Stát okrádá pracující matky

Ten silně expresivní titulek je zejména z důvodu vyvření mých emocí po zjištění, jakým způsobem se stát chová k ženám, které pracovaly a mají děti. Volil jsem pravici, protože prosazuje teze, že se mají podporovat ti, kdož pracují. V případě matek je to však přesně obráceně, stát jim dokonce bere peníze.

Můj popis celé situace asi nebude přesný, ale plyne z aktuální vlastní zkušenosti a z informací dostupných na internetu. Přesto doufám, že výsledek ukáže absurditu a neférovost  celé situace, kdy žena, která pracovala, platila daně, může za toto být “trestána“ vracením přeplatku, který ani nevznikl, jen si ho úředníci a politici vymysleli.

Asi před týdnem jsem ve svém blogu psal o zkušenostech, jaké měla manželka, když ukončovala rodičovskou dovolenou a žádala o novou mateřskou. To jsem však netušil, že kromě lenosti a neochoty úředníků narazíme i na situaci, kdy manželce reálně hrozilo, že bude “potrestána“ za to, že před první mateřskou pracovala. Ba co je horší, nikdo z přetížených úředníků jí o tom neřekl ani slovo.

Zdá se Vám to absurdní? Mně taky, ale bohužel je to pravda!!!

Systém je nastaven tak, že když ukončíte rodičovskou dovolenou tím, že požádáte o novou mateřskou, tak k určitému dni se Vám zastaví rodičák a k určitému datu začne vyplácet mateřská (peněžitá pomoc v mateřství). Ta se vypočítává z příjmu rodiče, je tak logické, že žena pracující před těhotenstvím může ve výsledku dostávat poměrně vysokou částku. Je to závislé na tom kolik vydělávala před nástupem na mateřskou.

Bohužel to neplatí, když přecházíte z rodičovské dovolené. Tam pak platí toto pravidlo:

„Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v §5 odst. 1 písm. b) bodu 13[3i].“

To v praxi znamená, že pokud má žena jít znovu na mateřskou a je ještě současně na rodičovské dovolené, tak náš zákon přiznává nárok na rodičák, pokud je jeho  celková částka vyšší, než poměrně vyplacená mateřská. Ale nedoplatí vám poměrnou část, ale pouze částku, která zbývá doplatit do výše rodičáku po odečtení poměrné části mateřské. Zcela absurdní je pak to, že když přejdete na mateřskou dříve v měsíci, tak se může stát, že Vaše poměrná část spočítaná podle Vašeho platu před prvním dítětem může být výrazně vyšší než samotný rodičák. V takovém případě pak počítejte s tím, že budete státu DOPLÁCET ZPĚT rozdíl od výše rodičovského příspěvku. Tedy žena vrátí příplatek, který ani nedostala.

Důvod?  Na mateřskou nastupuje příliš brzy, nebo moc vydělávala.

Prakticky  příklad – žena nastupuje 15. měsíci

2 letý rodičák – 11.400 Kč měsíčně

Mateřská 24 týdnů – na základě platu třeba 600Kc/den celkem v průměru 18.000 Kč

Podle zákona dostane žena ½ mateřské, počítejme cca 9.000 Kč

Ale už nedostane ½ rodičáku, ale jen 2.400 Kč jako doplatek do původního rodičáku, místo logických poměrných 5.700 Kč.

Pokud by však žena byla na 3-leté mateřské za 7.600 měsíčně, musela by státu vracet 1.400 Kč.

Stát si tak nechá poměrně významnou část peněz za to, že před porodem pracovala. A když se to sejde, tak si vezme zpět peníze, které jí ani nedal.

Každý normální člověk by chápal, zastavím rodičák – dostanu poměrnou část, začnu mateřskou dostanu poměrnou část. Čloběk by ještě pochopil, kdyby stát ženě nechal případně jen tu vyšší částku, ale sebrat jí peníze? Logika v rámci našeho systému sociálních dávek nemá své místo.

O to absurdnějším a neférovějším se to všechno jeví, když vezmu v úvahu kolik je státem “placených“ nemakačenků, narkomanů, alkoholiků, kteří kradou a po celé dny se poflakují a popíjejí alkohol, často za přítomnosti i malých dětí a až do pozdních nočních hodin. Téměř nikdo z nich nepracuje a zřejmě nikdy nepracoval (a když, tak načerno), dávky zneužívají, páchají trestnou činnost apod.“Sociáka“ proti nim však nijak nezasahuje. Neustále výmluvy o nedostatku lidí, složité vymahatelnosti a hromady dalších důvodů proč nejde zakročit proti těm, kteří ten stát reálně okrádají. Ve výsledku na to doplácejí ti, kteří opravdu potřebují pomoc státu.

Ale to stát raději trochu obere člověka, který pracuje a platí daně.

Závěrem bych dodal, že tady v našem případě nejde o peníze (i když u někoho jiného určitě ano), ale o samotný princip chování státu k těm, kteří pracují.

Ať už někdo v parlamentu konečně vezme trochu odvahy a udělá, co je správné. Podporuje ty, kteří pracují a platí daně, pomáhá těm, kteří se bez pomoci druhých neobejdou, a hlavně konečně přestane podporovat a tolerovat lenivé vyžírky a vůbec všechny, kteří parazitují na naší solidaritě.