Lepší svět (9)

Počínaje 1. lednem 1961 byly v Sovětském svazu sníženy ceny veškerého zboží na 10 % původní hodnoty. Současně byla provedena výměna starých rublů za rubly nové, desetkrát hodnotnější. Takže to vlastně byla měnová reforma. Poslední za dobu existence Svazu sovětských socialistických republik…

U nás bylo na lednové celostátní poradě brigád socialistické práce oznámeno, že nositelem tohoto hrdého titulu se stalo již 34 414 kolektivů. V tomto směru asi něco zanedbali čínští soudruzi, protože v únoru museli nakoupit v kapitalistické Kanadě, ležící zčásti za polárním kruhem, za 60 milionů dolarů obilí, aby odvrátili hrozící hladomor. I v Číně, budující společně s námi socialismus, platilo zkrátka obecné pravidlo jeho pěti nesmiřitelných nepřátel, jimiž byly  - kromě imperialismu - ještě jaro, léto, podzim a zima…

V březnu 1961 dopravili Američané nakrátko do vesmíru šimpanze jménem Ham. Krátce poté, 12. dubna 1961,  se místo sovětských pokusných  psů objevil ve vesmíru také první sovětský pokusný člověk, sedmadvacetiletý nadporučík Sovětské armády Jurij Alexejevič Gagarin. Sovětský svaz – náš vzor, opět jednou prokázal své zasloužené prvenství ve všech myslitelných i nemyslitelných oblastech lidské činnosti…

Protože štěstí přeje připraveným, nadporučík Gagarin (obratem povýšený na majora) ještě kroužil po nebesích, a zvučný baryton populárního brněnského jazzmana Gustava Broma již (s neodolatelným plotňáckým přízvukem) halekal své „… Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se přece jen dočkali…“

Dočkali se i nepřátelé kubánské revoluce. Rerspektive nedočkali. Dne 16. dubna 1961 se v zátoce Sviní,  jihovýchodně od Havany, vylodily oddíly kubánských emigrantů, vyzbrojených a vycvičených americkou CIA. Tato zlopověstná "Centrální Inteligentní Agentura" útočníkům přislíbila, že je v další vlně útoku podpoří americké pozemní i vzdušné jednotky. Nově zvolený americký prezident John Fitzgerald Kennedy však tuto podporu zakázal, takže kubánská lidová armáda, vyzbrojená komě revolučního nadšení i kvalitními československými zbraněmi, si s hrstkou agresorů (kteří navíc nezískali ani předpokládanou podporu místních obyvatel), vcelku snadno poradila. Díky tomu mohl Fidel Castro na prvomájových oslavách v Havaně vyhlásit Kubu za stát socialistické revoluce, zahajující novou etapu v národně osvobozeneckém hnutí Latinské Ameriky. O pár dní později dokonce velkoryse nabídl Spojeným státům, že je ochoten vyměnit zajaté kontrarevolucionáře za pouhých 500 traktorů…

U nás oslavili tento úspěch básník Pavel Kohout a brněnští zpěváci žertovných kupletů Pantůček a Fuchs satirickou písní v rytmu latinskoamerického tance čača:

„Tetičko Ameriko co ty,
co ty říkáš na novoty,
svět ti přestal čistit boty,
a žije si, jako ty…
Kuba si, Yankee no –
ne, lid neprodá svou kůži lacino,
Yankee no, Kuba si,
ať se blýská na časy.
Z módy už vyšel moudrý bača,
ne národy už nejsou ovce,
svět už není dětská káča,
a žije si, jak chce…"

Necelý měsíc po startu prvního člověka do kosmu a po prvním vesmírném obletu zeměkoule, který 12. dubna úspěšně provedl Sovětský svaz, vzmohly se 5. května 1961 Spojené státy alespoň na to, že na pouhých 15 minut vystřelily do výšky 185 km „astronauta“ Allana Barletta Sheparda. Pro americké pracující bylo nepochybně zajímavější, že téhož dne byl  schválen zákon o 25% zvýšení minimální hodinové mzdy z 1 dolaru na 1 dolar 25 centů…

V červnu 1961 konstatovalo vedení KSČ,  že kolektivizace československé vesnice definitivně skončila, a oznámilo dychtivě naslouchajícímu národu, že československé zemědělství se dostane do konce roku 1970 na úroveň československého průmyslu. Zmatená československá příroda reagovala tím, že 1. srpna napadlo ve Vysokých Tatrách deset centimetrů sněhu…

Téhož dne vyhlásila vláda bratrské Německé demokratické republiky omezení vzájemného vnitroněmeckého cestovního styku, tedy faktický zákaz dosavadního volného pohybu mezi Východním a Západním Berlínem. A protože pošetilí hledači pochybné buržoazní svobody to nějak nechtěli brát na vědomí, postavili 13. srpna východoněmečtí soudruzi kolem své části Berlína zeď, která měla zabránit každodennímu odlivu jednoho tisíce občanů NDR do západní zóny města. Zakladatelé a správci komunistických rájů to se svými chovanci nikdy neměli lehké. Členské státy Varšavské smlouvy podpořily samozřejmě toto jednostranné opatření vlády NDR jako "krok k upevnění mírového rozvoje v Evropě"…

V září 1961 korunoval svoji zradu socialistických ideálů jugoslávský Vůdce maršál Tito, když  – společně s představiteli 24 států (Afghánistánu, Alžírska, Barmy, Cejlonu, Etiopie, Ghany, Guineje, Indie, Indonésie, Iráku, Jemenu, Jugoslávie, Kambodže, Konga-Léopoldvillu, Kuby, Kypru, Libye, Mali, Maroka, Nepálu, Sjednocené arabské republiky, Saúdské Arábie, Somálska, Súdánu a Tuniska) – založil v Bělehradě Hnutí nezúčastněných států, které se napříště hodlalo vymezovat jak proti Západu, což bylo zcela v pořádku,  tak proti Východu, což naopak potvrzovalo oprávněnost vyloučení Jugoslávie z bratrského společenství socialistických států.

Krátce nato (28. září) došlo k překvapivému vojenskému převratu v Syrii, kde socialisticky orientovaná strana Baas a pokrokový důstojnický sbor syrské armády vytvořily vládu, jež oznámila, že Sýrie vystupuje ze svazku s Egyptem a že v zemi budou obnoveny základní občanské svobody…

V říjnu 1961 odpálil Sovětský svaz pokusnou jadernou bombu o síle 50 megatun, dosud nejsilnější bombu na světě. Možná pod dojmem tohoto dalšího triumfu sovětské mírové vědy a techniky souhlasili konečně američtí váleční štváči se vstupem Mongolské lidové republiky do OSN... A rovněž v říjnu rozhodl XXII. sjezd KSSS o odstranění tělesných ostatků J. V. Stalina z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě…

V listopadu 1961 zasedal Ústřední výbor KSČ. Po vzoru sovětských soudruhů směle rozhodl o odstranění pomníků J. V. Stalina ze všech československých měst a přejmenování ulic, závodů a institucí nesoucích jeho jméno. Stalinův pomník stojící na pražské Letné byl – vzhledem k vysokým finančním nákladům – diskrétně odstřelen až o rok později…