Vadil či prospěl by nám Evropský velkostát?
klausovského kategorického názoru, ale jako námět k přemýšlení pro ty, kteří rádi přemýšlí.
Tak nejprve trochu k budoucnosti. Podle mého se Evropa musí spojit, je jen otázka vhodné formy – a tady mi dnešní byrokratický unijní aparát moc sympatií nevzbuzuje. Pokud se však Evropa nespojí dobrovolně a bude pořád připomínat spíše trhovce, kde každý chce urvat víc na úkor druhého a nevidí tak společné nebezpečí pro všechny, tak se může stát, že dopadne jak indiánské kmeny v Americe a jednou ji někdo jiný zvenčí spojí pod svou vládou.
Může být velkostát demokratický? Máme tady příklad USA, soustátí (spojené státy) srovnatelné velikosti. Zda jsou, či nejsou USA demokratické, ať si každý přebere podle svého, spektrum názorů je zde velmi, velmi široké. Také je to otázka definice svobody a demokracie ve vztahu existence celku. Ve dvou se můžete snadno dohodnout a může na to stačit v limitním případě jediné pravidlo (střihnout si kámen, papír, nůžky), čím větší skupina, tím už musí být větší počet pravidel pro její existenci, a vždy je část členů skupiny, která se musí podřídit existenci celku (nebo odejít či přejít jinam – pokud je kam).
A další otázka - bylo by moc velké neštěstí, kdyby došlo k likvidaci historických zemí? Dříve v mládí, vychovaný rodiči v duchu masarykovského Československého státu, bych to považoval za špatné. Dnes bohatší o pár desítek let zkušeností a hlavně znalostí z dějin i pohledu na probíhající procesy v Evropě už si nejsem tak jistý.
Co je to vlastně ta historická země? Ke kterému datu se tento pojem má vztahovat a lze ho vůbec zakonzervovat? Byla historická země Československo, které pan Klaus pomohl rozdělit? Nebo to byl stav před 100 lety, kdy jsme byli součástí Rakousko-Uherska? Nebo Český stát z doby Karla IV (ten by se mi líbil móóóc). Stačí se podívat jen trochu na historický vývoj, a je jasné, že státy a říše vznikaly a zanikaly pomalu jako na běžícím pásu. Některé přežily déle, jiné nic moc. Delší trvání měly vždy velké sjednocené říše pod pevnou a schopnou vládou. A je bláhové si myslet, že lze zakonzervovat status qvo, i dyž se o to v minulosti mnoho vládců snažilo. U vrcholného konzervativce však nic překvapivého.
Z hlediska národní hrdosti a zachování jazyka by spíše byly zajímavé národní státy, či oblasti. Ale když se rozhlédnu po Evropě, kolik vlastně ještě zůstává skutečně národních států? Vzhledem k nízké porodnosti Evropanů a vysokému přistěhovalectví (příroda nemá ráda prázdná či slabě oživená území) je to spíše otázka roků, než dlouhých desetiletí, kdy jiné národnosti začnou převažovat nad těmi vymírajícími původními. I když opět - jsou ty původní ty národy co sem přitáhli někdy v 4-6 století n. l. (+ ty co tu už byly dříve), nebo se tam mohou počítat i ti co přišli později a do kdy je časový limit? A některé už také zanikly – na Polabské Slovany už v podstatě zbývá jen vzpomínka a pár jmen.
Tak to byly takové ty obecnější úvahy. A teď trochu zamyšlení ve vztahu k nám. Podívám-li se zpět na naši historii a pak zkušenosti posledních 20. let, začínám čím dál tím víc souhlasit s bývalým kolegou (kterému bych za tento názor před čtvrt stoletím s chutí nakopal pozadí), že nejlépe u nás bylo vždy pod cizí nadvládou, protože Češi si neumí vládnout, že nejsou státotvorný národ.
Za Rakouska-Uherska jsme byli nejrozvinutější region říše, Vídeň byla na půl česká a habsburský dvůr dosti plný českých úředníků. Až to vypadá, že rozpad Rakouska-Uherska spíše zachránil Rakušany před Čechy (trošku nadneseně pochopitelně). I v bývalém socialistickém táboře jsme se drželi docela na špici a naše postavení bylo relativně dobré (zdůrazňuji to relativně uvnitř dané oblasti). Pokud by se chtěl někdo ohánět Karlem IV, tak před lety jsem zkoušel podle jeho rodokmenu spočítat podíl české krve a vyšlo mi zhruba 1,4 % (za předpokladu, že ten jeho prapředek, odkud se obvykle vychází, byl 100% českého původu, což není zcela jisté).
No a zkušenosti s našimi demokratickými vládami posledních 20. let, které dokázali zničit a rozvrátit i poslední zbytky toho dobrého co ještě přežilo z dřívějších časů, vynikajícím stylem sabotují rozvoj průmyslu svou nekompetentností (nebo úplatností) a když se dostaneme na hranu katastrofy, tak to řeší většinou na úkor občanů (viz fotovoltaika, Kalouskovy daně a další). Zkrátka zkušenosti takové, že si říkám, jestli by nebylo lepší mít cizí schopnou vládu a zbavit se tady těch našich politiků. Možná, že jako kolonie (ale čí?) se jmenovaným správcem (ale ani guvernérem ani gubernátorem), nebo jeden z členských států spojené Evropy by bylo prospěšnější.
Tak vám nevím, jsou tohle racionální úvahy, nebo výsledek deprese ze stavu zářivých zítřků po dvaceti letech jejich budování a před blížícími se volbami?
Pavel Slouka
Demokracie ohrožená motorkami ?
Když tak sleduji ten cirkus, který probíhá u nás a v Polsku kolem jízdy Nočních vlků, vnucuje se otázka "Může průjezd cca 30. motorkářů ohrozit demokracii?" Pro mne je odpověď jasná - DEMOKRACII ohrozit nemůže ani v nejmenším. Tedy skutečnou demokracii, aby bylo jasno.
Pavel Slouka
Ruský Krym.
Pro nás starší generaci byl Krym vždy ruský. Ačkoliv jsem do školy začal chodit až po "administrativním" připojení Krymu k Ukrajině, tak se pořád říkalo Ruský Krym. Ani v hodinách zeměpisu, kde se probíralo územní členění Sovětského svazu (možná trošku odfláknutě) jsme to neměli - nebo jsem to zapomněl. Z mládí si pamatuji hlavně, že na Ruském Krymu byl mezinárodní pionýrský tábor Artěk, který na svou dobu (podle toho co se psalo i ústně kolovalo), musel být opravdu exkluzivní. No protože já nebyl dostatečně aktivní v duchu vládnoucí ideologie (to mi zůstalo dodnes), tak šance se tam podívat byla nulová. Takže pro mne bylo docela překvapením, když po rozpadu SSSR Gorbačov "přiklepnul" (ponechal) Krym Ukrajině. Zajímalo by mne, kolik mých vrstevníků vůbec vědělo před rozpadem SSSR, že Krym je spravován Ukrajinou.
Pavel Slouka
Šmejdi v politice
O problematice šmejdů prodejců byl už natočen film. O tomtéž v politice zatím film chybí. Vraťme se ještě k těm prodejcům. Představte si, že jdete koupit chleba a dostanete ho jedině s kilem zeleného masa. Nebo přijdete do prodejny nábytku a chcete stůl, ale ten je sešroubovaný s teráriem s kobrou. A když odmítnete tuto kombinaci (kvůli té kobře pochopitelně) a prohlásíte, že chcete jenom stůl, tak vás ještě prodavač napadne, že vy vlastně žádný stůl nechcete. Absurdní ? – v obchodě (kromě předváděcích akcí) zatím ano, v parlamentní politice však již léta běžná praxe.
Pavel Slouka
Komu, čemu, slouží antikomunismus? III – Zakázat či přejmenovat KS
Téma zákazu KSČM bylo velkým politickým hitem části pravice ještě před pár lety. Pokus o zákaz této strany dopadl tak, jak musel dopadnout v situaci, kdy už není uzákoněna vláda jedné strany. Ale pozůstatky snahy senátora Štětiny (a dalších) v hlavách některých občanů stále přežívají. Nedávno jsem zde na blogu četl tu úžasnou pitomost – kdyby se aspoň chtěli přejmenovat a vypustili ten název „komunistická“ ze svého názvu. To mne vyprovokovalo k tomuto článku.
Pavel Slouka
PRDUCH - nejodíranější pracující v této zemi.
PRDUCH = pracující důchodce je bezesporu občanem, kterého stát nejvíce obírá a nejméně mu za to dává. Pracující důchodce platí procenticky nejvyšší daně v této zemi a za to nedostává prakticky nic. Použít v této situaci pojem vykořisťování asi není tak zcela mimo realitu. Je to školní ukázka pravicového přístupu – okrádat chudé ve prospěch bohatých – a nebo „jenom“ trest za to, že ještě pracují a zabírají tak místo někomu z mladších nezaměstnaných?
| Další články autora |
Kolik toho víte o vesmíru?
Planety, černé díry, Měsíc nebo slavné vesmírné mise. Vesmír fascinuje lidstvo od nepaměti a dodnes...
V těchto dnech se láme osud českého Tesca. Britové už hledají kupce pro své obchody
Britští vlastníci Tesca podle mnohých finančních médií rozjíždějí prodej svých aktivit ve střední...
Jste milovníkem italské kuchyně? Tak se ukažte!
Pizza, těstoviny, tiramisu nebo Aperol Spritz. Italská kuchyně patří bezpochyby k nejoblíbenějším...
V Letenských sadech hořelo, na nábřeží se odkláněla veřejná doprava
V Praze v Letenských sadech hořelo. Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů. Podle policie byl...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Hvězdárna v Lošově byla při zatmění Slunce v obležení dvou stovek lidí
Zhruba dvě stovky lidí dnes v podvečer zaplnily louku v okolí hvězdárny v Olomouci-Lošově, částečné...
Na libereckém Ještědu dnes částečné zatmění Slunce sledovaly stovky lidí
Na vrcholu libereckého Ještědu dnes částečné zatmění Slunce sledovaly stovky lidí. Společné...
Na libereckém Ještědu dnes částečné zatmění Slunce sledovaly stovky lidí
Na vrcholu libereckého Ještědu dnes částečné zatmění Slunce sledovaly stovky lidí. Společné...
Na libereckém Ještědu dnes částečné zatmění Slunce sledovaly stovky lidí
Na vrcholu libereckého Ještědu dnes částečné zatmění Slunce sledovaly stovky lidí. Společné...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1126x



















