Ladislav Vinš
- Počet článků 565
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1195x
Ladislav Vinš
Kaple v pralese. (fotoblog)
Smíšeným lesem porostlý žulový vrch Stožec (1065 m) je významnou přírodní rezervací. Chráněn je zde jednak smíšený les pod vrcholem, jednak původní pralesní porost, známý jako prales Medvědice (13 ha), který se rozkládá na jihovýchodním svahu. Pod vrcholem je známá Stožecká kaple. Na vrcholu skály stojí železný kříž odkud je nádherný pohled do širokého okolí
Ladislav Vinš
Jak jsem se stal bezdomovcem,
V jedné staré trampské písničce se zpívá „nevěř hochu ženám, ženy jsou samá lež, důvěřuj radši zlatu, v zlatu se nezklameš. Měl jsem poslechnout zkušenějšího.
Ladislav Vinš
Louky okolo Boubína pod zimní peřinou. (fotoblog)
Díváte se na louky a pastviny okolo Volar, které v době největšího rozkvětu hospodaření, živilo přes dva tisíce kusů hovězího dobytka a jejich maso se vozilo do Prahy, Linca a Vídně. V okolí města stávalo až pět set roubených seníků, které postupem doby zanikly.
Ladislav Vinš
"Alpské městečko" Volary. (fotoblog)
Také se jim říkalo „Šumavské Tyroly“ a bývaly označovány za největší roubené město u nás. Staří Volarané byli rázovitou komunitou patrně alpského púvodu. Byli výtečnými chovateli dobytka, vyhlášenými pytláky a dokonale ovládali vše, co se týkalo zacházení se dřevem a jeho zpracováním
Ladislav Vinš
Vánoční nadělení.
Po našem malém městečku se rozneslo, že v letošním roce si vybral Ježíšek mě, kterému osobně přijde předat vánoční dárky, asi za to že jsem do pokladničky před kostelem dvakrát vhodil jednu korunu.
Ladislav Vinš
Předvánoční klid na Kvildě. (fotoblog)
Ranní slunce se rozlilo po zasněžené krajině. Venku za oknem bylo vidět jiskření paprsků odrážejících se od promrzlé sněhové pokrývky. V hotelu bylo příjemně vytopeno, blížily se Vánoční svátky, ale zatím jsem byl jediný host. Z kuchyně se šířila vůně vánočního pečiva a v jídelně personál dozdobil vánoční stromeček. Vůně jehličí se smísila s vůní z kuchyně a mě bylo jak doma u maminky. Pohled z okna mne uvedl do reality, rychle jsem se teple oblékl, schoval aparát pod bundu a vyrazil do mrazivého dne
Ladislav Vinš
Kdo tam nebyl, nevěří. (fotoblog)
Několik desítek kilometrů odtud najdete potůček, ale ne jen tak obyčejný. Již od pramene se nazývá Vltava. Proplétá se mezi horami, rozlévá se do luhů a najednou se z malé říčky stává moře. České moře, ze svým kouzlem rychlých proměn
Ladislav Vinš
Svět, který kolem sebe nevidíme. (fotoblog)
V dnešní uspěchané době, se stále více vzdalujeme přírodě. Čechy, zem, v které jsme se narodili, zavrhujeme a jezdíme obdivovat cizí kraje. Kde příroda je chudá a pestré barvy najdete jen na reklamních štítech.
Ladislav Vinš
Komunisté byli břídilové!!?
Před dvaceti lety se všichni zaměstnanci na Národních výborech klepali o místo, protože se říkalo, že všechny komunisty vyházejí. V té době byli všichni hodní, vstřícní, dalo by se říci, že sloužili lidem. Nic se nestalo, vyhazov se nekonal a oni vyrostli na sebevědomí a prostoru. Pardon, stalo, již se nejmenují Národní výbor, ale Obecní úřad.
Ladislav Vinš
Toulky kolem Vltavského luhu, (fotoblok)
vyhledávaným místem vyznavačů vodní turistiky. Kdo si nesjel Vltavu od Soumarského Mostu do Nové Pece, nemůže si říkat vodák. Na fotografických obrázkách je krajina posledního úseku vodní cesty před Novou Pecí, kde se divoké vody Teplé a Studené Vltavy zklidní v náručí Lipanského jezera.
Ladislav Vinš
Tři podoby smrti.
Že staří lidé v dnešní době překážejí mladým lidem se píše denně, ale vyprávění bývalé zdravotní sestry sloužící na psychiatrickém oddělení mě vedla k napsání tohoto povídání, jak také končí nepotřební.
Ladislav Vinš
Toulky pod Boubínem u Vltavy. (fotoblog)
Všichni cizinci nám závidí, kolik krásy najdete v České zemi, jenom my o tom nic nevíme a hledáme krásu v cizině. V zapomenutém koutu Šumavy, v klíně hor je osada Dobrá táhnoucí se několik kilometrů podle úpatí masivu Stožce a obklopena mokřady protékající Vltavy. Je to oblast vyhlášená za památkovou zónu za svoji jedinečnost. Naleznete zde převážnou část stavení v ojedinělém Volarském stylu podobajícímu se Alpskému domu.
Ladislav Vinš
S l a v í n. (fotoblog)
Vyšehradský hřbitov je jednou z dominantních součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Je zde mimořádné soustředění hrobů význačných osobností, jež se ve své době zasloužili o rozvoj české kultury, vzdělanosti, národního sebeurčení, státní samostatnosti.
Ladislav Vinš
Tudy někde chodil "Král Šumavy". (fotoblok)
Toulal jsem se mezi Lenorou a Volary. V místech, kam jste se ještě v šedesátých letech bez propustky nedostali. Pokud ano, všude vás sledovalo bdělé oko pohraničníka a nebo jejich pomocníků. Díky těmto „nezbytným“ opatřením jako by se v těchto místech zastavil čas a civilizace do tohoto prostoru postupuje pomaleji. Doufejme jen, že člověk svým panovačným chováním nezničí poslední kout zachovalé přírody.
Ladislav Vinš
Kouzlo mlhavého rána. (fotoblog)
Komu by se chtělo do sychravého mlhavého rána, podporovaného ještě mrazem. Ani psa by jeden do těto nepohody nevyhnal a vy musíte. Oškrábete námrazu z oken svého miláčka, nastartujete a vydáte se k městu svého zaměstnání. Vyjíždíte z údolí, mlha mizí a vy jste překvapeni proměnou, kterou dokáže jen příroda.
Ladislav Vinš
Toulky kolem Antýglu. (fotoblog)
Uplynul měsíc od doby , kdy jsem navštívil krajinu kolem vrchu Antýgl (1253 m.n.m), pastviny Skotského horského skotu, který se vyznačuje vysokou odolností proti drsným přírodním podmínkám. Prošel jsem se kousek podél Hamerského potoka v bláhové naději, že objevím třpyt kousku zapomenutého zlatého kaménku, který se zde v minulosti těžil. Bylo po prázdninách, dovolených a cyklostezky byly smutně prázdné. Na turistické stezce jsem potkal jen pár turistu ze sousedního Bavorska. Až v zimně navštívíte, Horskou Kvildu přivítají vás v těchto místech jen třpytivé bílé pláně
Ladislav Vinš
Pojďme na Vyšehrad II. (fotoblog)
Kdo nenavštívil Vyšehrad, nebyl nikdy v Praze. Jen z tohoto místa je jedinečný pohled na Hradčany a Vltavu. Jen na tomto místě naleznete věštbu Kněžny Libuše, „Vidím město veliké, jehož sláva ..........................“.
Ladislav Vinš
Pojďte na Vyšehrad I. (fotoblog)
Kdo se nikdy neprošel po památných místech na Vyšehradě, po jeho hradbách s nádhernou vyhlídkou na město, se stříbrnou Vltavou ležící vám u nohou, nezapomenutelný pohled na Hradčany, klidné zákoutí parku ozdobeného uměním Myslbeka a obklopeného staletou historii, kterou nám zanechali naši předci. Kdo nenavštívil Vyšehrad, nebyl nikdy v Praze.
Ladislav Vinš
Toulky Šumavou. (fotoblog)
Abych vyzrál nad stářím a hlavně nad tou mrchou sklerózou, a také aby moje tělesná schránka nevypadala tak schátrale a eventuálně i „ňáká“ si mně všimla, začal jsem pěstovat zálibu chytat moment času do stříbrné skříňky nazývající se digitální fotoaparát. Protože nejsem sobec, chci se podělit o úlovky s ostatními zájemci o krásu, která nás denně obklopuje a my jí často ani nevnímáme. Při svém lovu lezu po skalách, nebo na cizí pozemek, podlézám elektrické ohradníky a zápalu získání co nejlepšího záběru ani nevím, do čeho šlapu. Často je to kravský koláč, ale prý to přináší štěstí. Dnes se s vámi podělím o obrázky získané při toulkách Šumavou v okolí Strážného.
Ladislav Vinš
Babí léto na Lipně (fotoblog)
Vzácné dny posledních hřejivých paprsků slunce, kdy příroda je přívětivá a vonící. Kouzelný Podzim vytváří barevné obrazy, od posledního kvítku na zežloutlé louce, po rozlehlé hvozdy lesů protkané pestrou hravou notou barev. Kdo by odolal brouzdat se spadaným listím. A tato jedinečnost, která se neopakuje ve stejné podobě, se snažím zachovat v momentě času.
Ladislav Vinš
Zakázaná krása.
Na kraji Boletického vojenského prostoru se nachází nejvýše položený rybník v Čechách , cca 750 m nad mořem. Nejdete jej na mapě 8 km od Horní Plané. Je zde nádherné rekreační zařízení, které dříve využívala jenom armáda. Veřejná silnice končí u hráze rybníka. Pro vaší představu a povzbuzení předkládám pér obrázku z těchto míst.
Ladislav Vinš
Bez komentáře.
Právě jsem obdržel od svoji vnučky přeposlaný email od jejího kamaráda, který jí sděluje zkušenosti ze studijní cesty po Švýcarsku. Jelokož jsem již na svém blogu zveřejnil podobnou zkušenost z Kanady nenechám si opšt nic pro sebe.
Ladislav Vinš
"Vítězství podsvětí", zrušíme přísedící u soudů.
Po roce 1989 se rušili zákony, které v první řadě vadily podsvětí a později mafii. Dělo se tak pod záminkou „očisty od komunistické ideologie“ a ku prospěchu kriminálním, živlům ve všech podobách. Nositelé a tvůrci ideologie zůstali na svých místech .
Ladislav Vinš
První oběť okupantů 21.8.1968 v Praze.
V noci z dvacátého na jednadvacátého srpna jsem měl službu v pražských ulicích jako řidič taxi Dopravního podniku hl. města Prahy a v časných ranních hodinách jsem se vracel do svého bydliště. Přijel jsem v momentě, kdy do naší pražské periferie vjížděli okupační tanky a vystrašení lidé stáli již frontu na chleba. Rozdal jsem čerstvé vydání novin, které oznamovali přepadení Československa „spřátelenými armádami“ a šel jsem vzbudit svého parťáka.
Ladislav Vinš
Žádám trest smrti.
Kdo v padesátých letech nežil, nemůže hodnotit činy bratří Mašinu. V té době byl ze strany komunistů vytvořen mezi lidmi hluboký pocit strachu. Všude viselo varování „Pozor, nepřítel naslouchá“! Komunisté dali „lůze“ moc v podobě drobných stranických funkcí až po placené informátory, kteří donášeli režimu zprávy ze všech vrstev obyvatelstva. Z inteligence se stal třídní nepřítel a jako takový se převedl do výroby na převychování. Pověstná se stala stavba „mostu inteligence“ v Praze Braníku, kam byli posláni špičkoví právníci a úspěšní lékaři. Děti ve školách byly nabádány k ostražitosti před třídním nepřítelem. Nezřídka se stalo, že vlastní dítě žalovalo na otce nebo matku, že doma kritizovali chování režimu. Rodiče byli za to potrestáni a dítě pochváleno. Čím byl větší rozkol mezi lidmi, tím bylo větší vítězství „dělnické třídy“. Lidé se báli jeden druhého. Strach udělal z lidí zbabělce. Cizímu člověku nikdo nepodal ani sklenku vody.
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 ... | další |
