Richard Mandelík
- Počet článků 742
- Celková karma 3,78
- Průměrná čtenost 235x
Richard Mandelík
Zavolej do lesa Popelka a ozve se ti dobro zvítězí
Myslím, že všichni si přejeme, aby dobro zvítězilo a při jeho těžkém boji, kdy je mu ubližováno neurvale, držíme mu palce, neb jsouce v zásadě dobří, stojíme na jeho straně. My bychom přece nikdy nezacházeli s děvčetem tak, jak se zachází s Popelkou ve všech podobách této krásné pohádky. My samozřejmě tvrdíme, že nemáme žádnou ze špatných vlastností, které vidíme u dramatických postav na jevišti. Bohužel sice ano, ale naštěstí máme i smysl pro krásu a dobro, jinak by nemělo valného významu psát takové opery a balety a pohádky vůbec.
Richard Mandelík
On tvrdí, že všechny jsou stejné, ale nejsou, jak jsme viděli
Budu povídat o svém zážitku s Mozartovou operou Cosi fan tutte v přenosu 26. dubna 2014 z Met. Prvním náznakem, že všechno je jinak, je už půvabná sbírka jmen tří děvčat, o něž tu běží. Autor skvělých úvodních podkladů na stránkách www.kinoprenosy.cz vyčerpávajícím způsobem snesl argumenty a etymologická fakta pro zmíněná jména. Já tedy mám možnost vybrat si dle svého naturelu a emocí, jež jsem zažíval.
Richard Mandelík
Jeden nadšený chlap, Dvě vdovy, šatečky a žamputářka
Mohlo se to stát: Někdy v před rokem 1998 se jedné klavíristce ve snu zjevil vousatý pán s pichlavým pohledem a takto k ní hovořil: „Rozmyslela si dobře, co dělá. Vyhrát moji klavírní soutěž je sice pěkné, ale já býval možná největší klavírní talent v Evropě, a když jsem se hrou chtěl živit, na skývu mnohdá nebylo. Obecenstvo nejde a nejde a mecenáši by si koleno nechali vrtat. A ty žvásty v novinách a v salónech.
Richard Mandelík
Tannhäuser, aneb i u nás to jde
Jsem pravidelným návštěvníkem operních a baletních kinopřenosů a divákem francouzské televizní hudební stanice Mezzo, jež vysílá každodenně jednu operu. Vidím, jak se opera inscenuje v nejznámějších světových operních domech počínaje New Yorkem přes Londýn, Paříž, Madrid, Barcelonu, Amsterdam, Curych, Vídeň, festivaly v Salzburgu, Baden-Badenu a Glyndebourne až po regionální francouzské scény. Slyším zpívat a hrát nejlepší pěvkyně a pěvce na světě, hrát prvotřídní operní orchestry pod vedením slavných dirigentů a mohu tedy dostatečně srovnávat.
Richard Mandelík
Kníže Igor, nedokončená opera a vzor neschopného vládce
Přenos opery Kníže Igor z Met 1. března 2014 jsem očekával s napětím. Operu jsem kromě často citovaných Poloveckých tanců neznal a po klasickém Čajkovského Evženu Oněginovi a zcela neklasickém Šostakovičově Nosu jsem očekával cosi zcela jiného. A ono to opravdu přišlo. Borodinova opera, kterou autor nedokázal plně dokončit, je z hlediska variantní volby dějů úlohou nelehkou.
Richard Mandelík
Rusalko naše milá, máme tě rádi
Obrovský zájem diváctva ve všech městech, kde se přenos dával, spolu s dodatečně nastavenými reprízami a velkoplošnou projekcí na pražském náměstí Republiky byl do jisté míry hlasováním o nejmilejší české opeře. Perfektní informační servis na www.kinoprenosy.cz mi omezuje možnosti, jak se tentokrát vyjádřit a zbytečně nepřemílat již řečené.
Richard Mandelík
Falstaff Novoyorský, letos druhý
Tím prvním bylo letos v březnu představení Národní opery pařížské, o němž jsem měl tu čest na těchto stránkách rovněž psát. Budu tedy úsporný a vyjdu z toho, že pro čtenáře je už Falstaff látkou stejně známou jako naše české komické operní poklady Prodaná nevěsta, Dvě vdovy nebo Čert a Káča.
Richard Mandelík
Tosca, další z řady smutných hrdinek
9. listopadu 2013 nám dává Met jednu z řady dosti frekventovaných pucciniovských oper, Tosku, napsanou podle Sardouovy hry a prvně hranou v Římě v roce 1900. Tosca je opera, jejíž děj je až průzračně jednoduchý, vcelku logický a pravděpodobný a promlouvá nadčasově. Její inscenace nevyžadují náročných a drahých staveb ani výpravy a vše se odehrává v promluvách, gestech a duších postav.
Richard Mandelík
Drama Queen Joyce DiDonato
Koncert americké mezzosopranistky Joyce DiDonato (1969) 5. listopadu 2013 v Rudolfinu s titulem Drama Queens nemůže být označen jinak než jako zážitek roku. Vzhledem k tomu, že si nesmírně cením svých spanilých čtenářek, začnu tím, co je nejvíce zajímá. Abych však k textu připoutal i statečné čtenáře, navážu fakty odpovídajícími jejich zájmu. Teprve poté se dovíte něco o koncertu.
Richard Mandelík
Nos, aneb Gogolova mystifikace a Šostakovičova fantazie
Chválím Metropolitní operu za nebývalou odvahu a níž nastudovala operu tolik vybočující z proudu a nedopustila se ani akademicky chladné, ani intelektuálsky nesrozumitelné krajnosti. Předně náleží uznání dramaturgii a ponechání volné ruky režisérovi a dalším autorům inscenace, což není v mocné a konzervativní Met nikterak běžné. Výsledkem odvahy a tvůrčí svobody je představení kritikou i diváky v Met oceňované a patrně nyní i na celém světě díky zařazení do programu kinopřenosů. Nutno však vzít na vědomí, že jde o inscenaci, jež se hraje od roku 2010 a čas ji prověřil.
Richard Mandelík
Maria Callas a jeden říjnový den
Lidé si oblíbili různé žebříčky a ankety. Nejlepší sportovec, pěvec, hráč na ..., tanečník, malíř, spisovatel. U nás to je jasné, Jára Cimrman. Ve světě opery zdá se nesporné, že největší sopranistkou byla Maria Callas.
Richard Mandelík
Evžen Oněgin s Andulkou v Met, aneb kinopřenosy jsou tu
Dočkali jsme se, 5. října zahajuje Metropolitní opera sezónu celosvětových kinopřenosů Evženem Oněginem a poprvé na americké půdě vidíme v roli Taťány Annu Netrebko. Někteří píší, že možná na tuto stěžejní ruskou operní roli čekala příliš dlouho a už se na ni nehodí, jiní kritizují orchestr a dirigenta, že nebyli dost výrazní. Též se našli kritici výpravy a staveb. Pokud si myslíte, že se tím nechám ovlivnit, jste vedle.
Richard Mandelík
Elina Garanča, zázrak noci krumlovské a jiné jihočeské perly
19. července 2013 ta, pro niž bych se přerazil, zahajuje Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Vyrážím z domova dřív, neb chci ještě po cestě navštívit klášter Zlatá koruna, v penzionu se po horkém dni vykoupat a převléknout do svátečního, aby si ta holka lotyšská nepomyslela, že se tu kluci neumějí obléknout na koncert, a taky se projít předvečerním městem, dát si někde malou večeři (malou proto, že zas mám problém s jednoručním zapínáním kalhot) a dobré pivo.
Richard Mandelík
Noční snění s Purcellem
V rámci festivalu Smetanova Litomyšl se konala čtyři představení opery Královna víl anglického barokního skladatele Henryho Purcella (1659-1695), jehož dílo je v kontextu anglické hudby zakladatelské. Říkat dílu opera je sice srozumitelné, leč nepřesné. V Anglii té doby se opera ve smyslu italském nebo francouzském dosud nevyvinula. Hrály se zpěvohry zvané masque a semi-opera. My bychom dnes asi řekli muzikál.
Richard Mandelík
Don Giovanni vždycky je a bude operou oper
Máme 11. června 2013 a v kině Aero dávají záznam loňského Dona Giovanniho z MET. Konečně mám možnost nerušeně vychutnat dílo, jež má takový vztah k mému městu a říká se o něm, že je operou oper. Já vím, že nejste zvědavi na papouškování názorů jiných, ale toto obehrané dávné tvrzení chci zde podepsat a uvést řádně bydliště a rodné číslo, aby to zase nějaký šťoura neposlal se stížností na ministerstvo lásky a pořádku.
Richard Mandelík
Manon je všechno, jen ne motýl, aneb čtvrtá smrt Andulky Netrebko
Ve čtvrtek 6. června 2013 jdeme se spolužačkou Míšou na Manon, slavnou operu Julese Masseneta, kterýžto přenos jsem loni na podzim neviděl, jsa patrně pověřen jinými úkoly. Doháním to v rámci červnového přídavku, kdy kino Aero uvádí záznamy přenosů této sezóny v MET.
Richard Mandelík
Jezerní paní, čili inscenační počin roku
Royal Opera House v Londýně (ROH) dává 27. května 2013 operu málo hranou a méně známou a nechává ji přenášet do řady kin celého světa. Proto se i v pražském Oku můžeme setkat s Jezerní paní Gioacchina Rossiniho a už dopředu říkám, že zřejmě jde o přenos sezóny.
Richard Mandelík
Zázrak jménem La Gioconda, aneb tragédie benátská
Máme 13. května 2013 a Pařížská opera dává a do kina Oko posílá operu, jež nebývá u nás častým repertoárovým číslem. Možná i díky předsudku, nejde přec o dílo operního velikána, tak co tedy čekáte. Ó ty svatá prostoto.
Richard Mandelík
Bolšoj těatr a věčný příběh lásky
Jedna z nejslavnějších divadelních institucí na světě vznikla jako divadelní společnost Bolšoj těatr v roce, kdy Spojené státy vyhlásily nezávislost. Onu velkolepou budovu zvanou podle souboru Velké divadlo otevřeli v roce 1825, stejně jako naše Národní divadlo vyhořela (1853) a po opravě si již zachovává současnou podobu. Za války na divadlo dopadla německá bomba, ale bez osudných následků. Nedávno divadlo prošlo velkou rekonstrukcí.
Richard Mandelík
Nabucco, aneb dunící buben risorgimenta
Ke kinopřenosu londýnské reprízy Nabucca 29. dubna 2013 budu tentokrát poněkud odtažitý, neb o opeře a představení toho mnozí jiní psali už dost. Já však chci připomenout, jak umělecké dílo probouzí odhodlání a inspiruje k činům, dotknout se opery samotné a vyjádřit osobní city.
Richard Mandelík
Giulio Cesare, čili kdopak by se barokní opery bál
Máme 27. dubna 2013 a Metropolitní dává do kin očekávanou lahůdku v podobě Händelovy opery, jež se uvádí s dvojím názvem a my se pro jednoduchost dále přidržíme anglického Julius Caesar, přestože tehdy již v Londýně usazenému Georgu Friedrichu Händelovi napsal italské libreto jako Giulio Cesare Francesco Haym a italsky se také zpívalo. Opera byla poprvé hrána v londýnském King’s Theatre v roce 1724.
Richard Mandelík
Alenka a já v říši divů
Druhdy jsem o balet neměl zájem, leč časy se mění. Jak s věkem dostávám rozum, líbí se mi i to, co dříve nikoli, a něco z toho, co se mi líbilo dříve, leze mi dnes krkem.
Richard Mandelík
Francesca, co byla z Rimini, nezazářila a co nás čeká
Přenos opery Riccarda Zandonaie Francesca da Rimini z Metropolitní opery probíhal dne 16. března 2013. Opera měla premiéru v Turíně 6. února osudného roku 1914 a lze ji srovnávat s pozdními díly Giacoma Pucciniho.
Richard Mandelík
Falstaff, aneb pane Verdi, rozloučil jste se líp
Letošní dvousetletí jubilanti, Verdi a Wagner, dovršili své dílo operami, jež jsem měl to štěstí vidět v rozmezí 10 dnů. To se to pak srovnává. „Maestro, když máte skončit, tak lepší je to Falstaffem než Otellem. Už jste zhudebnil všechny výkřiky a utrpení lidského srdce, tak uzavřete výbuchem veselí.“ „Milý Arrigo,“ odepsal Verdi, „Amen! Staniž se tedy. Uděláme Falstaffa.“ Takhle nějak se odbýval písemný dialog Verdiho a jeho posledního libretisty všestranně nadaného Arriga Boita.
Richard Mandelík
Parsifal, tajuplný epilog velkého skladatele
Metropolitní opera se 2. března 2013 bez přehánění vytáhla a uvedla do světové sítě kin Wagnerovu poslední operu ve stylu, který zasluhuje hlubokou poklonu a jako obvykle pera na klobouku musí uctivě zametat prach. Nic na tom nemění, že se podle mého názoru nejedná o největší dílo letošního jubilanta, avšak jde zřejmě o dílo v největší míře tajemně tísnivé a plné náznaků a podobenství.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
