Když dezinformuje ukrajinská ombudsmanka či česká ministryně vlády

Případ odvolané ukrajinské ombudsmanky názorně ukazuje, že ani ohledně šíření lží či dezinformací není vždy vše černobílé.

V minulém týdnu proběhla našimi médii zpráva o tom, že ukrajinský parlament odvolal z funkce ombudsmanku pro lidská práva Ljudmylu Denisovovou. Podle tehdy uváděných informací (například zde) se Denisovová „příliš soustředila na barvité líčení sexuálních zvěrstev, údajně páchaných ruskými vojáky na Ukrajině, která ale nebyla podložená důkazy a byla navíc podávána velmi necitlivě vůči obětem.“

Dle informací, která byla v některých našich médiích zveřejněna v tomto týdnu, však hlavní problém nejspíš nebyl v příliš barvitém líčení toho, čeho se někteří ruští vojáci na obyvatelkách Ukrajiny dopouštěli, ale v tom, že ukrajinská ombudsmanka ohledně některých věcí lhala. Vyplývá to například z článků, publikovaných zde na serveru Echo24.CZ nebo zde na iDNES.CZ. Podle nich Denisovová dodatečně přiznala, že si zprávy o sexuálních deliktech notně přibarvovala a některé věci si dokonce zcela vymyslela. Své selhání se ombudsmanka nyní snaží ospravedlňovat tím, že chtěla přesvědčit západní země, aby na Ukrajinu poslaly více zbraní.

Na toto konto Denisovová konkrétně uvedla: „Mluvila jsem například v italském parlamentu ve Výboru pro mezinárodní záležitosti a viděla jsem takovou únavu z Ukrajiny, víte? Mluvila jsem o hrozných věcech, abych je donutila učinit rozhodnutí, která Ukrajina a ukrajinský lid potřebují.“ A jak následně dodává, například italské Hnutí pěti hvězd bylo původně proti poskytování zbraní Ukrajině, ale po jejím projevu jí jeden z představitelů strany řekl, že myšlenku poskytnutí zbraní Ukrajině podpoří.     

Jistě se najdou i takoví, kteří budou jednání nyní už bývalé ukrajinské komisařky pro lidská práva ospravedlňovat například tím, že v některých ukrajinských městech ke znásilňování ruskými vojáky skutečně dochází a projednáváním těchto válečných zvěrstev se již zabývá i OSN. Případně tím, že ruská strana lže či šíří dezinformace v mnohem větší míře než ukrajinská. Ale i když je něco takového nejspíš pravda, šíření nepravd z úst ukrajinské ombudsmanky nemůže být tímhle obhajitelné. A už vůbec ne jejím tvrzením, že chtěla tyto své lži zneužít k tlaku na to, aby západní země poskytly Ukrajině více zbraní.

Její plán totiž může mít nakonec efekt zcela opačný – řada lidí totiž může začít pochybovat o tom, zda i jiné zprávy ohledně průběhu ruské agrese na Ukrajině jsou stoprocentně pravdivé a zda si i někteří jiní ukrajinští představitelé občas trochu nepřibarvují to, co se v této východoevropské zemi děje. Tímto samozřejmě neříkám, že bychom snad měli začít věřit tomu, co říká Kreml, a naopak zpochybňovat to, že Rusko je ve válce na Ukrajině jednoznačně agresorem. Ale zároveň není třeba si ohledně ruské armády vymýšlet i věci, které se ve skutečnosti nestaly.

Ke zneužití „zlého Ruska“ nedávno sáhla i česká ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová, která spolu s pirátskou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou obvinila spolek Aliance pro rodinu z toho, že spolupracuje s organizacemi, financovanými putinovským Ruskem. Jak je však psáno v článku zde na Echo24.CZ, obě ženy nepodložily své tvrzení žádným důkazem a nejspíš se jedná o pomluvu. Spolek Aliance pro rodinu již proto adresoval oběma političkám předžalobní výzvu. V případě ministryně Langšádlové je tak velmi paradoxní, když se coby osoba, aktivně bojující v nedávné minulosti proti dezinformacím, dopustí šíření dezinformací ona sama…