby (osobní automobily, nábytek), snížily se však i výdaje za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, prostředky na údržbu a opravu bytů, pojištění a další zboží a služby.“

A nyní tedy co znamená ono „odebrání“? Je to několik zásadních vlivů, které sníží koupěschopnost spotřebitele, aniž by mu cokoliv daly jako kompenzaci. Prvním je zvýšení DPH. I při nulové inflaci si za částku před zvýšením výrobek po zvýšení DPH nekoupíte. Tímto spotřebiteli stát odebere část jeho koupěschopnosti, aniž mu za to něco dá (čistě z pozice síly odvedený desátek). Další významný faktor pak je růst nákladů na bydlení. Jste ve stejném bytě, stejně koukáte na televizi, stejně (či méně) se myjete, sedíte ve svetru atd., ale náklady rostou výrazně rychleji, než je průměrná míra inflace. Asi nejvýraznější je to u energií a vody. Tak u tepla se v průměru ČR od 2007 do 2012 (tj. za 6 let)zvýšila cena o 32 % za jednotku. Elektřina pro domácnosti rostla cca o 8 % ročně a plyn přes 10 % ročně. A vodné + stočné v Praze se za poslední 4 roky zvýšilo téměř o 32 %. Další pak je zdravotnictví, kdy náklady také rostou rychleji, než příjmy a průměrná inflace – markantní je to pak u starších obyvatel, kde je to zdraví již o něco horší, než u mladších osob.

No a na druhé straně posuďme příjmy. Vzhledem k recesi se platy moc nezvyšují, málo kde alespoň o tu průměrnou inflaci. (Pomíjím manažery, vládu a parlament, ti tu spotřebu nevytrhnou). A dále je zde cca čtvrtina obyvatel už důchodci a těm příjem numericky téměř stagnuje (to nepatrné zvýšení je daleko za růstem inflace). Takže z toho „celku“, který má každý spotřebitel k dispozici, si velký kus „ukousnou“ DPH + energie + voda + zdravotnictví (+ další?) a to nad rámec ostatních. I kdyby příjem spotřebitele se zvedl o tu průměrnou inflaci, tak položky zdražené výrazně nad inflaci i při zachování či mírném poklesu jejich spotřeby (voda, energie atd.) odeberou více (větší podíl) – takže na ostatní spotřebu (potraviny, nápoje, zboží, služby atd.) zbude nižší podíl ve skladbě „spotřebitelské koupěschopnosti“. Musí tedy osobní spotřeba klesat; a tvoří-li polovinu HDP, pak jen výrazné zvýšení vývozu by mohlo tento pokles přebít. A když si ještě vezmeme, že čtvrtina populace (důchodci) je postupně vyřazována z potravního řetězce (formulace dle přírodních zákonů), pardon - odstavována od spotřebního koše (totéž politicky snesitelněji?), vzhledem k téměř stagnaci jejich příjmů. A k tomu od letošního roku po tři roky budou pracující důchodci obráni ještě o slevu na dani, takže obchod, tedy spotřeba, přijde dále ještě o 2-2,5 mld. Kč ročně. (citace z internetu „Tím, že pracující senioři přijdou o základní slevu, by státní rozpočet měl získat ročně 2 až 2,5 miliardy korun.“) Takže růst osobní spotřeby tedy rozhodně nepředpokládám, naopak další pokles. A vůbec to nemá co do činění s nějakou psychologií, ale s obyčejnými kupeckými počty.

Čísla jsem čerpal z podkladů na internetu, omlouvám se, pokud nesedí některé přesně s oficiálními statistickými údaji, ale takové rozdíly, aby ovlivnily výše uvedené závěry, nepředpokládám.