Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pravda Sergeje Lavrova

Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že válka na Ukrajině bude znamenat „smrt západního globalismu“. Jakkoliv se Lavrov v poslední době (podle mého) často mýlí, v této věci má pravdu.

Tato smrt však nastane ze zcela jiných důvodů, než jaké má na mysli ministr zahraničí.

Podle něj se vlivem konfliktu na Ukrajině přesune pozornost mnoha zemí od globalizace, kterou Rusko interpretuje jako vynucenou úzkou spolupráci zbytku světa s Evropou a Spojenými státy, k tomu, co Moskva nazývá „multipolárním světem“, ve kterém má nicméně Rusko postavení jedné z imperiálních mocností. Význam nadnárodních organizací „ovládaných Spojenými státy“ poklesne. Místo nich vyrostou nové „zóny“ jako je BRICS. To je v kostce přednesený scénář.

Nechci se plést do nějakých zásadních geopolitických úvah a složitostí, filosofovat a vytahovat Huntingtona nebo Fukuyamu. Popravdě mne takové akademické úvahy příliš nezajímají, protože jsou lepší jako obsah knížek než jako reálné vodítko ve skutečném světě. Nicméně z pohledu ekonomky se nabízí řada poznámek k těm představám, s nimiž Sergej Lavrov vystoupil. A myslím, že i poznámek užitečných, neboť se dotýkají příštího hospodářského směřování.

Jak jsem řekla, Lavrov má pravdu. Globalizace v té nadšené a všeobjímající podobě, jakou přinesl konec dvacátého a začátek 21. století, skutečně nepřežije. Není to ale systémový ekonomický problém globalizace jako takové. Ta díky velmi svobodné a téměř neomezené výměně zboží, služeb i kapitálu přinesla užitek v principu všem účastníkům (že někteří méně schopní záviděli více schopným, že mají také více užitku, to je standardní kolorit světa, nikoliv důkaz chybnosti globalizace). Každopádně platí, že čím větší svoboda obchodu a podnikání, tím více využití komparativních výhod, tím větší využití potenciálu a tím vyšší užitek pro všechny. Má to jednu chybu. Čím více do tohoto systému postaveného na svobodě a vůli jednotlivce vstupují „strategické“ státní zájmy, tím rizikovější je tento systém pro ty, kdo takové „strategické“ státní zásahy nedělají.

Takže skutečná globalizace nemůže v dlouhodobém měřítku fungovat s Čínou, Ruskem a případně dalšími polostátními a do značné míry nesvobodnými ekonomikami. Pokud ty se začnou chovat způsobem, který do volného světového obchodu vnáší prvky „strategických“ státních zájmů konkrétní země, příběh nutně končí. Jinak řečeno: Pokud se spolehnete, že plyn budete svobodně nakupovat podle potřeby, že léky budou dodávány podle objednávek, že baterie do aut budou pravidelně dorážet do přístavů v dostatečném množství, velmi pravděpodobně je ten spoleh v pořádku, když dodavatelem jsou firmy ze spřátelené a svobodné země. Není riziko, že z politických důvodů zastaví dodávky. Jak ale ukázaly poslední roky, tento spoleh je naivní, skoro by se řeklo hloupý, pokud se týká režimů se „strategickými“ ambicemi.

Vyspělé země budou toto „poučení z krizového vývoje 2021-2023“ nějakou dobu zpracovávat, nicméně jasné je, že návrat zpět není možný.

Co to bude znamenat?

Asi největším reprezentantem globalizace je World Trade Organization (WTO). Představa Sergeje Lavrova je, že se organizace postupně rozpadne kvůli tomu, že Čína, Rusko, Indie a množství dalších zemí vytvoří silné ekonomické bloky, které WTO nebudou potřebovat.

To je ale ekonomicky velmi nepravděpodobné a v dohledné době v principu nemožné.

Hlavním důvod: Z hlediska světové spotřeby jsou vyspělé státy stále jednoznačně dominující oblastí, jakkoliv samozřejmě 2,8 miliardy spotřebitelů v Indii a v Číně nelze přehlédnout. Ale jejich kupní síla je stále slabá. Přímočaře řečeno: Čína má 1,4 miliardy obyvatel, ale zajímavou kupní sílu má sotva polovina z nich, kupní sílu běžné americké domácnosti sotva desetina. Poměry v indii jsou podstatně horší. Samozřejmě Čína a Indie budou jednoho dne největšími ekonomikami světa, o tom není pochyb. Ale do toho, aby byly také nejvýkonnějšími ekonomikami světa, do toho mají světelné roky daleko.

A než se v HDP na hlavu, tedy vlastně ve spotřebitelské schopnosti, Čína a Indie alespoň přiblíží vyspělým zemím, budou nutně potřebovat právě trhy vyspělých zemí a jejich nenasytné spotřebitele. 

Podobně BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) sice může vypadat rozlohou a obyvatelstvem impozantně, ale ve skutečnosti je to jenom nezávazný diskusní klub. Má strašně daleko k čemukoliv, co by připomínalo hospodářskou dohodu. Dokonce tyto země ani nepodnikly pokus, aby z jejich občasných schůzek vyšlo něco alespoň trochu závazného. Že by došlo k posunu směrem, který by připomínal systém třeba WTO, to je v principu nemožné.   

Přesto WTO zažije ústup ze slávy. Její pravidla totiž budou svazovat možnosti vyspělých zemí blokovat svoje trhy a omezovat importy některých druhů zboží a komodit. Evropa či Spojené státy si nemohou dovolit nemít vlastní autobaterie, vlastní běžné léky, vlastní produkci kovů a tak dále. To ještě bylo únosné ve světě, kdy se všichni tvářili, že obchod je obchod a politika ho nebude kazit. Ale tento svět postupně umíral a skončil nejpozději začátkem února 2022.

Rozvinuté země se znovu přeorientují na svůj „píseček“. Bude to trochu bolestivé, protože snížení využívání komparativních výhod bude znamenat celkové snížení efektivity. Ale bude to strategicky podstatně bezpečnější. Mezi ekonomickými zónami vyrostou obchodní překážky. Vyspělé země se daleko více soustředí na prohloubení cirkularity svých ekonomik, neboť jedním z hlavních cílů bude snížení závislosti na surovinách.

Zjevně jsme se totiž po celých desetiletích ocitli zpět ve světě, kde závislost na dodavateli znamená velký problém. A v tu chvíli globalizace, ke všeobecné škodě, skutečně ustupuje. Ustupuje proto, že ve světě strategických státních zájmů nemůže existovat volný svobodný obchod mezi zeměmi, které ty zájmy mají diametrálně rozdílné.

Sergej Lavrov prorokuje konec globalizace. Ten opravdu nastává, avšak ze zcela odlišných důvodů.

 

Takže Sergej Lavrov má pravdu. Globalizace má svůj vrchol za sebou. Přišla doba, kdy vyspělé země budou muset přemýšlet nejprve o bezpečnostních souvislostech a pak teprve o obchodu.

Tak to je, taková jsou fakta.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 22.6.2023 10:42 | karma článku: 34,06 | přečteno: 2279x
  • Další články autora

Eva Kislingerová

Nic proti sektorové dani, ale…

Sedm Čechů z deseti podporuje případné zavedení sektorové daně, uvádí průzkum veřejného mínění na toto téma. Třicet procent je pro jednoznačně, 40 procent takový krok podporuje „spíše“.

21.5.2024 v 9:00 | Karma: 16,55 | Přečteno: 364x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Porodnost důchody nezachrání

Některé politické strany se v otázce řešení důchodového problému uchýlily k nové formě konejšení veřejnosti. Místo reforem, nesporně bolestivých a nepříjemných, přicházejí se „zvýšením porodnosti“.

14.5.2024 v 23:27 | Karma: 29,74 | Přečteno: 1789x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte

Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.

18.4.2024 v 8:08 | Karma: 19,89 | Přečteno: 619x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Kam a jak mizí české miliardy

Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.

2.4.2024 v 7:17 | Karma: 39,62 | Přečteno: 6208x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Budeme válčit se Slovenskem?

Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.

18.3.2024 v 13:24 | Karma: 25,50 | Přečteno: 803x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

Opozice vytýká Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku

29. května 2024  6:06,  aktualizováno  10:20

Přímý přenos Poslanci opozičního ANO se přou s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL...

Hořící harvestor zaměstnal hasiče, požár způsobil škodu za 1,8 milionu

29. května 2024  10:19

K hořícímu harvestoru do Jindřichovic pod Smrkem vyjížděli v úterý po půl desáté večer...

U Cholupického tunelu hořela dodávka, požár omezil dopravu na Pražském okruhu

29. května 2024  10:09

V blízkosti Cholupic na Pražském okruhu hořela ráno dodávka. „Plameny máme pod kontrolou, v době...

Meta začíná trénovat svou AI na lidech. Omezuje to ochranu dat, říká právnička

29. května 2024  9:22

V Evropské unii (EU) budou od konce letošního roku platit nová pravidla o regulaci umělé...

  • Počet článků 104
  • Celková karma 26,26
  • Průměrná čtenost 1385x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Autorka mnoha vědeckých publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.

Seznam rubrik