Demokratický blok: Mnoho povyku pro málo…

V úterý, těsně před patnáctou hodinou došlo k zvolení předsedy ODS profesora Petra Fialy pátým místopředsedou Poslanecké sněmovny.

V této souvislosti musím přiznat, že původně měl mít tento můj blog o dosavadním působení tzv. Demokratického bloku na parlamentní půdě titulek: Mnoho povyku pro nic…

Všechno totiž nasvědčovalo tomu, že narychlo slepené, leč o to více medializované uskupení ODS, TOP 09, KDÚ-ČSL a Starostů, získá stejný počet postů, jako by tomu bylo v případě „boje“ jednotlivých stran. Pak ovšem minulý pátek, v důsledku nezvolení profesora Fialy místopředsedou parlamentu, poměrná demokracie „nabourala“ a Demokratický blok slavil, paradoxně nikoli vlastní zásluhou, velké vítězství. A je otázka, proč toto vítězství neproměnil ve velký triumf v podobě vzdání se onoho místopředsednického postu v přímém přenosu, jak to Demokratickému bloku (nebo snad ODS?) radil prozíravě respektovaný politický komentátor Bohumil Pečinka? Zvláště, když páteční nevolba profesora Fialy mimo jiné ukázala, zadrhnutí doposud zavedených stranických mechanismů. Máme-li totiž věřit prohlášením politiků, někteří komunisté hlasovali jinak, než šéf jejich klubu Pavel Kováčik. Totéž pak platilo v případě ANO, kde se nemálo zákonodárců vzepřelo jak šéfovi vlastního klubu a stranické dvojce Jaroslavu Faltýnkovi, tak novému předsedovi PS Radku Vondráčkovi. Druhý jmenovaný pak musel v televizním pořadu Události a komentáře, byť prostřednictvím telefonického rozhovoru vysvětlovat, proč je Tomio Okamura pro ANO přijatelnější, než předseda druhé nejsilnější strany Petr Fiala. Na druhou stranu, za docela zábavné považuji, že ve studiu hájil zájmy ODS její místopředseda Martin Kupka, který byl přitom od listopadu 2016 do konce října 2017 náměstkem hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné – Jermanové (ANO). Pro upřesnění, vedle Martina Kupky zastávali posty náměstků rovněž Vít Rakušan (STAN) a Daniel Marek (TOP 09). Tedy všechno členové stran, ve dvou případech vysoce postavených, pro které představuje ANO na celostátní úrovni „ohrožení demokracie“. A argument o tom, že krajská politika, je přece jiná, než celostátní, nepovažují za příliš relevantní.

Stejně tak si dovoluji rozporovat tvrzení Demokratického bloku, účelového seskupení bez lídra o tom, že zastupuje zájmy 1,4 miliónů voličů, což je o cca „pouhých“ 100 000 lidí méně, než je tomu v případě ANO. Dokonce bych v této souvislosti hovořila o matení veřejnosti a dost dobře možná i médií. Zatímco totiž ANO, ale také všechny ostatní strany získaly své voliče na základě konkrétních programů, něco podobného se v případě Demokratického bloku nenastalo. A nedovedu si docela dobře představit „demokratický a středopravicový program“, který by oslovil 1,4 miliónů voličů v předvolebním čase, kdy byla jedna z členek Demokratického bloku, KDÚ-ČSL, pevným článkem koaliční vlády s ANO a ČSSD. A tak jsou lidovci podepsáni mimo jiné pod EET představujícího pro zbylé strany Demokratického bloku totéž, co červený hard pro rozzuřeného býka. Stejně tak se lidovci podíleli na zejména ODS a TOP 09 tolik kritizovaném rozpočtu pro rok 2018. A byla bych velmi zvědavá na to, jak by reagovali voliči TOP 09 na Starosty, kteří přeběhli do lůna KDÚ-ČSL, a naopak příznivci Starostů na KDÚ-ČSL, která zavrhla halasně ohlašovanou koalici. Mimořádně zajímavé, až zábavné, by pak určitě bylo sestavování kandidátek – Kalousek, Fiala, Bělobrádek, Gazdík! Kdo z koho? A dostal by šanci například volební tahoun ODS Václav Klaus mladší? Tudíž Demokratický blok nebyl a není o síle 1,4 miliónů voličů, ale 48 poslanců. A tak tomu určitě bude i v dalším, jakkoli dlouhém, volebním období. Jak totiž ukázala minulá léta, případní přeběhlíci, jejichž služeb v minulosti ráda využívala například ODS, ale také KDÚ-ČSL, TOP 09 či ČSSD, jdou za nabídkou. A nabídka je v případě Demokratického bloku hodně omezená.