Život je srozumitelnější, když není na koho svalit vinu
Jen tak z hecu jsem zatahal za zvon u hlavní brány, k mému překvapení však z okna vykoukla zarostlá, chlupatá hlava: „Jdete na prohlídku hradu?“ zahulákal na mě, jak jsem se později dověděl, místní kastelán.
Označení „hrad“ bylo sice maximálním eufemismem, nicméně prohlídku jsem absolvoval. Pak jsem kastelána požádal, zda si můžu někde udělat oheň. Svolil a k tomu jako pohoštění přinesl láhev vína. Já jsem ho na oplátku obdaroval párem špekáčků. Dali jsme se do řeči, z níž vyplynulo, že celoročně žije ve věži, která je na hradě jediným obyvatelným místem. Topí dřevem, které si přes den nasbírá v lese, vodu si nosí z nedaleké studánky. Nemá elektřinu, svítí pouze svíčkami a celé večery si čte v knihách.
Při nalévání vína do číší se mu notně třepaly ruce, bylo zřejmé, že samota kromě toho že léčí, s sebou nese i své stinné stránky. Jeho pohyby zdaleka nepřipomínaly ladnost hradního pána, spíše se do nich promítala motorika notorika. Nabídl jsem se, že mu budu dělat zbrojnoše, ale zdvořile mě odmítl. Dotace ministerstva kultury prý s touto pracovní pozicí nepočítají. A stejné je to i s hradním strašidlem. Maximálně prý na dohodu o provedení práce, ale muselo by se to vykázat jako stavební úpravy. Na rozloučenou mi poradil, že si mám najít vlastní zříceninu, ale většina už jich prý je obsazených…
Po cestě dolů do civilizace jsem se přistihl, že mu trochu závidím. Dej, Bože, každému takový život! Proč jsem se vlastně nestal kastelánem opuštěného hradu? Kdysi jsem chtěl být topičem na horské chatě, ale to se s tímhle vůbec nedá srovnat. Proč člověk celý život dělá něco, co nechce?
Při stěhování se někdy objeví věci, které už dávno vypadly z paměti. Nedávno jsem doma ve sklepní krabici s prehistorickými relikviemi našel svoji maturitní stužku. Je na ní stříbrným písmem vyraženo: „Osude, mám z tebe strach!“ Nevzpomínám si už přesně, čeho jsme se tenkrát jako osmnáctiletí vlastně báli. Možná jsme správně vytušili, že kompetence nabyté studiem nás do života příliš nepřipravily. Čtyři roky jsme jako budoucí elektromechanici místo pájení plošných spojů hráli pod lavicí šachy. Taky nás víc než zvuk krokového motoru zajímalo, jak znějí noví U2. Po maturitě jsme si sedli k baru a čekali, až osud dorazí. Jenže on nešel - a tak jsme improvizovali. Z nesmrtelných bohémů zbyli tátové zvracející ráno před mateřskou školkou. Nedobytné královny krásy se proměnily v zatrpklé ekofeministky uvězněné v růžové zahradě. Jakoby se bez našeho přičinění všechno někam posunulo. Ale může za to ten osud z maturitní stužky?
Jednou jsem sjížděl divokou řeku, která se před mnou náhle rozdvojovala. Ve vteřině jsem se musel rozhodnout, kam loďku pošlu. Nemohl jsem tušit, zda volím klidné rameno, nebo smrt ve vodopádu. Věděl jsem však bezpečně, že já svým pádlem jsem určil loďce směr - že já jsem za všechno zodpovědný. Tehdy jsem pochopil, že figurkami po šachovnici tahám já. Život je hned srozumitelnější, když není na koho svalit vinu.
A tak každý den cestou do práce na chvíli namířím svůj zrak do zalesněných kopců, v nichž je skryta zřícenina hradu. Vzpomenu si na starého kastelána, který na nádvoří svlečen do půl těla právě štípe dříví nebo se myje v lesní studánce. Myslím na to, že se mi snad někdy podaří najít neobsazenou zříceninu a stanu se poustevníkem, tak jako on. Jenže zároveň vím, že to nikdy neudělám. Pro člověka není nic těžšího než muset se sám rozhodnout.
Jiří Klabal
Vzkaz v lahvi
V pravé poledne předák vyhlásil pauzu na oběd. Franz usedl na okraj hluboké jámy a zakousl se do namazaného chleba. Ostatní dělníci odešli do místní hospody na teplé jídlo. On však zůstával raději sám. Nevyhledával společnost.
Jiří Klabal
Generace velkejch snů
"Ztrácím veškerou naději v budoucnost svého národa, až mládež převezme moc do svých rukou. Naše mládež je neukázněná, nesnesitelná, nestálá – jednoduše hrozná."
Jiří Klabal
Dno
S blížícím se večerem fronty u pokladen neslábly. Martě dokonce připadalo, že počet lidí v řadách je hodinu od hodiny vyšší. Byla na to zvyklá, svoji stereotypní práci dělala bez zapojení mozku už takřka automaticky.
Jiří Klabal
Buky pod Javořinou
Některé východní filozofie věří, že si duše sama vybírá své rodiče, že si sama vybírá tělo, do něhož se narodí. Pátravě bloumá kosmem a trpělivě hledá kam, jak a kdy se stane hmotnou součástí světa.
Jiří Klabal
Misantrop
Časně ráno, zatímco celé okolí ještě blaženě spalo, jsem zatoužil po čerstvém vzduchu. V úporném bezčasí, kdy se dny táhnou jeden jako druhý a člověk jako by nežil, jsem se potřeboval nadechnout. Utéct někam daleko pryč od lidí...
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Brazílii po silných deštích zalilo bahno, obětí záplav je už přes 50
Počet obětí záplav způsobených silnými dešti na jihu Brazílie se zvýšil na 56. Dalších 67 lidí se...
OBRAZEM: Zkáza ukrajinského Donbasu pohledem reportérů iDNES.cz
Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Doněcká oblast byla se svými čtyřmi miliony obyvatel nejlidnatější částí Ukrajiny. To změnila...
Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hořel kovošrot
V Tlumačově na Zlínsku hořel kovový šrot na autovrakovišti v průmyslovém areálu. Zasahovalo tam 13...
Oslavný song na Kima je hitem TikToku. Pecka, je to jak ABBA, líbí se mladým
Oslavná propagandistická píseň na severokorejského diktátora Kim Čong-una se stala hitem sociální...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 94
- Celková karma 12,07
- Průměrná čtenost 972x
jiriklabal@seznam.cz