Zvykám si v Mnichově

No je to přece jenom rozdíl. Po těch patnácti letech v Itálii se pomalu zabydluju v Mnichově. Taky už je mi celkem jasné proč se ti Italové tak snaží dostat se do Německa, alespoň ti chytřejší – je to tu v Německu o hodně míň špinavější, vládne tu celkem pořádek a lidi podváděj a kradou o hodně míň.

Něco v tom smyslu, jak si povídaj němčouři o italech:

Afrika začíná hned za Brenerem – to je průsmyk na hranici mezi Rakouskem a Itálií. Ti tolerantnější to posunuli až k Římu, ale já myslím, že ty hory to dělí přesněj...

A tuhle jsem seděl na kafi ve Švábingu a vedle mě skupinka asi 5 mladých českých děvčat. Ta jedna vyprávěla těm ostatním se zápalem o tom jak přišla do Benátek a jak tam teď žije a pracuje. Vyprávěla to s takovým nadšením a radostí, až jsem ji chtěl něco říct v tom smyslu, že prvních pět let v Itálii je člověk cizinec anebo aspoň turista. Teprve až se zabydlí, zjistí co je to za národ ti italové.

Pavel