Miroslav Krejča
www.miroslavkrejca.cz
- Počet článků 95
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 630x
Seznam rubrik
Miroslav Krejča
Přímá volba ano či ne?
Jako jeden z mnohých jsem před časem pod dojmy z poslední volby prezidenta ČR podlehl vábení přímé volby hlavy státu. Postupem času ale došlo k vystřízlivění, a to hned z několika důvodů:
Miroslav Krejča
„Quo vadis“ Šumavo?
„Národní park“ je určitě pojem, na který asi většina z nás zareaguje vesměs pozitivně. „Národní park Šumava“ je ale termín, který je pro mnohé impulsem pro značně emotivní reakce. Proč asi?
Miroslav Krejča
Kdo to zaplatí? A kdo na to doplatí?
Národní park Šumava za porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, ke kterému přinutil své podřízené ředitel Jan Stráský, pravděpodobně obdrží pokutu od České inspekce životního prostředí. Kdo to zaplatí?
Miroslav Krejča
Desáté výročí platformy „ŠumavaPro“
V pondělí 16. května to bylo přesně 10 týdnů, co se ve Vimperku sešla skupinka přátel a naprosto spontánně rozhodla o založení občanské platformy „ŠumavaPro“ .
Miroslav Krejča
Děkuji, pane ministře – jste můj člověk!
„Naprosto s Vámi, pane ministře, souhlasím. Bohaté řidiče v nemravně luxusních autech (některé z nich mají dokonce automatickou převodovku a airbagy) je potřeba skřípnout a nechat je platit vyšší pokuty než ostatní méně movité řidiče. Dokonce bych uvažoval o tom, že by lépe situovaní platili pokuty za všechny.
Miroslav Krejča
Tak co nám to ten Drobil vlastně nadrobil???
Předvánoční čas je i časem shánění dárků, kterými pak obšťastňujeme své bližní. I pan exministr Pavel Drobil si tuto tradici uvědomil a všem nám cosi nadělil...tedy spíše nadrobil. Sice o trochu dříve než na Štědrý den, ale s o to větší vervou a publicitou.
Miroslav Krejča
Koalice nebo kočkopes?
Onehdy jsem s přáteli seděl na víně v jedné pražské restauraci a došla mimo jiné řeč i na stav naší politické scény. Od jednoho z přítomných zazněla zajímavá definice koaličního uskupení současnosti. Je to prý parta hochů (ale samozřejmě někdy i děvčat – abychom byli genderově korektní), které k sobě pojí společné podnikatelské zájmy. Ne tedy nějaká programová prohlášení a vize stranických aparátů, ne nějaké politické ideály či zásady, ale prý úplně obyčejný byznys. Co je tedy smyslem koalic a opozic v tom našem dnešním pojetí?
Miroslav Krejča
Sociální stát ano či ne?
Abychom mohli seriozně na tuto otázku zodpovědět, museli bychom nejprve definovat, co je to vlastně ten sociální stát. Úplně nejobecnější definice by podle mne mohla být ta, že to je stát, který poskytuje bezplatně určitý standard vzdělání, bezplatně určitý standard zdravotní péče a určitý standard sociálního zabezpečení (ve stáří, při ztrátě zaměstnání, při určitém handicapu apod.). A samozřejmě musí vedle toho zajistit i celou řadu dalších oblastí – od základní technické a správní infrastruktury, přes vnitřní bezpečnost až po vnější obranu. Prostě všechno, co nelze svěřit ani požadovat po soukromém sektoru.
Miroslav Krejča
Zrušte Senát ! … a nebo raději vše ?
Jako už vícekrát, zaznívají opět hlasy (údajně snad podložené nějakým výzkumem veřejného mínění), že by bylo dobré zrušit Senát jako druhou komoru našeho Parlamentu a vrátit se k jednokomorovému systému. Jednak se tím prý ušetří značné finanční prostředky a pak také proto, že něco takového přece nepotřebujeme a plně nám postačuje osvícená Poslanecká sněmovna. Jako senátor, jako místopředseda Výboru pro záležitosti Evropské unie i jako člen Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury nemohu na tyto výroky nereagovat.
Miroslav Krejča
Voda, voda a zase voda potřetí
Otázkou je, zda velké povodně v letech 1997, 2002, 2006, 2009 a v letošním roce jsou pro nás dostatečným poučením. Stále nám chybí patřičná míra pokory před přírodními procesy, které tak výrazně v minulosti modelovaly naší krajinu, a jejichž přirozenou součástí byly vždy i povodně. Velká voda se může vyskytnout kdykoli a kdekoli – nejen v okolí vodního toku, ale i pod nesprávně obhospodařovanými svahy. A výraz „stoletá“ nebo „tisiciletá“ voda neznamená, že by se tato voda objevila pouze jednou za sto nebo tisíc let. Může nás zaskočit klidně hned napřesrok.
Miroslav Krejča
Voda, voda a zase voda podruhé
Za posledních sto let jsme regulovali 90 % vodních toků. Z původních přirozených retenčních prostorů okolo vodních toků jich zůstalo pouhých 20 %. Zrušením meandrů a napřímením vodních toků se délka českých toků zkrátila o třetinu. Třeba taková Jihočeská Blanice je nyní ve svém dolním toku pouhou stokou, která několikrát do roka ohrožuje při vyšších průtocích své okolí. Chemizací, používáním těžké mechanizace, likvidací remízků a přirozených cest vedených po vrstevnicích a postupným rozpadem původních půdních ekosystémů spojeným s výrazným úbytkem edafonu se značně omezila schopnost půd vsakovat a zadržovat srážkovou vodu. To vše snížilo retenční schopnost krajiny a urychluje enormně povrchový odtok vody. Zároveň tak ale dochází ke snížení dotování podpovrchových vod přirozenou infiltrací. V kombinaci s extremalizací meterologických jevů jako jednoho z důsledků probíhající klimatické změny je toto nyní značný problém. Změnu vnějších podmínek moc možností ovlivnit nemáme. Můžeme a musíme ale dát do pořádku vše, co je v našich silách, abychom snížili rizika na minimum, a hlavně se musíme adaptovat na tyto měnící se vnější podmínky.
Miroslav Krejča
Voda, voda a zase voda poprvé
Když je jí málo, je to špatné (téměř miliarda obyvatel naší planety nemá přístup k dostatečnému množství vody, 24 tisíc dětí denně umírá na její nedostatek nebo špatnou kvalitu). A když je jí hodně, tak škodí, ničí a někdy i zabíjí. Po letošních povodních není v naší zemi region, který by v uplynulých letech nebyl nějak postižen povodněmi. Platí to i o velkém množství obcí, jimiž vodní tok protéká nebo v jejichž blízkosti se nějaký nachází, jakkoli je malý a zdánlivě neškodný. Původní strach, zoufalství a beznaděj těch, které povodeň přímo fyzicky postihne, se následně mohou změnit ve výčitky a zlobu. Proti orgánům obcí a krajů, proti organizačním složkám státu, proti všem, kteří mají v náplni práce vše, co s problematikou vody v krajině souvisí. Někdy i proti těm, které povodeň ušetřila a minula je.
Miroslav Krejča
Po bitvě každý generálem...
Zajisté lze následující řádky ohodnotit výrokem v úvodu. Ale téma výsledků voleb a jejich dopadu na život a fungování naší společnosti je před volbami spíše námětem pro novináře, komentátory a politology. Méně pak již pro samotné aktivní politiky, kteří by se měli věnovat spíše něčemu jinému než věštění z křišťálové koule a měli by projevovat spíše určitou zdrženlivost.
Miroslav Krejča
Populismus versus rozum
Poslanecká sněmovna na své poslední 79. schůzi v tomto končícím volebním období přehlasovala v úterý 18. května na pět pokusů zamítnutí Senátem zahrádkářského zákona. Schválila tak limitními 101 hlasy zákon, který jak vládní, tak senátní legislativa klasifikovala jako špatný a nadbytečný.
Miroslav Krejča
Tak kam už konečně sakra s tím ….. ?
Dovolil jsem si poněkud akcentovat a zároveň parafrázovat klasický nerudovský problém se starým slamníkem (nejsem si teď ale tak zcela jist, zda s vymizením povinné četby na školách nezmizel bohužel i ten Nerudův fejeton v propadlišti dějin). Přiměly mě k tomu neustálé „plodné“ diskuze ohledně ukládání čehokoli kamkoli. Jednou to je radioaktivní odpad, který ale vzniká všude okolo nás. Od nízkoaktivních odpadů vznikajících v lékařství a průmyslu až po vysokoaktivní vyhořelé jaderné palivo, se kterým si také budeme muset za čas nějak poradit (pakliže nenajdeme pro ně smysluplnější využití). Zdravotní péči ale chceme, dostatek elektrické energie také, odpady s tím vznikající nikoli. Jakmile jenom někde trochu zazní, že by se tedy alespoň pro jistotu udělal základní geologický průzkum, části z nás se ihned naježí všechny chlupy na těle.
Miroslav Krejča
Myšlenka dobrá, provedení špatné, výsledek nejistý
Když jsem při projednávání návrhu odkladu tzv. státních maturit v říjnu loňského roku v Senátu vystoupil s tím, že nemohu podpořit příslušnou změnu školského zákona, ale není pro mě stravitelná ani dosavadní dikce ohledně státních maturit, protože považuji faktickou realizaci této jinak dobré myšlenky za chybnou, nesetkal jsem se ve svém okolí prakticky s žádnou negativní reakcí.
Miroslav Krejča
Věčný nepřítel
Za totality koloval vtip o tom, co je největším nepřítelem strany a vlády. Bylo jím jaro, léto, podzim a zima. Uběhlo pro naši republiku opět dalších klíčových dvacet let, ale tento „nepřítel“ stále zaujímá neochvějně a v klidu své předchozí pozice. A to v jakoukoli roční dobu. Stále se divíme, že v létě někdy svítí sluníčko, je sucho a jindy zase prší a v potocích a řekách teče více vody než obvykle. A v zimě se zase divíme, jak nás zase zaskočil sníh nepřipravené (přestože měsíce v roce dokážeme snad vyjmenovat každý z nás a meteorologové raději pro jistotu přehánějí veškeré své předpovědi, aby pak nemuseli čelit výtkám za to, že nás nedokázali včas varovat).
Miroslav Krejča
Každý každému sponzorem?
Tak nám asi koncept tzv. rovné daně pomalu klesá pod horizont. Postupně více a více politiků a ekonomů připouští s ohledem na ekonomickou krizi, na jejíž konec není zatím vidět, potřebu znovuzavedení progresivního zdanění. Jenom se liší v kolika pásmech a v jaké výši. Asi je to nezbytné. Při diskuzích o solidaritě bohatších s chudšími, nemocných se zdravými, úspěšných s méně úspěšnými ale nesmíme zapomínat též na rozměr obecné spravedlnosti a osobní odpovědnosti. Musíme také rychle zapomenout na zavedené klišé, kterým v naší společnosti je to, že bohatství smrdí zlodějnou a korupcí a chudoba je znakem morální a jiné čistoty.
Miroslav Krejča
Vítězství zdravého (chladného) rozumu
Uprostřed celosvětové, evropské ale i čistě národní hysterie panující okolo klimatické změny a globálního oteplování se podařilo něco donedávna těžko představitelné. Při projednávání materiálu „Posílení mezinárodního financování pro změnu klimatu: evropský návrh pro kodaňskou dohodu“ ve Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu ČR se podařilo dosáhnout shody v doporučení pro plénum Senátu, které se poněkud vymyká doposud oficiálně deklamovaným výrokům. Toto doporučení si pak na svém jednání 10. prosince Senát plně osvojil a schválil celkem 59 hlasy ze zaregistrovaných 72 senátorů, tj. výraznou většinou, aniž by při projednávání tohoto bodu padla jakákoli kritická nebo zpochybňující připomínka. A o čem to na podnět VEU Senát vlastně rozhodl? Zjednodušeně řečeno, vyslovil prostě „jenom“ toto:
Miroslav Krejča
Klimatická hysterie
V případě hysterie okolo klimatických změn patřím spíše ke skeptikům. Jako takový jsem jedním z těch, kdo se obává zneužití procesů, které mají sice svůj díl zčásti též v antropogenním a industriálním působení současné lidské společnosti, ale více pak v přírodních cyklech, které se čas od času v historii Země i historii lidstva prostě opakují a různě kombinují.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
