Něco k huti Liberty
Původně Němci chtěli mít za 2SV výrobu hlavních zbraní v Německu. Když však Spojenci bombardováním ničili Porúří a další průmyslové oblasti Německa, změnil Hitler názor a výrobu zbraní začali přenášet do oblastí, které byly mimo dolet spojeneckých bombardérů. Byla to hlavně průmyslová oblast Slezska a Ostrava, jejíž jedna část leží ve Slezsku a druhá na Moravě. V Ostravě to byly především Vítkovické železárny. Rozšířili jednu z tehdejších kováren a zavedli výrobu torpéd, mostárnu předělali na závod pro výrobu tanků Panther… atd. Vzpomínám si, když jsem tam jako mladý nastoupil, že tam byl ještě protlačovací lis, na kterém se kdysi dělali pláště torpéd. Jelikož se nenašla žádná vhodná práce, byl lis někdy kolem roku 1980 demontován. Taky jsem slyšel od starých metalurgů vyprávět, že když dělali ocel na ojnice pro motory tanků, nedali do ní mangan, ale dusík. Taková ocel má zpočátku dobré vlastnosti, pak však začne křehnout, odborně se to nazývá stárnutí oceli, které je způsobeno tvorbou nitridů. Když není přítomný mangan, který má vyšší afinitu k dusíku, vzniká po nějaké době nitrid železa, který způsobuje křehkost. Ke zkřehnutí ojnic tedy došlo, až když byly tanky nasazené na frontě. V popisu bitvy u Kurska jsem se dočetl, že polovina Pantherů, které byly vyřazené z boje, byla vyřazena kvůli technické závadě. O jaké závady šlo, to jsem se však nedočetl.
Němci však brzy došli k závěru, že není možné dále rozšiřovat Vítkovické železárny, protože kolem je jiná zástavba, a začali stavět Jižní závod. Spojenci o přesunu výroby zbraní do Slezska a do Ostravy samozřejmě věděli, teprve po obsazení Itálie došli k závěru, že je možné příslušnou oblast bombardovat z letišť v severní Itálii. Mělo to však jeden háček: Alpy. Pro jejich přelet bylo třeba, aby nad nimi nebyly mraky. A to nebylo příliš často. A 29. srpna 1944 došlo i k masivnímu bombardování ostravských firem, i firem v Bohumíně a okolí. Jelikož přesnost zaměřování byla tenkrát nízká, padaly bomby i na obytné čtvrti. Bylo 540 mrtvých a pak následovala další bombardování.
Po skončení války se uváděly do provozu poškozené provozy a pak přišla železná koncepce a padlo rozhodnutí, že se dostaví Jižní závod. Samozřejmě se nepřipomínalo, že jde o dokončení německého projektu. Nazvalo se to Nová huť Klementa Gottwalda a označilo se to jako stavba socializmu. Postupně byly uváděny do provozu jednotlivé vysoké pece. Jednu novou vysokou pec měl 1. máje 1954 slavnostně zapálit prezident A. Zápotocký. Pec však nestihli dostavět. Nějak to nakašírovali, na nístěj dali dřevo a prezident pec před kamerami, které to snímaly pro filmový týdeník, slavnostně zapálil. Pak oheň uhasili a pec dokončili. Tato historka se dlouho se v Ostravě tradovala. Až jsem se setkal s jedním papalášem, který mně řekl, že po tom slavnostním zapálení jim prezident vynadal. Zápotocký by totiž z Kladna a poznal, že pec není dostavěná.
Po roce 89 se NHKG přejmenovala. Někteří tehdy navrhovali přejmenovat ji na Novou Huť Karla Gotta a mohla by zůstat zkratka. Návrh neprošel a jmenovala se jen Nová huť. Pak ji koupil indický velkopodnikatel Mittal a jmenovala se po něm. Mittal kupoval další hutě a narazil, i EU se brání vzniku monopolů. Vyřešil to tak, že podnik rozdělil na huť a energetiku. Huť prodal dalšímu Indovi jménem Sandžív Gupta, který pochází ze stejného místa, a podle některých to jsou dokonce bratranci. Energetiku si ponechal Mittal a firmu nazval TAMEH Czech. V poslední době se firma Liberty dostala do platební neschopnosti. Dluží hlavně firmě TAMEH za dodávky energií. Byla odpojena od dodávek energie a většina provozů stojí.
Ptal jsem se nezávisle na sobě dvou pracovníků Třineckých železáren, proč Liberty krachuje a proč Třinecké železárny prosperují. Oba mi odpověděli stejně: „Průměrný měsíční plat v Liberty je o 6000 Kč vyšší než v TZ.“ Pak jsem se ještě dozvěděl, že ani oni nemají perspektivu jistou: Nemají mladé pracovníky, vše je na bedrech pracovníků nad 50 let. Ptal jsem se i pracovníků z Liberty, mnozí jsou už více než dva měsíce doma, jak vidí budoucnost. Zdá se, že převládá mírný optimizmus. Alespoň část hutě by se měla zachránit. V tisku se obnovují zprávy, kdy bude asi zapálena první vysoká pec. Taky je možná varianta, že vysoké pece se zruší a ocel se bude dělat pouze ze šrotu.
Já jsem se sice celý život tím železem živil. (Aby to někdo nepochopil špatně: Vydělával jsem si na živobytí prací související s výrobou železa.) Přesto vidím situaci realisticky: výroba železa je u nás málo rentabilní. Rudu i koks dovážíme, máme drahou energii, pokud lidé žádají průměrné platy, je to s rentabilitou na hraně. Podobně je tomu i v západní Evropě. V Německu v 90. letech rušili mnohé hutní provozy, protože ocel z Ukrajiny či Ruska byla levnější. Německá vláda „podržela“ před zavřením válcovnu kolejnic, protože považoval za chybu, aby Německo bylo závislé na kolejnicích z východu. My si něco takového nemůžeme dovolit, důležitější je, abychom si pomocí dotací udrželi doma část výroby potravin. To chápu. V krajním případě se nějakou dobu bez železa obejdeme.
Ladislav Jílek
Cesta do Jižní Koreje 3. Město Pusan, nové části

Bydlel jsem v Paradise Beach Hotel. Je v nové části města těsně u mořské pláže a má velmi dobrou úroveň.
Ladislav Jílek
Cesta do Jižní Koreje 2. Město Pusan, starší část

Jednání probíhalo v městě Pusan. To město má 3,6 milionů obyvatel a je to jediné město, které se severokorejským a čínským vojskům nepodařilo na počátku Korejské války dobýt. Toto však ponecháme stranou.
Ladislav Jílek
Cesta do Jižní Koreje, 1. Účel cesty

Zmínil jsem se o ní v nedávném blogu a jeden uznávaný bloger mě v diskuzi požádal, abych o ní napsal něco více. Rád vyhovuji, omlouvám se, že jsem měl tenkrát jen levný fotoaparát na film a na snímcích to je vidět.
Ladislav Jílek
Rusové nasazují severokorejské vojáky – některé souvislosti

Severní Korea, přesněji KLDR, je daleko, trochu mimo náš zorný úhel. Jelikož jsou její vojáci dnes nasazováni v ruských uniformách do války s Ukrajinou, trochu jsem si doplnil vědomosti o té vzdálené zemi, ze které byli posláni.
Ladislav Jílek
V Rusku budou mít zákon proti bezdětnosti

Tedy přesněji proti propagaci bezdětnosti. Předpokládám, že jste tuto zprávu minulý týden zachytili. Málo dětí – to je problém všech zemí, které označujeme jako vyspělé. Tedy i nás.
Další články autora |
Válku vyřeší konec vojenské pomoci, řekl Putin Trumpovi. Probrali hokej i vztahy
Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterním telefonátu „podrobně a otevřeně“...
Bombové hrozby v Praze. Policie evakuovala tisíce lidí, odklonila dopravu
V Praze se ve čtvrtek večer uskutečnily masové evakuace kvůli nahlášeným bombám v pražské Lucerně a...
Masivní hřib nad Ruskem. Ukrajinci zasáhli základnu strategických bombardérů
Saratovská oblast se v noci stala cílem ukrajinských dronů. Bezpilotní stroje údajně zasáhly i...
Daňové přiznání za rok 2024: využijte formuláře pro internetové podání
Jako každý rok i letos musí mnoho podnikatelů, drobných živnostníků i další osoby samostatně...
Neblokujte protiruské sankce, udeřil Rubio na Maďary. Ti rázem ustoupili
Americký ministr zahraničí Marco Rubio kontaktoval svůj maďarský protějšek Pétera Szijjárta, aby na...
Umělé světlo stojí za depresí i nádory. Lékaři volají po jeho omezení na školách
Premium Málo přirozeného denního světla, a naopak nadbytek toho umělého má negativní dopady na zdraví....
Brňanka z Mauricia zachránila středočeský cukrovar. Cukr z něj zná skoro každý
Premium Podnikatelka Hanaa Beebee Khodabocus pochází z ostrova Mauricius. Na sklonku loňského roku...
O úspěšných přijímačkách básním. Testy z češtiny se vrací s rozborem poezie
Premium Bez poezie by byl život smutný. Je součástí našich životů od prvních říkanek v dětství až k...
Zaostřeno na lodě. USA navrhují další obchodní bariéru, může být drsnější než cla
V globálním obchodu vzrostlo napětí okamžitě poté, kdy Úřad amerického obchodního zmocněnce...
- Počet článků 442
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 521x