LV

Když ono je to tak krásně jednoduché... Na rozdíl od Vašeho článku, který je složitý, sama kudrlinka, dlouhý, kdo tomu má rozumět?

Samozřejmě karma.

Foto

Zajímavé téma. Vpodstatě máte pravdu, že podíl odvodu na HDP byl vyšší než desátek a přitom HDP byl řádově nižší.

Jenom doplním:

100 robotních dnů za rok zceal jistě nebyl průměr na jednoho dospělého nevolníka. To byl "odvod" velké usedlosti v úrodném kraji. Když dohlédneme od nevolnických omezení, nebyli sedláci v horských neúrodných krajích zatíženui ani zdaleka tolik.

Bartošovice v Orlických horách (tehdy asi 250 obyvatel a 50 usedlostí) měly v roce 1608 tyto povinnosti:

Summa uroku swatojirzskeho 21 kop a 20 zlatých

Summa uroku swatohawelskeho 19 kop a 20 zlatých

Summa slepicz 1 kopa a 47 kusů

Summa vajec 7 kop a 20 kusů Summa ptaku 3 kopy a 50 kusů Robotnich dni zennych neb pessich 3 dny na jednoho osedléhoZeny przisti po pul stucze Honiti mají na zagice 2 dni a potrzeti na hon a kdyžby nehonili mají mlatiti po 3 dnech než na velkau zwerz honiti mají když se jim rozkaže[1] [1] Urbář panství žamberského, Wes Bartossowicze, rok asi 1608, (Muzeum Žamberk, inv.č. 1 a 2/88). Datace tohoto urbáře je sporná.

JZ

rok 1608 je novověk, a to je celé té ignorance jenom ten nejmenší začátek

SB

Nelze srovnávat daně z různých historických epoch, jelikož v různých časech se z těch daní platily různé věci.

Například do školy kdysi děti nechodily. V tomto diskusním příspěvku ponechávám stranou veškeré negativní dopady všeobecné negramotnosti, protože to je na jinou diskusi. Tato diskuse je o daních. Takže tím, že děti tehdy nechodily do školy, nebylo z daní nutno financovat školství, výuku, výstavbu a údržbu školních budov apod.

Takových příkladaů, které se dříve neplatily, ale dnes ano, je hodně: mnohem více lidí se dožívá věku, kdy nejsou schopni práce a naopak potřebují drahou zdravotní péči, mnohem více lidí pracuje mimo své bydliště a potřebují veřejnou dopravu apod.

Samozřejmě že nakonec se většina výdajů bohatě vyplatí. Školství stojí nemalé peníze, ale dnešní hospodářství nemůže stát na negramotné pracovní síle. Takže ty výdaje se sice vyplatí, ale to nic nemění na věci, že před pěti stovkami let neexistovaly a dnes existují.

Proto opravdu nelze srovnávat daňové zatížení člověka z doby Jiřího z Poděbrad a člověka současného.

Foto

Souhlas, snad jen že má dojem, že přes vešekré dlouholeté a nákladné vzdělávání je efekt mizivý. Žáci se 90% toho, co potřebují, dovědí na internetu a zbytek je nezajímá, i kdybychom e rozkrájeli.

Souhlasím s Vámi, ale skutečným daňovým zatížením si opravdu nejsem jistý. Pokud budu považovat sociální a zdravotní za daně, což bohužel ve skutečnosti jsou, a podívám se na výplatní pásku, tak dojdu k číslu 46 %, které odevzdám státu (samozřejmě počítáno z osobních nákladů, jinak to nedává smysl). Když připočtu DPH, spotřební daně, daň z nemovitosti, různé polatky, které jsou ve skutečnosti skrytými daněmi, tak nevím, kde jsem, ale bude to hodně hodně přes 50 %.

LS

Tam je otázka, zda to počítat z osobních nákladů, to se stejně dobře dá obhájit i opačně. Z hlediska platby zaměstnavatele je to stejné jako u mzdy náklad snižující odvod korporátní daně, takže to nelze počítat jedna ku jedné (ve smyslu kdyby to nebylo, tak to dostanu). A daň z příjmu je třeba počítat ne jako sazbu, ale jako efektivní daňovou sazbu - ta je pro nějakých 70-80 procent lidí dost nižší než číslo v zákoně. Mám pocit, že třeba 40 procent zaměstnanců ji má nulovou či dokonce zápornou.

  • Počet článků 108
  • Celková karma 22,34
  • Průměrná čtenost 1385x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Autorka mnoha vědeckých publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.

Seznam rubrik