Souhrn voleb: Na 12 přijatých uprchlíků 22 okamurovců v parlamentu

           V českých parlamentních volbách zvítězil strach z uprchlíků, kteří tady nejsou, a nenávist k Evropské unii, z níž nejvíce dotačních prostředků čerpá právě lídr a majitel vítězné politické strany.

           Za situace, kdy stále reálně hrozí znovuzvolení Miloše Zemana českým prezidentem, se zde rýsuje živná půda pro oligarchický mocenský monopol. Je však možné, že po tomto způsobu vlády lidé touží?

           Demokratické je plně respektovat výsledek svobodných voleb, ať jsme, či nejsme spokojeni. Liberální demokracie je ten nejlepší ze všech špatných způsobů vlády, říkal Winston Churchill. Okolnosti, za jakých hnutí ANO suverénně ovládlo letošní volby, však nutí k zamyšlení a hlubší analýze stavu společnosti. O Babišově vítězství před volbami zřejmě nikdo soudný nepochyboval, po kauzách posledních měsíců, které by všude na Západě učinily politika nevolitelným, se však dala očekávat ztráta jistého počtu mandátů, nesoucí s sebou problémy s následným sestavením vlády. Stal se však pravý opak. Nejvíce preferenčních hlasů od českých voličů dostal člověk, který využívá finanční správu k likvidaci konkurentů v podnikání, který pomocí svých médií deformuje veřejné mínění a který je v neposlední řadě aktuálně trestně stíhán za zpronevěru veřejných financí.

           Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Co to však vypovídá o společnosti jako takové? Podle průzkumů společnosti Median má hnutí ANO až 35% podporu u voličů nad 65 let. Dáme-li to do kontextu s volebním propadem KSČM, je zřejmé, že významná část komunistických voličů přešla k hnutí ANO. Jak symbolické… a nijak překvapivé.

           Ryzí český vlastenec, imigrantobijec a pravicový extremista Tomio Okamura, který by nejraději topil lidi ve Středozemním moři a přímou demokracií nechal vládnout všechny negramotné spoluobčany, je zahraničním tiskem označován za bezvýznamného populistu. Přesto ho kampaň postavená výhradně na nenávisti k cizincům, euroskepticismu a umělém vyvolávání strachu vystřelila do poslanecké sněmovny a jeho partaj se stala čtvrtou nejsilnější stranou u nás. Hnutí ANO však ústy předsedy Andreje Babiše (naštěstí) spolupráci s komunisty a SPD vyloučilo.

           Prezident Miloš Zeman před čtyřmi lety v Lánech hned večer po parlamentních volbách inicioval puč na sesazení předsedy vítězné ČSSD Bohuslava Sobotky. Tentokrát hned začerstva ubezpečil veřejnost, že sestavením vlády pověří výhradně Andreje Babiše. Snad aby nenechal nikoho na pochybách, která cesta je ta správná. Poněkolikáté za své funkční období ukazuje národu podle hesla: Stát jsem já! - že trestně právní záležitosti, stejně jako ústavní zvyklosti respektovat odmítá.

           Výsledky českých parlamentních voleb mne zastihly v Rakousku, jen pár kilometrů před hranicemi naši republiky… přibrzdil jsem na pár chvil. I tam se šlo minulý týden k hlasovacím urnám. Ve volbách s 31,5% hlasů zvítězila Rakouská lidová strana, vedená jedenatřicetiletým Sebastianem Kurzem. Mám přátele mezi Turky, Armény, Kosovskými Albánci - žádný po mně zatím nevystřelil. A od Břeclavi po Kroměříž ani stopa po uprchlíkovi. Jen pár kilometrů a jak propastný rozdíl ve vnímání světa. Ale pryč od politiky.

           Právě proběhlé parlamentní volby jsou čistým odrazem současné české společnosti, která je ochotna slepě přijímat iluzi strachu z neznámého, neexistujícího nebezpečí. Společnost, jež je loajální k činům a skutkům Andreje Babiše, kterého si dokonce staví na piedestal jako svého spasitele, není možné nazývat vyspělou a zdravou demokracií. Necháváme se koupit, míra etické a mravní tolerance zla klesla na minimální úroveň. Komunista Grebeníček, jehož otec za minulého režimu mučil politické vězně, dostal v Jihomoravském kraji 3783 preferenčních hlasů. Andrej Babiš, který v minulosti spolupracoval s StB a který prokazatelně několikrát veřejně lhal, bude s největší pravděpodobností novým premiérem země. A 30% národa mu bude ve stoje tleskat a vyvolávat mu slávu. Tak si skutečně představujeme elity národa?       

           Ale na závěr přeci jen jedno pozitivum. Na těch 12 přijatých uprchlíků teď máme 22 okamurovců v parlamentu. Pevně věřím, že by nás mohli před tou invazí ubránit…