Satelity mezi dobrem a zlem
„To nevadí. A jak se ta pohádka jmenuje?“
„Katyň.“
„A co oni tam kopají ti páni? Hledají nějaký poklad?“
„Ne. Tam zabili a zakopali dvacet tisíc tatínků.“
„Ti, s tou červenou hvězdičkou na čepičkách, jsou zlí, že jo? A ti, co pořád křičí na ty v pruhovaných pyžamech a není jim rozumět, ti taky, že jo?“ vyzvídal.
„To se tenkrát právě ještě nevědělo,“ odpověděl jsem.
„A proč zabili toho pana faráře, když on je hodný? A dneska už se pozná, kdo je zlý?“
Někdy člověk prostě zrovna nezná odpověď na všechny otázky světa.
Od té doby se pravidelně v noci budí, protože mu prý do pokoje chodí chcípliny a ožívají mu tam plyšáci. Ale možná je to jen tím, že má okno s výhledem na hřbitov. Je zvláštní, jak děti vždy primárně zajímá, kde se ve světě nachází zlo a kde dobro. Zatímco u nás dospělých tato otázka, jak se alespoň v poslední době zdá, nějak pozbyla významu.
Mám rád tohle babí léto. Na polích a zahradách už není co dělat, zima je ještě v nedohlednu a tak člověku nezbývá, než sedět venku, nastavit tvář slunci a zachytávat poslední zbytky tepla jeho paprsků. Magické, neopakovatelné období roku, v němž se zdánlivě nic neděje. Čas jako by se zastavil. Člověku se promítají záblesky všech zářijových dní, které prožil během svého nepřetržitého bytí a které už se nedají vrátit zpět. Na chvíli se v něm zase probouzí pocit věčnosti.
A tak i já sedávám teď s knihou v zahradním altánku pod mohutnými střapci dozrávajícího vína a hledám odpověď na synovy otázky. V rohu pod jabloní leží neoznačený hrob našeho psa. Tajně jsem ho zabil, když byla manželka v porodnici, zasypal vápnem, aby ho nevytahaly kočky, a zahrnul hlínou. Od té doby na jabloni neuzrál ani ohryzek.
Kolem mne permanentně krouží ty dva malé satelity, jimiž jsme vyplnili náš soukromý vesmír. Jenže teď už samy myslí, odpoutávají se, vzdalují, chtějí všemu rozumět, všechno pochopit. Ale vždyť ani já sám ničemu nerozumím. Jak mám potom tomu nevinnému, čistému stvoření vysvětlit, že ti s rudými hvězdami na čepicích pořád svobodně sedí v parlamentu a oslavují stalinské vrahy. Že se na náměstích aplauduje šaškovi, který mluví o plynu a koncentračních táborech a válečné uprchlíky chce mlít na masokostní moučku. Že hradní pán poklonkuje východním agresorům a obdivuje se jejich diktátorským praktikám. Jak mu mám vysvětlit, že v naší pohádce už se nefandí rytířům, ale drakovi s medvědem. „Toho dne jsem nahlédl skutečnou tvář světa, rozhodl jsem se přijmout, že dobro je v něm zároveň škodlivé a zločiny blahodárné. Toho dne jsem pochopil, že jsou dvě pravdy a jedna z nich nesmí být nikdy vyslovena,“ dočítám se náhodou v Camusovi.
„Tati, a jak se teda poznají ti hodní?“
„Nevím, možná že zlo vzniká tam, kde nechceme vidět dobro.“
„Ty si hodnej! Kdybys umřel, tak já by sem radši skočil do lávy.“
„Nejsem hodnej, zabil jsem mamince psa.“
„Tati, a existuje nekonečno nekonečen?“
Člověk asi nemůže všechno pochopit.
Jiří Klabal
Vzkaz v lahvi
V pravé poledne předák vyhlásil pauzu na oběd. Franz usedl na okraj hluboké jámy a zakousl se do namazaného chleba. Ostatní dělníci odešli do místní hospody na teplé jídlo. On však zůstával raději sám. Nevyhledával společnost.
Jiří Klabal
Generace velkejch snů
"Ztrácím veškerou naději v budoucnost svého národa, až mládež převezme moc do svých rukou. Naše mládež je neukázněná, nesnesitelná, nestálá – jednoduše hrozná."
Jiří Klabal
Dno
S blížícím se večerem fronty u pokladen neslábly. Martě dokonce připadalo, že počet lidí v řadách je hodinu od hodiny vyšší. Byla na to zvyklá, svoji stereotypní práci dělala bez zapojení mozku už takřka automaticky.
Jiří Klabal
Buky pod Javořinou
Některé východní filozofie věří, že si duše sama vybírá své rodiče, že si sama vybírá tělo, do něhož se narodí. Pátravě bloumá kosmem a trpělivě hledá kam, jak a kdy se stane hmotnou součástí světa.
Jiří Klabal
Misantrop
Časně ráno, zatímco celé okolí ještě blaženě spalo, jsem zatoužil po čerstvém vzduchu. V úporném bezčasí, kdy se dny táhnou jeden jako druhý a člověk jako by nežil, jsem se potřeboval nadechnout. Utéct někam daleko pryč od lidí...
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Arabské státy potírají propalestinské demonstrace. Obávají se revoluce
Vůdci řady arabských států tvrdě zasahují proti propalestinským demonstrantům, z nichž některé...
Prokremelští motorkáři přijeli na hřbitov do Brna, chtějí až do Berlína
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hoří kovošrot
V Tlumačově na Zlínsku hoří kovový šrot, na místě zasahuje 13 jednotek hasičů. Vyhlášen byl třetí...
Čeho se bojíš? Pokud spadneš, vrátíme peníze, říká instruktor bungee jumpingu
Živí se shazováním lidí z kaňonu, a tak ví o lidském strachu z výšek všechno. Nejslavnější...
Prodej bytu 2+1, 57m2, Trhové Sviny
Sídliště, Trhové Sviny, okres České Budějovice
2 890 000 Kč
- Počet článků 94
- Celková karma 12,07
- Průměrná čtenost 972x
jiriklabal@seznam.cz