Hlavně nerušte emisní povolenky
Nicméně zazněla na půdě Evropského parlamentu i v českých debatách. Jde zjevně o vážně myšlený projekt. Je tedy nutné se s ním seriozně vyrovnat.
Emisní povolenky jsou v principu mechanismus určení „ceny“ znečištění vzduchu. Pusťme z hlavy klimatology, globální oteplování a všechno okolo. Podívejme se na problém jako na ekonomickou záležitost.
Z hlediska jakékoliv produkčního řetězce (myšleno z hlediska zisku, který z té produkce plyne) je nejlevnější, nejekonomičtější a nejefektivnější odpady neřešit. Dýmy vypouštět do vzduchu, pevné sloučeniny skladovat za továrnou na hromadě, tekuté odpady pouštět do řeky. To všechno je postup „bez nákladů“ z hlediska producenta.
Samozřejmě už stovky let se ví, že náklady existují a tyto náklady nese životní prostředí, v důsledku společnost. Projevují se ve zkrácené době života, otravách, nemožnosti využívat určité prostory, protože jejich kontaminace překročí hranice umožňující život.
Dějiny ochrany životního prostředí nejsou dějinami „zeleného šílenství“ a „neomarxistických bláznů“, ony jsou dějinami hledání cest, jak nacházet ekonomické páky, které přenesou náklady z devastace prostředí na producenty. Jak tedy učinit „NEznečišťování“ levnějším postupem než znečišťování.
Jde o to stejné, co popsal v eseji „Tragédie obecní pastviny“ (Tragedy of The Commons, někdy Tragédie občiny) v roce 1968 Garret Hardin. Jestliže máme obecně užívaný statek, tak bez regulace užívání dojde k jeho devastaci. A není podstatné, zda jde o společnou pastvinu, kam může svá zvířata vyhnat každý, nebo o vzduch v případě, že exhalace do něj může vypouštět každý.
Konec konců výsledky neregulovaného znečištění vzduchu známe – třeba sérii smrtících smogových situací ve Spojených státech ve třicátých letech minulého století (stovky obětí), Velký londýnský smog v roce 1952 (tisíce obětí), smogovou vlnu v Porůří na konci šedesátých a v první polovině sedmdesátých let (desítky či stovky obětí) a jmenovat by se daly případy z Nizozemska, Belgie, samozřejmě Číny… Přičemž pokud mluvíme o obětech, jde o případy přímo spojitelné s konkrétní událostí. Dopady na zkrácení průměrné délky života a další následky jsou pouze odhadovány, jsou však nesporně děsivé.
Systém povolenek v podstatě říká, že každá tuna vypuštěných exhalací (rozličných, věc je poměrně složitá a nezabíhejme do podrobností), něco stojí. Čím je vypouštění dražší, tím spíše se vyplatí producentům zavést opatření na omezení exhalací.
Když to zjednodušíme – „zrušení povolenek“, po kterém je nyní poptávka (a samozřejmě s tím spojené zrušení pokut za exhalace nad rámec povolení), znamená do jisté míry návrat k beznákladovému znečišťování. Možná by to skutečně snížilo cenu energií, určitě by to přineslo velké zisky elektrárenským společnostem, ale vyrazili bychom zpět po cestě ke smogovým situacím, které především v osmdesátých letech znaly severní Čechy a které dodnes sužují severní Moravu.
Naprosto nezpochybňuji skutečnost, že jsme uprostřed energetické cenové krize. Nepovažuji ani Evropský trh s emisními povolenkami (ETS) za ideál. Ale jednoduchá řešení složitých situací v ekonomice většinou nefungují. Návrh „tak to zrušme!“ je přesně ten případ. Zároveň určitě není dobrá doba na další přitvrzení tržních podmínek a rozšiřování oblastí, na které se povolenky vztahují. A již vůbec ne na snižování celkového počtu povolenek, tedy objemu legalizovatelných emisí.
Skutečně nemám detailní návod na okamžité řešení cenové krize. Obecně je určitě nutné podpořit produkci energií, třeba i vydáním dočasných povolenek (což podrazí ceny povolenek vyhnané nahoru spekulanty a ukončí vývoz kapitálu z EU do daňových rájů). Smiřme se s přechodným růstem podílu uhlí na energetickém mixu. Je nutné eliminovat růst cen plynu podporou diverzifikace zdrojů a celkově vyslat trhům signály, že státní autority (včetně unijních) jsou připraveny zakročit proti spekulacím v energetice a proti sázkám na dlouhodobý cenový růst.
Rozbití trhu s povolenkami by možná nějaké rychlé efekty přineslo, ale znamenalo by vypuštění džina z láhve. A jak známo, džin se lehce dostane ven, těžko se ale vrací zpátky.
Eva Kislingerová
Sliby jsou chyby, které lze napravit. Když se chce
Jedna věc jsou předvolební sliby, druhá věc povolební realita. Někdy je to lepší. Máme vcelku neblahé zkušenosti s tím, že když už dojde na reálné plnění předvolebních slibů, tak celkem často to přináší poněkud nešťastné konce.
Eva Kislingerová
Hrůza z demografie vede k demografii hrůzy
Přišlo další kolo povinné hrůzy. Oficiální potvrzení, že se loni narodilo v České republice pouhých 77 636 dětí, udělalo na pár hodin z porodnosti hlavní veřejné i politické téma. Teď si dáme až do dalšího „šoku“ mediální klid.
Eva Kislingerová
Co nám válka s Íránem říká o BRICS+
Existují nějací lidé, ve skutečnosti nemyslím, že by jich bylo nějak moc, kteří skálopevně věří, že sdružení BRICS+ je budoucí nejsilnější propojení různých zemí světa. Íránský konflikt jim dává vcelku jasnou odpověď, že nikoliv.
Eva Kislingerová
Poplatky? Rozpočet? Jak vlastně financovat televizi veřejné služby?
Mám velmi výrazný pocit, že pokud chybí v naší diskusi o financování médií veřejné služby nějaký úhel a nějaká optika, tak je to racionální ekonomický pohled. Tím neříkám, že je všespásný. Ale nesporně chybí.
Eva Kislingerová
Máme bytů málo? Nebo hodně? A kolik budou stát?
Občas žasnu, jak zmatené, ideologické a málo ekonomické jsou u nás diskuse o nedostatku bytů, cenách bytů a o všem okolo. Nemožnost sehnat byt je dokonce v roli hlavního podezřelého ze zločinu demografické krize.
| Další články autora |
Dvorecký most promění také pražskou autobusovou dopravu v Praze. Máme velký přehled
Už zítra se slavnostně otevře Dvorecký most, nová 361 metrů dlouhá spojnice přes Vltavu mezi...
Speciální tramvaje i plavby zdarma. Slavnostní otevření Dvoreckého mostu bude velkolepé
Spojuje lidi s prací, školou, rodinou, zábavou i kulturou. Je neodmyslitelnou součástí životů...
Dvorecký most se pro veřejnost otevře už zítra. Kolem je zatím staveniště
V pátek 17. dubna 2026 se po novém Dvoreckém mostě projedou první tramvaje a autobusy plné...
Turisté našli nový způsob, jak zaneřádit města. Problém má New York i Praha
Čtvrť Brooklyn patří k nejnavštěvovanějším místům v USA. Turisté míří k ikonickému Brooklynskému...
Výluka tramvají mezi Želivského a Vinice potrvá téměř 3 měsíce. ROPID mění trasy
Kvůli napojení nové tramvajové trati bude od soboty 18. dubna 2026 přerušen provoz tramvají v úseku...
Opožděně, dráž a zapovězený autům. Dvorecký most mění tok dopravy
Slavnostní otevření s historickými autobusy, ale i největší změny v městské hromadné dopravě za...
Zkušební provoz této trolejbusové linky č. 52 již probíhá z termínálu Na Knížecí v Praze 5 přes...
Hnutí Za Lužánky povede do podzimních voleb ředitelka TIC Brno Janulíková
Nové hnutí Za Lužánky povede do podzimních komunálních voleb ředitelka TIC Brno Jana Janulíková....
ODS v Praze připouští SPOLU bez lidovců, kritizuje jejich handl o kandidátku
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) významného úspěchu,...
- Počet článků 150
- Celková karma 24,02
- Průměrná čtenost 1380x



















