Řemeslo, braň se! (1)
Prvního září 1969 jsme tedy nastoupili do závodu 01 národního podniku Grafické závody Svoboda v Praze na Smíchově. Ocitli jsme se opět v tiskárně, tentokrát ovšem nikoli jako praktikanti výběrové SPŠG na čtrnáctidenním nezávazném okukování tiskárenské reality, ale jako učni – praktikanti s pevným platem a povinnostmi běžného zaměstnance tiskárny. Kdo chce kam…
Smíchovský závod 01 (říkalo se mu familiárně „jednička“) byl ze všech závodů Svobody největší. Možná proto v něm sídlil i podnikový ředitel se svými podřízenými útvary a učňovská škola. Jednička zabírala skoro celý blok domů mezi ulicemi S. M. Kirova a Nikose Belojannise. V jejích vzájemně propojených budovách byly umístěny provozy plochého i rotačního ofsetu, rotačního hlubotisku, knihárny, expedice, autoprovozu a ostatních zabezpečovacích útvarů.
Hlavní výrobní náplň provozů rotačního tisku ve Svobodě tvořily hlubotiskové týdeníky Mladý svět, Ahoj na sobotu, Svět motorů, Stadion a ofsetový týdeník Dikobraz. Provoz plochého ofsetu tiskl převážně produkci pro zahraniční zákazníky, zadávanou prostřednictvím privilegovaného nakladatelství Artia a tvořenou cizojazyčnými knihami pohádek a obrazovými publikacemi pro sběratele všeho možného, od starých zbraní po kaktusy...
Na rozdíl od toho, co si představují někteří intelektuální romantici, není totiž tiskárna nic jiného než obyčejná fabrika. Netisknou se v ní jenom verše, filosofické spisy a ostatní nestravitelná duchovní potrava. Tisknou se tu i věci, od kterých se intelektuál v hrůze odvrací. Například pokleslá beletrie, kalendáře, časopisy, noviny – ba i toaletní papír se ve vyspělých zemích potiskuje, aby se aspoň trošku zvedla jeho přidaná hodnota a stálo za to ho vůbec vyrábět a dodávat do distribuční sítě.
Ne že by zrovna toaletní papír byl typickým příkladem pro šedesátá a sedmdesátá léta, v nichž jsem byl vržen do poklidných vod československého polygrafického průmyslu. V té době tento nezbytný předmět denní potřeby v distribuční síti chyběl i zcela obyčejný, natož potištěný. Státní plánovací komise nedokázala úspěšně naplánovat ani spotřebu lokomotiv na rok a kilometr kolejí, natož aby – byť jen vzdáleně – tušila reálnou spotřebu toaletního papíru na rok a zadek. Ta sice podle jakési normy činila tři roličky na tři měsíce, aspoň tolik se fasovalo čtvrtletně v podnicích a úřadech, ale stačila jedna průjmová epidemie…
Naštěstí polygrafický průmysl vyráběl i dostatek denního tisku. Nemluvě o jízdních řádech, ať již ČSD nebo ČSAD, které byly tištěny drobným písmem na tenkém hlazeném papíře (cca 4o gramů na metr čtvereční), a ze kterých můj tatínek připravoval jemný a luxusní spotřební materiál pro rodinné WC.
Je zajímavé, jak se i v této oblasti projevoval celosvětový vývojový trend, směřující k potlačení tradiční knihtiskové technologie a k její náhradě technologií ofsetovou. Knihtisk většinou používal levný, hrubý tiskový papír, který nebyl pro hygienické účely příliš vhodný. Periodika tištěná hlubotiskem zase příliš ochotně pouštěla barvu. Jedině ofset dokázal skloubit stálost barvy s kvalitou papíru natolik, aby se jeho produkty staly vhodnou náhražkou vzácného toaletního papíru.
Ofsetem tištěné noviny a časopisy (odborně se jim říká periodika, protože vycházejí pravidelně – periodicky) měly navíc tu výhodu, že uživateli posloužily nejen po skončení výkonu potřeby, ale i v jejím průběhu. Což běžný toaletní papír nedokázal. Zase jsme prostě jednou předstihli světový vývoj. V roce 1979, za aféry s americkými rukojmími v Íránu, se na americkém trhu objevily roličky toaletního papíru, potištěné portrétem íránského ajatolláha Chomejního. Zaostalí kapitalisté! U nás, v nejpokrokovějším a nejhumánnějším společenském řádu lidských dějin, jsme si portréty neoblíbených státníků vytírali zadek už dávno…
Karel Oktábec
Ta naše bojovnost česká...
V diskusi pod článkem (Ta naše povaha česká...) poukázal jeden z diskutujících na skutečnost, že fyzické a duchovní přežití českého národa nezajistila pouze jeho přizpůsobivost, nýbrž i jeho vrozená bojovnost. V článku jsem se sice omezil pouze na přežívání českého národa po vyhnání jeho „národotvorných“ příslušníků (zejména šlechty a inteligence) v důsledku porážky stavovského povstání v 17. století, ale budiž. Zkusím to napravit...
Karel Oktábec
Ta naše povaha česká…
Po bitvě na Bílé hoře opustilo České království přes třicet tisíc šlechtických a měšťanských rodin, odmítajících přestoupit na katolickou víru. Z nekatolíků zůstali v zemi jen příslušníci selského stavu, kteří odejít nesměli. Přestože většina obyvatel zůstala, pro budoucnost českého národa měla tato první významná emigrační vlna v jeho dějinách závažné důsledky.
Karel Oktábec
Dva roky prázdnin (17)
Opakování je údajně matkou moudrosti. Záleží samozřejmě na tom, co se opakuje. Pokud moudrost, pak snad. I když opakovaná moudrost bývá spíš únavná. Nemluvě o opakovaném vtipu, který prý přestává být vtipem. Pouze opakovaná lež se – podle doktora Goebbelse – stává pravdou. Jenom to nesmí být hloupá lež, protože i opakovaná hloupost zůstává hloupostí. A zbytečnost zbytečností. Za takovou zbytečnost jsme považovali opakování prvního roku své vojenské základní služby. Dokonce i ti nemnozí z nás, kteří přiznávali jistou nezbytečnost (nikoli nezbytnost!) roku prvnímu. Protože o nic jiného než o opakování nešlo. Jistě, byly tu určité odlišnosti. Hlavně v tom, že z tábora šikanovaných jsme přešli do tábora šikanujících. Pokud by se nám náhodou chtělo někoho šikanovat. Pokud ne, museli jsme si najít jiný způsob, jak přežít to deprimující vojenské déjàvue...
Karel Oktábec
Dva roky prázdnin (16)
Koncem července 1971 jsem jako obsluha rozmnožovny doprovázel podplukovníka Štěpánka z nadřízeného topografického oddělení štábu okruhu na další velitelsko-štábní cvičení. Tentokrát jsme měli reprograficky zabezpečovat skupinu rozhodčích generálního štábu, kteří dozírali na to, aby cvičící štáb hradecké 10. letecké armády provedl tradiční likvidaci imperialistického agresora podle všech pravidel sovětského vojenského umění.
Karel Oktábec
Dva roky prázdnin (15)
Po nadporučíku Novákovi, kterého konečně povýšili a odveleli kamsi do horoucích pekel, převzal funkci velitele zabezpečovací roty mladičký poručík Zeman. Brzy jsme zjistili, že byl-li nadporučík Novák klasická vojenská guma, poručík Zeman vydal za celou gumovníkovou plantáž. Stejně jako jeho předchůdce nesnesl pomyšlení na to, že předpisově zelenou pleť jeho jednotky hyzdí odporný vřed družstva tiskařů, kteří jsou pod jeho velením jaksi pouze na stravu a na byt. Nadporučík Novák byl sice lampasák, ale v zásadě dospělý člověk. Takže si vybojoval právo honit nás na rozcvičky a přechovávat v úschově naše vycházkové knížky (vycházky nám do nich i nadále zapisoval nadpraporčík Laurenčík a podepisoval velitel odřadu major Sobek), načež realisticky uznal, že mu ti nedisciplinovaní protekční hajzlové nestojí za věčné rozčilování a dal nám pokoj. Poručík Zeman, toto sotva ochmýřené kuřátko z líhně vyškovské akademie pořadového kroku, k tak zralému přístupu bohužel nedorostl. A tak to všechno začalo znovu...
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Praha má po 70 letech nový hřbitov. Lidem připomíná lodní okénka nebo jaderný reaktor
Kulaté otvory ve vysokých betonových zdech připomínají lodní kajuty, někomu možná i jaderný...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
Soud v Brně vyhlásí rozhodnutí ve sporu o bývalý židovský spolkový dům
Městský soud v Brně dnes vyhlásí rozhodnutí ohledně žaloby Židovské obce Brno na určení...
Výsledky a zážitky
Komerční sdělení Třídami prvního českého gymnázia na severozápadní Moravě prošly od roku 1896 tisíce studentů, z...
Od služeb po farmářství
Komerční sdělení Střední škola gastronomie, farmářství a služeb Jeseník poskytuje vzdělávání v potravinářských,...
Při požáru domu v Orlové na Karvinsku se dnes zranilo devět lidí
Devět lidí včetně malého dítěte se dnes odpoledne zranilo při požáru bytu v jedenáctipatrovém...

Prodej rodinného domu, 4+1, 90 m2, Oráčov
Oráčov, okres Rakovník
4 900 000 Kč
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1104x
Seznam rubrik
- Škola hrou
- Na Grafárně pod Petřínem
- Řemeslo, braň se!
- Dva roky prázdnin
- Lepší svět
- Allahu akbar
- Jen tak



















