Karel Wágner
- Počet článků 387
- Celková karma 24,38
- Průměrná čtenost 2421x
Seznam rubrik
Karel Wágner
Nejen Wagnerovo kladívko
Jeden z prvních čtenářů minulého článku o tom, jak se klub skeptiků Sisyfos zajímá o kosmologický dosah ódických jevů a o moji knížku Reichenbachovo světlo, mne upozornil na výjimečnost celé události. Na první pohled to totiž vypadá, jako by Sisyfos došel k závěru, že když je s elektromagnetickými jevy jednou provždy spojováno "Wagnerovo kladívko" (elektromagnetický přerušovač proudu), tak proč by s nimi nemohla být napříště, v případě Reichenbachova světla, spojována i "Wágnerova výzva"? Tento nápad se mi zalíbil a použil jsem jej při odkazech, rozeslaných po netu známým a přátelům.
Karel Wágner
Jak zavedl Sisyfos pojem Wágnerova výzva
Zhruba měsíc od chvíle, kdy se na pultech prodejen Levných knih ocitla moje publikace Reichenbachovo světlo, se objevil na webu Českého klubu skeptiků Sisyfos článek "Reichenbachův ód a Wágnerova výzva" docenta RNDr. Čeňka Zlatníka CSc., jinak též 1. místopředsedy klubu Sisyfos. Nevím, nakolik jde o názory pana doc. Zlatníka samotného a nakolik byl jeho článek ovlivněn některou ze sekcí klubu, avšak pod článek se podepsal. Pan docent mne na svůj článek upozornil, za což jsem mu poděkoval a slíbil odpověď. Tuto jsem mu po dvou dnech zaslal s tím, že v rámci férové hry předpokládám, že moji odpověď v nezkrácené a neupravované původní verzi poctivě klub zveřejní. Možná naše skeptiky zbytečně podezírám, že k tomu na webu Sisyfa nejspíš nedojde (nebo za hodně dlouhou dobu), a tak pro jistotu dnes zájemce o dané téma s touto odpovědí seznámím.
Karel Wágner
Chcete vidět Reichenbachovo světlo ?
Někteří z kritiků Reichenbachových poznatků dnes volají, údajně v rámci vědeckých zásad, po zopakování Reichenbachových experimentů za použití moderních, silných neodymových magnetů, neboť si již předem vytvořili vlastní představu o interpretaci Reichenbachova světla. Jejich představa se ve skutečnosti paradoxně opírá o uvažované vnímání magnetických polí živočichy, i když sami dnešní poznatky magnetorecepce zpochybňují, či přímo popírají. Pokud však hovoříme o opakovatelnosti Reichenbachových experimentů, pak platí, že zde svou roli hraje řada faktorů.
Karel Wágner
Pozmění kvantová mechanika teorie lidského vnímání ?
Nejdříve si zde dovolím rozvést původní poznámku o výhradách akademické obce, reagující v 19. století na poznatky Karla Reichenbacha. Je pochopitelné, že měla řada tehdejších akademiků k Reichenbachovým poznatkům výhrady. Nové objevy byly v těchto pionýrských dobách moderní vědy akademiky nejenom zpochybňovány, ale často i bez patřičného prostudování rovnou striktně odmítány. Docházelo tak mnohdy až k neuvěřitelným excesům.
Karel Wágner
Reichenbach a epizoda moderní vědy
Chtěl bych dnes reagovat na dva podněty čtenářů mého pojednání o Reichenbachových výzkumech, které jsem publikoval v závěru loňského roku na tomto blogu. Jeden z nich mne vyprovokoval ke knižnímu vydání mých článků, o tom však později v osobní rubrice. Nejdříve si zde dovolím poznámku na okraj výhrad akademické obce, reagující ve druhé půli 19. století na poznatky Karla Reichenbacha.
Karel Wágner
Reichenbach a funkce rohovky
V minulých kapitolách pojednávajících o Reichenbachově světle, pozorovaném v temných komorách pokusnými osobami nad permanentními magnety, jsme se dotkli též problému lokalizace fotoreceptorů, odpovědných za uvažované vnímání teravln, tedy terahertzového záření látek, člověkem. Pokud máme být však objektivní a nepředpojatí, je třeba uvažovat i jiné možnosti než jenom fotoreceptory v sítnici lidského oka. Dnes tedy něco o netradičních pohledech na problematiku senzitivní percepce, navazující na Reichenbachova barevná světla nad magnety.
Karel Wágner
Reichenbachovo spektrum - závěrečné shrnutí
Elektromagnetické spektrum, zvané též Maxwellova duha, zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek. Přestože je dělení jednotlivých spekter Maxwellovy duhy poměrně vyhovující, může občas dojít k jejich překryvům (např. radiové vlny zasahují až do tzv. daleké FIR oblasti). Dle vžitých definic infračervené záření pokrývá frekvence 300 GHz až 400 THz, avšak uvedený rozsah je nutno brát s určitou rezervou, neboť neexistují přesné hranice pro jeho vymezení v elektromagnetickém spektru. Ve skutečnosti byly zvoleny jen jakési definiční meze, které se občas různí. Podle vžité konvence dále dělíme infračervenou oblast podle vlnových délek záření ještě na dalekou (FIR z angl. far infrared), střední (MIR z angl. middleinfrared) a blízkou (NIR z angl. near infrared). Vlnové délky viditelného světla pak v Maxwellově duze nacházíme mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být však světlem chápáno i elektromagnetické záření libovolné vlnové délky. Proto se také někdy o infračerveném záření hovoří jako o infračerveném světle (infrared light IRL). Pak má ovšem infrared světlo (jako elektromagnetická vlnění vůbec) tři základní vlastnosti světla: amplitudu, frekvenci a polarizaci (úhel vlnění).
Karel Wágner
Reichenbach a IR světlo
Absolutní nula je teoretická teplota, které podle současných poznatků není možné dosáhnout, ale lze se jí velmi přiblížit. Hodnota absolutní nuly je 0 K (kelvin) neboli -273,15 °C. Obecně pak platí, že všechny objekty nad absolutní nulou vyzařují energii. Tato energie je obvykle chápána jako vyzařované teplo, či spíše infračervené záření, které je neviditelné pro lidské oko, ale může být detekováno pomocí elektronického zařízení, nazývaného pasivní infračervené čidlo PIRS (Passive InfraRed sensor). Termín pasivní v tomto případě znamená, že zařízení samo nezáří, ale pouze pasivně přijímá či skenuje infračervené záření.
Karel Wágner
Reichenbach a elektromagnetizmus
Jak z textů minulé kapitoly vyplývá, pod pojmem magnetorecepce se v magnetobiologii rozumí schopnost vnímat magnetické pole Země. U živočichů se pak na základě chování rozlišují dva typy magnetického kompasu – polaritní a inklinační. Polaritní kompas rozpoznává sever z polarity horizontální složky pole, podobně jako kompas technický. Živočich je tedy naváděn k cíli pomocí stanovení úhlu mezi severo-jižní magnetickou osou a směrem trasy jeho pohybu. Inklinační kompas je schopen rozlišit směr severo-jižní geomagnetické osy díky rozdílu velikosti inklinací při jeho různém směrování (na pólech je hodnota inklinace nejvyšší, zatímco na rovníku nulová), avšak nedokáže přímo určit její polaritu (ta je odvozena až ze znaménka inklinace). Diagnostickým znakem rozlišujícím typ kompasu je odpověď živočichů na experimentální obrácení inklinace magnetického pole, tj. na otočení vertikální složky: hlodavci a langusty své směřování nemění, což naznačuje, že jejich kompas je polaritní, zatímco hmyz, ptáci a mořské želvy jej otáčejí, což odhaluje použití inklinačního kompasu.
Karel Wágner
Reichenbach a magnetorecepce
Roku 1850 zveřejnil Dr. Karl von Reichenbach seznam s přesnými adresami 61 senzitivních osob (31 žen a 30 mužů), pozorujících při experimentech v temných komorách podivné plameny nad magnety a barevné vyzařování různých látek. Tyto osoby pocházely ze všech vrstev společnosti, včetně vědců. Mezi 13 senzitivními vědci mělo 6 vysoké postavení, ostatních 7 nejvyšší vzdělání. Jak Reichenbach uvádí, získal také kriticky posuzované a s dosavadními poznatky porovnávané informace od dalších asi 100 respondentů (pod pojmem "senzitivní" rozumíme vysoce citlivý či vnímavý, přičemž pod "senzitivitou" pak rozumíme citlivost či schopnost reagovat na podnět).
Karel Wágner
Dočkáme se v případě Reichenbachova výzkumu vědecké stati ?
Toto pojednání vznikalo značně dlouhou dobu a do současné podoby jsem jej mohl zpracovat jen díky radám a připomínkám mnoha odborníků, jejichž cenné postřehy tříbily mé průběžně korigované názory. Problematika zde zpracovaná je značně složitá a velmi rozsáhlá, neboť laikům z řad čtenářů jsem se snažil poskytnout základní informace, důležité pro pochopení daných souvislostí. Proto jsem také rozdělit text do samostaných 4 kapitol na sebe navazujících, přičemž pod jednotlivými díly (až na výjimky) nebude uváděna doporučená literatura, neboť tento rozsáhlý seznam se nalézá u resumé, kde bude také otevřena závěrečná diskuze. Zpracovat odbornou tématiku do laikům přístupné formy je pro publicisty věc nelehká a nikdy se všem čtenářům plně nezavděčí - pro odborníky jsou takovéto texty povrchní, pro laiky pak mnohdy složité. I když při dnešní až přílišné specializaci si leckdy fyzik rád přečte něco o poznatcích z psychologie, stejně tak jako třeba biolog o nejnovějších poznatcích ze světa techniky. Přesto však platí, že je tento text určen především čtenářům, kterým alespoň některé z článků na mém blogu připadaly zajímavé.
Karel Wágner
Kdo že to mluví jazykem vědy a konfrontaci s vědou se vyhýbá ?
Ve středu 9. prosince 2009 jsem na tomto blogu publikoval svůj článek Paranormální jev v lůně české vědy ! na téma magnetorecepce živočichů. Zde jsem poukázal na to, jak magnetický smyl živočichů popírají dva představitelé klubu Sisyfos, pan docent Pekárek a profesor Heřt. Jak mne minulý týden informoval jeden ze čtenářů, nejenže RNDr. Luděk Pekárek od svých dosavadních výroků a názorů neustoupil, ale po internutu se začaly šířit i odkazy na metodický portál, kam docent Pekárek umístil svůj článek "Člověk v magnetickém poli", ve kterém jsou, mimo jiné podivné výroky, označováni např. badatelé zabývající se působením geomagnetických bouří či fluktuací magnetického pole Země na lidský organizmus jako "nepříliš úspěšní výzkumní pracovníci, kteří se - jak jinak - označují za vědce". Zde přesná citace:
Karel Wágner
Fenomén tělesného magnetizmu (II)
K mediálně proslaveným ukázkám tzv. tělesného magnetizmu v podání Romana Valíčka zaujal patřičné stanovisko Český klub skeptiků Sisyfos, který se stará o "objasňování zpráv o jevech označovaných jako záhadné, nevysvětlitelné, odporující současným znalostem přírodních věd nebo ukazující údajně na porušování základních přírodních zákonů". Cituji z jeho prohlášení:
Karel Wágner
Fenomén tělesného magnetizmu (I)
Ve sdělovacích prostředcích se v poslední době znovu objevují zprávy o lidech disponujících schopností udržet (často po dlouhou dobu) na holém těle všelijaké (leckdy značně těžké) předměty z nejrůznějších materiálů, ať už jsou to kovy, sklo, mramor, porcelán, plasty, vosk, nebo obyčejný korek. Jak je z uvedeného zřejmé, tato schopnost některých osob, které označují novináři za "magnetické", nemá ve skutečnosti s magnetizmem nic společného. Neboť v nejrůznějších demonstracích tohoto podivného jevu ulpívají na lidském těle i předměty z materiálů, které magnetické pole nepřitahuje. Na druhé straně je třeba přiznat, že se s ukázkami tzv. lidského magnetizmu setkáváme již na fotografiích časopisů z prvé půle minulého století, kde můžete spatřit údajné "magnetické" osoby, na jejichž těle ulpěly desítky příborových nožů, lžic a vidliček. A tak novináři vlastně jen opakují to, co se objevilo v tisku před téměř sto lety.
Karel Wágner
Rozhovor s Ing. Ivanem Cimbolincem na téma Strašice
Ve středu 7. července 2010 jsem na svém blogu publikoval článek PROČ HOŘELY ZÁSUVKY VE STRAŠICÍCH ? Tento článek četlo více než 24 tisíc osob, proto mi také přicházela a dodnes přichází celá řada připomínek a dotazů, na které bych měl odpovídat. Avšak text tohoto článku vycházel výlučně z výroků Ing. Ivana Cimbolince. A tak jsem jej požádal o nový příspěvek ke strašické kauze, kdy formou rozhovoru zodpoví čtenářům nejčastější dotazy. Pan Ing. Cimbolinec souhlasil. Zde tedy předkládám čtenářům svého blogu nový příspěvek:
Karel Wágner
Záhadná frekvence 16,7 Hz ze Strašic objasněna ?
Dnes je tomu přesně rok, co se ve Strašicích začaly objevovat podivné výpadky jističů. V průběhu měsíce října 2009 kromě výpadků jističů byly v domku manželů Mračkových pozorovány i první výboje, docházelo zde též k zahoření zásuvek. Vyšetřování podivných úkazů v červnu letošního roku vrcholí přednáškou, na které Ing. Cimbolinec seznámil veřejnost s jeho hypotézou, objasňující strašické anomální elektrické jevy. Jak Ing. Cimbolinec sám říká (Ing. Ivan Cimbolinec - O výsledcích výzkumu anomálních elektrických jevů ve Strašicích v r. 2009, ElektrikaTV, 10.7.2010), došel na konci listopadu 2009 k závěru, že distribuční síť je v pořádku a negeneruje žádné energie, které by mohly způsobovat potíže rodiny Mračkových. Pak jej však upoutaly výsledky měření cizího proudového pole, které prováděla v neděli 1.11.2009 u domku Mračkových firma Pudis, upozorňující na frekvenci 16,7 Hz. A právě tato naměřená frekvence podle Ing. Cimbolince s největší pravděpodobností pocházela od lokomotivy, a to z regulace pomocí polovodičů, tedy souvisela s elektrifikovanou železniční tratí, konkrétně s trakčním vozidlem pohybujícím se v oblasti rokycanského nádraží v době, kdy ve Strašicích prováděl svá měření Ing. Karel Krupa, CSc. z firmy Pudis (nutno zde podotknout, že samotný kmitočet 16,7 Hz podle Ing. Cimbolince rozhodně nebyl zdrojem anomálních elektrických jevů ve Strašicích, nýbrž jej pouze přivedl na myšlenku hledat zdroj "elektrických potíží" rodiny Mračkových na železniční trati). Jak se však záhy ukázalo, k výrokům Ing. Cimbolince má mnoho odborníků, zabývajících se trakční problematikou, velké výhrady.
Karel Wágner
Kterak objasnil Sisyfos záhadné výboje ve Strašicích
V pondělí 19. července 2010 docent RNDr. Čeněk Zlatník, CSc., místopředseda klubu Sisyfos, který byl osobně přítomen přednášce Ing. Ivana Cimbolince "O výsledcích výzkumu anomálních elektrických jevů ve Strašicích v r. 2009", konané ve čtvrtek 24. června tohoto roku v budově základní školy ve Strašicích [4], vydává na webu Českého klubu skeptiků Sisyfos nové prohlášení ke strašické kauze. Z prohlášení vyplývá, že si Fyzikální sekce ČKS Sisyfos vzala za úkol shromáždit co nejvíce informací o jevech ve „strašidelném“ domku a najít odpověď na otázku o jejich příčině, neboť představitelé obce Strašice i pracovníci firmy ČEZ Distribuce, a.s. dosavadní vysvětlení strašických záhad, podávané klubem Sisyfos, odmítli. Přiložený článek Luďka Pekárka a Lukáše Jelínka popisuje a zdůvodňuje závěr fyzikální sekce k případu „strašického strašení“ [1]. Ve skutečnosti je však tento článek na hony vzdálen jak shromažďování pravdivých informací, tak i objektivitě, kterou se klub skeptiků Sisyfos vždy holedbal. A tak intelektuální krizí zmítané Občanské sdružení ČKS Sisyfos, které se samo pasovalo na mluvčího české vědecké obce, přičemž z jeho řad v poslední době již hodlají vystoupit někteří z řadových členů [6], svou zprávou "Strašení ve Strašicích skončilo, diskuse pokračuje" zřejmě nadobro v očích veřejnosti ztrácí svůj kredit.
Karel Wágner
Jak jsem se vydal po stopách ruského fenoménu
Před časem jsem seznámil čtenáře svého blogu se školou Vjačeslava Michajloviče Bronnikova, který vypracoval vlastní metodu výuky "přímého vidění", známého z některých praktik duchovních cvičení jako tzv. "vnitřní zrak". Přímé vidění má dávat lidem možnost orientovat se v prostoru bez pomoci očí, tedy vidět ve tmě. Takovémuto přímému vidění se podle Bronnikova mohou naučit i lidé nevidomí (slepci) a získat tak náhradu za ztracený zrak. Jak Bronnikov říká, techniku tzv. vnitřního zraku on sám ovládá, dokonce naučil přímému vidění i svého syna.
Karel Wágner
Proč hořely zásuvky ve Strašicích ?
Už v prosinci loňského roku měly být záhadné jevy ze strašického domku rodiny Mračkových kompletně objasněny. Možná si ještě vzpomínáte na prohlášení policie, ve kterém tehdy tisková mluvčí nprap. Jana Tomková přišla ve sdělovacích prostředcích s tím, že : "Mediálně sledovaný případ strašického rodinného domu, ve kterém mělo od konce září letošního roku docházet bez zjevné příčiny k zahoření zásuvek, dalších předmětů a jiným úkazům je objasněn. Šetření zmiňovaného případu převzala v tomto měsíci rokycanská služba kriminální policie a vyšetřování. Policisté shromáždili vyhotovené znalecké posudky, které již byly vypracovány firmami a společnostmi zainteresovanými na objasnění událostí v interiéru domu. Provedli ohledání místa činu, zajistili věcné stopy a zainteresované osoby podaly k případu vysvětlení. K posouzení po odborné stránce byl jako konzultant přizván specialista pro neionizující záření doc. RNDr. Luděk Pekárek, Dr.Sc., který svými odbornými znalostmi podstatně přispěl k objasnění. Na základě zjištěných skutečností policie dospěla k závěru, že události v domě musí být zapříčiněny konáním fyzické osoby, která se k poškozování věcí v následném podání vysvětlení přiznala. S ohledem na výši způsobené škody v domě, která nepřesáhla částku pět tisíc korun, se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu dle trestního zákona a případ bude odložen."
Karel Wágner
Jak jsem se vydal po stopě hořících zásuvek ve Strašicích
Tak jsem navštívil pana Mračka ve Strašicích. V klidu jsme probrali podivné jevy v jeho domku a vše zrekapitulovali. Jel jsem tam bez fotoaparátu a bez kamery (stejně už není co fotit nebo filmovat). Pan Mraček je rozumný člověk, s dostatečným odstupem pohlíží na události střízlivě, za bernou minci již považuje jen to, co viděl on s manželkou na vlastní oči. Mediální humbuk tedy splaskl, v domku jen z dosud neznámých příčin praskaly žárovky, docházelo k poruchám spotřebičů, ke zkratům či malým výbojům a jiskření (v počátcích jen v zatížených, později i nezatížených) zásuvkách, z neznámých příčin vypadávaly jističe, přičemž podivné "elektrické jevy" obyvatele domku trápily i v době, kdy byl celý dům odpojen od elektrické sítě a v celém domě běžel jen kotel a lednička s mrazákem na centrálu. Škrtněte si tedy velké elektrické oblouky, rozbíjení skel, či zahoření nějakého vybavení domu krom proslavených zásuvek.
Karel Wágner
Začneme užívat šestý smyl ?
O tom, že šestý smysl skutečně existuje, se údajně můžete dnes, navzdory urputně jej popírajícím skeptikům, sami přesvědčit.
Karel Wágner
Fenomén zakrytých očí
Představa o nepochopitelných formách lidského vnímání je sice prastará, ale intenzivněji se o ně začaly zajímat až některé učené společnosti na konci 19. století. V Americe byl pak ve třicátých letech 20. století přírodovědec Jos
Karel Wágner
Záhadné samovznícení opravdu existuje !
Italské městečko Canneto di Caronia leží na severním pobřeží Sicílie, v provincii Messina. K záhadnému samovznícení zásuvek, jističů a elektrospotřebičů zde začalo docházet v lednu 2004. Zasažená oblast byla odpojena od přívodu elektrického proudu, přesto zde docházelo k dalším nepochopitelným spontánním samovznícením. Jevy postupně ustávaly, ale jejich intenzita se opět zvýšila v dubnu 2004. Pak se znovu snižovala, až podivné jevy náhle ustaly. V tomto případě poměrně brzy příslušné úřady po prošetření celé události zcela vyloučily možnost "zavinění cizí osobou", nikdo zde nebyl označen za pyromana. Na vyšetřování se podílely jak úřady, tak zástupci vědecké obce, dokonce i armáda. V italských sdělovacích prostředcích se objevily nejrůznější spekulativní výklady těchto podivných jevů, od UFO přes nečisté síly, po nejnovější vývoj utajených zbraní, kulové blesky, statickou elektřinu a podobně. Většina pozorovatelů se shodla pouze v jednom: řada podivných fyzikálních jevů z městečka Canneto di Caronia koreluje s poznatky o samovznícení, provázejícím fenomén zvaný poltergeist.
Karel Wágner
Poltergeist existuje ! Tak proč nám vědci lžou ? (IV)
Je třeba si poctivě přiznat, že při mapování fenoménu zvaného poltergeist dochází dnes badatelé k závěru, že tento fenomén (nějakým nám dosud neznámým způsobem) může být vázán na přítomnost určitých osob, nejčastěji zřejmě pubescentů a adolescentů. A zde se v historické spirále znovu vracíme k nedoceněnému výzkumu badatelů z 19. století, kteří podobně jako Dialektická společnost (viz kapitola II) došli k závěru "že za jistých tělesných nebo duševních stavů jedné nebo více přítomných osob se projevuje síla, postačitelná, aby u těžkých těles, bez použití svalové síly, bez doteku a bez jakéhokoli hmotného spojení mezi těmito tělesy a tělem jisté přítomné osoby, způsobila pohyb." Ovšem pod původní, starou definicí "bez jakéhokoli hmotného spojení" z 19. století rozumíme "bez jakéhokoli nám viditelného hmotného spojení", protože v době, kdy se učenci těmito jevy zabývali, ještě neznala přírodověda vlivy elektromagnetickýh polí a další později popsané fyzikální jevy. Vždyť teprve v roce 1873 vydává skotský fyzik James Clerk Maxwell své nejslavnější dílo Treatise on Electricity and Magnetism (Pojednáni o elektřině a magnetismu), ve kterém popsal elektromagnetické pole. Ale pokud se některé projevy telekineze, jako například různé klepání či bouchání, nebo pohyby stolu, zdají být reakcí na podněty přítomné osoby (viz např. modulátor Vsechsvjatské - kapitola III), pak ovšem nejsou spontánní. V takovém případě bychom o nich neměli hovořit jako o "spontánních projevech", nýbrž jako o "projevech řízených", i když leckdy jen bezděčných.
Karel Wágner
Poltergeist existuje ! Tak proč nám vědci lžou ? (III)
Novodobý spiritizmus se v 70. a 80. letech 19. století lavinovitě šířil nejen Amerikou, ale i Evropou. Jak již bylo řečeno, ve Francii a ve Švýcarsku spiritizmem nakonec nasákla i protestantská církev, o spiritizmu se zde přednášelo na teologických fakultách, v roce 1889 se v Paříži v místnostech Velkého Orientu dokonce konal první sjezd francouzských spiritistů. V Evropě i Americe vznikala nejrůznější zájmová sdružení a spolky, praktikující spiritistické seance, nejslavnější média zažívala popularitu dnešních filmových hvězd. Podle hrubých odhadů bylo v roce 1890 po celé Americe (především díky protestantským církvím) ve spolcích a sdruženích organizováno již 13 milionů spiritistů.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
