Jiří Klabal
jiriklabal@seznam.cz
Jiří Klabal
Den jasnovidce
Veronika chvíli netušila, co ji teď uprostřed noci probudilo. V ložnici byla tma, manžel seděl tiše na okraji postele a prázdným, nezúčastněným pohledem zíral z okna.
Jiří Klabal
Velký příběh
K lesu to bylo ještě pěkných pár stovek metrů. Zmrzlý sníh se jim propadal pod nohama. Hodiny na zvonici právě odbíjely poledne. Na to, že byla teprve půlka února, se udělalo nádherně.
Jiří Klabal
Profesorka
Pochodovala úzkou uličkou mezi krajní řadou lavic a okenními parapety tam a zpět. Nevědouc, čím vyplnit dlouhé vteřiny inscenovaného čekání, konečky prstů stírala kapky vody z orosených skel.
Jiří Klabal
Prezidentská volba jako sociologická studie společnosti
Svůj komentář k právě skončeným prezidentským volbám začínám příběhem z dopisu čtenářky, učitelky základní školy.
Jiří Klabal
Mesiáš před svým pádem aneb Sepětí občanského aktivizmu proti kultu osobnosti
Kdybychom měli nalézt vhodné slovo, které nejlépe vystihuje kampaň předcházející 1. kolu českých prezidentských voleb, mohli bychom směle prohlásit, že byla kultivovaná.
Jiří Klabal
Světlonoš
Ten den nebyl ničím výjimečný. Stejně obyčejný jako všechny pozdně prosincové dny v lidském životě.
Jiří Klabal
„Pasťákům“ se dnes říká domov či výchovný ústav. Co se však změnilo uvnitř?
„Zachraňovat můžeme člověka, který nechce zahynout. Ale když jde o povahu natolik zkaženou a zvrhlou, že zkáza se jeví jako spása, co potom zbývá?“ (Lev Nikolajevič Tolstoj)
Jiří Klabal
Jestli se něco vytratilo, je to pokora
Igor Fic, učitel, literární kritik, editor a esejista přišel do Kroměříže před více jak dvaceti léty. Od roku 1997 přednáší na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Jiří Klabal
Souhrn voleb: Na 12 přijatých uprchlíků 22 okamurovců v parlamentu
V českých parlamentních volbách zvítězil strach z uprchlíků, kteří tady nejsou, a nenávist k Evropské unii, z níž nejvíce dotačních prostředků čerpá právě lídr a majitel vítězné politické strany.
Jiří Klabal
Věci, které jsou nevratné
Seděla nahoře opřená zády o skalní masiv, z něhož čněl mohutný kovaný kříž značící vrchol hory. Shlížela dolů, odkud před pár hodinami přišla.
Jiří Klabal
Setkání pod vrcholem
Na kopci za lesem se tyčí dvouvěžatý barokní klášter. Zmatení rackové se nemohou rozhodnout, na který ze dvou vrcholů dosednout, a tak dlouhé hodiny krouží vzduchem, až se únavou zřítí k zemi a rozrazí si lebku o hřbitovní dlažbu.
Jiří Klabal
Hrdina naší doby
Uvnitř prázdného kostela klečel malý chlapec. Modlil se k Bohu a prosil ho o vysvobození. A Bůh ho vyslyšel. Na druhý den si jeho otce, který chlapce doma přivazoval k posteli a fyzicky ho týral, odvedla policie.
Jiří Klabal
O stromech a lidech
S jarem vyšlo slunce. Mrtvý pták na balkoně signalizuje, že opeřenci už jsou z výletu doma. Potkani ve sklepě z nudy žerou noviny. Příroda se probouzí a lidé vylézají z nor.
Jiří Klabal
Neuhasitelný žár aneb Co zůstalo ukryto v mlze každodennosti
Čekal jsem, než v krbu dohasne oheň. V přehrávači ještě doznívali Pink Floyd, kteří mě kdysi učili létat. Prskavky vypálené, šampaňské dopito. Všechno spalo. Další rok odvál čas. Byl jsem sám, ale necítil se osamělý.
Jiří Klabal
Život je srozumitelnější, když není na koho svalit vinu
Toulal jsem se už několikátou hodinu podzimním lesem a pomalu se začínal dívat po místě, kde rozdělám oheň a opeču si své karcinogenní špekáčky, když v tom jsem narazil na kamennou zídku náležící ke zřícenině gotického hradu.
Jiří Klabal
Odkud přicházíme, kdo jsme, kam jdeme
Můj přítel Dragan přeplul v devadesátých letech společně se svými rodiči řeku Sávu. Na voru svázaném z dřevěných klád uprchl před válkou v bývalé Jugoslávii.
Jiří Klabal
Satelity mezi dobrem a zlem
„Můžu se na tu pohádku dívat s tebou, tati?“ překvapil mě syn ve ztemnělém obýváku. „No jo, ale budeš se bát, je to trochu strašidelná pohádka,“ nedokázal jsem odmítnout možnost strávit večer v jeho blízkosti.
Jiří Klabal
Osamělost běžce na dlouhou trať
Tak jako každé pondělí, vyrazil jsem po těžkém víkendu běhat do polí, abych z organizmu vypotil všechnu špínu světa a pozdravil se s přírodou. Dostal jsem totiž úplně nejvíc nejlepší dárek na celým světě - MP3 přehrávač.
Jiří Klabal
Valachová, Marksová, Šabatová aneb Hon na čarodějnice z Chrastavy pokračuje
Rada vlády pro lidská práva doporučuje, aby bylo ve vedení státní správy ženám zajištěno alespoň 40 procent postů. Ženy jsou prý loajální a stabilní zaměstnankyně, dočetl jsem se v jedné chytré pedagogicko-psychologické brožuře.
Jiří Klabal
I Rousseau by se divil aneb Zámek hrůzy, kde delikventi nedostávají přídavky
Dříve jsem trval na tom, aby moje děti povinně snědly celý oběd. Dnes už dohlížím také na to, aby snědly i celý přídavek - a vůbec mi nevadí, že se z toho nezřídka poblijí - bojím se totiž ombudsmana.
Jiří Klabal
Jestli se vám to nelíbí, nebojte se dát najevo svůj názor, vyzvali umělci národ
Dospěli jsme (anebo se vrátili) do doby, v níž jsou zahraniční politické návštěvy pompézně vítány do ulic nahnanými davy vyzbrojenými rudými prapory.
Jiří Klabal
Konec bilancování, přichází život…
Lemmy Kilmister z Motörhead pil třicet let láhev whiskey s kolou denně. Před nedávnem dospěl k rozhodnutí, že s přibývajícím věkem by měl se svojí životosprávou už začít něco dělat, a tak přestal pít coca-colu.
Jiří Klabal
Prý je mi třicet let…
„Prý je mi třicet let, jenže jestliže jsem prožil v jedné minutě tři... není mi devadesát?“ Vždycky jsem měl pocit, že se v tomto Baudelairově aforismu zrcadlí můj vlastní život.
Jiří Klabal
Půl roku na cestě aneb Jak jsme zachraňovali lidský život
Tak jsem prý kdysi zachránil lidský život... Jednou mě pár minut před půlnocí probudil telefon, volal kamarád, jestli bych s ním nešel na pivo. Rozváděl se.
Jiří Klabal
Netvrdím, že se to událo přesně takhle, ale může si člověk vymyslet něco, co se nestalo?
Probudil jsem se brzy ráno a jako každý den vyrazil s dětmi do školy. V nezvykle šedivé atmosféře pozdně listopadového dne jsem brzy vypozoroval, že všichni, kdo nás míjejí, přecházejí raději na druhou stranu ulice.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
