Jan Sedláček
- Počet článků 556
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1051x
Jan Sedláček
Sfera na orbitě
V průběhu nedávného výstupu ruských kosmonautů Gennadije Padalky a Jurije Malenčenka do volného vesmíru (který se uskutečnil 20. srpna) byla na samostatnou oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna umělá družice Sfera. Vypuštěna byla doslova ručně.
Jan Sedláček
Co je umělá družice
"Co se stane se sekerou, kterou zahodím? ... Jestli někam spadne, já si myslím, že bude kroužit kolem Země, sám nevím proč, jako sputnik..." Tyto věty napsal F. M. Dostojevskij v roce 1880.
Jan Sedláček
Čínská cesta do kosmu I
Čína, která je kolébkou rakety, se v současné době dostává mezi přední země světa v oblasti kosmonautiky. Známé jsou nejen její nosné rakety využívané pro vynášení vlastních i zahraničních družic, ale i v oblasti pilotované kosmonautiky dosahuje významných pokroků.
Jan Sedláček
Atlas 5 opět neodstartoval
Po včerejším zrušeném vzletu (technická porucha) byl i dnes zrušen start nosné rakety Atlas 5 s dvojicí vědeckých družic NASA pro výzkum radiačních pásů Země RBSP (Radiation Belt Storm Probes).
Jan Sedláček
Voyagery míří ke hvězdám
Americké sondy Voyager 1 a Voyager 2 jsou prvními sondami pocházející ze Země, které opustí Sluneční soustavu a proniknou do mezihvězdného prostoru.
Jan Sedláček
Meteorické nebezpečí
Včerejší pozorování meteorického roje Perseid mně přivedlo na myšlenku podívat se znovu na problematiku meteorického nebezpečí pro umělé kosmické objekty.
Jan Sedláček
Curiosity přistává na Marsu
Po více než osmi měsíční cestě, kdy urazila 350 miliónů kilometrů, zahájí americká sonda MSL (Mars Science Laboratory) dnes ráno přistávací manévr, který NASA už dříve označil jako "sedm minut hrůzy".
Jan Sedláček
Sedm rozhodujících minut
V dnešním vydání MF Dnes je otištěn článek Tomáše Lébra "Sedm minut, které mohou zničit marsovskou misi", věnovaný nejdůležitější fázi letu americké sondy MSL (Curiosity).
Jan Sedláček
Záhada brzdění sond Pioneer objasněna
U sond Pioneer 10 a Pioneer 11, které byly vypuštěny v letech 1972 a 1973, a které míří mimo Sluneční soustavu si vědci už v roce 1980 všimli, že obě sondy bez zjevného důvodu zpomalují.
Jan Sedláček
50 let komunikačních družic
Před padesáti lety, 23. července 1962, se uskutečnil první televizní přenos ze Spojených států do Evropy prostřednictvím telekomunikační družice Telstar. Toto vysílání se všeobecně považuje za počátek satelitních komunikací, které podstatně změnily svět.
Jan Sedláček
Mariner 4 - první snímky Marsu
Když byla 28. listopadu 1964 vypuštěna meziplanetární sonda Mariner 4, bylo před vědci téměř osm měsíců čekání na přiblížení k Marsu, jenž mělo přinést nové informace o této planetě. Hlavním cílem sondy bylo pořídit 21 fotografií povrchu planety a snímky odvysílat je na Zemi.
Jan Sedláček
Kosmický teleskop Hubble I
Historie orbitální astronomické observatoře se začíná psát krátce po skončení druhé světové války. Americký astronom Lyman Spitzer uveřejnil v roce 1946 článek "Astronomické výhody hvězdárny mimo Zemi".
Jan Sedláček
Vojenské družice optického průzkumu
Výzvědná činnost z oběžné dráhy formou fotoprůzkumu byla první vojenskou aplikací kosmické činnosti. Později se s rozvojem kosmické techniky připojily družice spojovací, navigační, meteorologické a další.
Jan Sedláček
Projekt mezihvězdné lodi Daedalus
V sedmdesátých letech minulého století se jedenáct členů British Interplanetary Society (BIS) pokusilo o podrobnou analýzu mezihvězdné výpravy, která by byla uskutečnitelná současnými prostředky. Cílem sondy měla být Barnardova hvězda v souhvězdí Hadonoše.
Jan Sedláček
Stoprocentní úspěch soukromého Draka
V úterý 22. května odstartovala z Cape Canaveral ke zkušebnímu letu k Mezinárodní kosmické stanici první soukromá nákladní kosmická loď Dragon, kterou vyrobila společnost SpaceX. Mluvčí společnosti SpaceX Gwynne Shotwellová start soukromé nákladní lodi označila za počátek nové éry kosmických letů.
Jan Sedláček
Sokol vzlétl
Dnes dopoledne odstartovala z Kennedyho kosmického střediska na Cape Canaveral nosná raketa Falcon 9, která na geocentrickou dráhu vynesla nákladní modul Dragon.
Jan Sedláček
Americký program Bios
Už od samého počátku letů do kosmu se na družicích prováděl biologický výzkum, který byl zaměřen na přípravu kosmického letu člověka. Postupně se ale dospívalo k tomu, že je potřebné v této oblasti provádět i základní výzkum
Jan Sedláček
Čínský navigační systém Beidou
V neděli 29. dubna vypustila Čína ze základny Xichang na oběžnou dráhu dvě družice svého národního navigačního družicového systému Beidou. Obě družice byly postaveny na platformě DFH-3B.
Jan Sedláček
Neúspěšná severokorejská raketa
V noci ze čtvrtka na pátek odpálila KLDR třístupňovou raketu Unha-3, která měla na oběžnou dráhu kolem Země vynést meteorologickou družici Kwangmyongsong-3. Stejně jako při předcházejících dvou pokusech se ale družici nepodařilo na oběžnou dráhu umístit.
Jan Sedláček
Velká Británie míří do kosmu
V dubnu 1962 se Velká Británie stala třetí zemí, po Sovětském svazu a Spojených státech, která vyslala do vesmíru vlastní družici. Satelit pojmenovaný UK-1 Ariel odstartoval na americké nosné raketě Thor Delta.
Jan Sedláček
Program sovětských a ruských družic Kosmos
Před padesáti lety - 16. března 1962 - se na oběžnou dráhu kolem Země dostala první družice řady Kosmos. Její start byl v oznámení agentury TASS doplněn poznámkou, že hlavním úkolem celé série bude kompletní výzkum Země a jejího blízkého okolí.
Jan Sedláček
Pioneer 10 - sonda mířící ke hvězdám
Když 3. března 1972 startovala zesílená nosná raketa Atlas Centaur se sondou Pioneer 10, která měla proletět kolem největších planet Sluneční soustavy, neopomněli komentátoři zdůraznit, že Pioneer 10 se stane prvním objektem, který se vydá do mezihvězdného prostoru.
Jan Sedláček
Program Lunar Orbiter
Snaha o vytvoření umělé družice Měsíce se objevily již v samém počátku kosmické éry. První pokusy uskutečnili Američané již v letech 1958 až 1960 pomocí sond Pioneer, ale ani jeden ze šesti pokusů nebyl úspěšný.
Jan Sedláček
Kosmický teleskop Kepler v roce 2011
Rok 2011 byl pro kosmický teleskop Kepler velice úspěšným rokem při výzkumech cizích planetárních systémů a hledání planet kamenného typu v zónách života kolem cizích hvězd. Teleskop je schopen zaregistrovat planetu velikosti Země do vzdálenosti přibližně 3000 světelných let.
Jan Sedláček
Mars Science Laboratory
Včera v 16:02 hod. našeho času odstartovala směrem k Marsu americká sonda Mars Science Laboratory, kterou tvoří rover Curiosity. Pokud bude probíhat let podle plánu, přistane MSL v srpnu 2012 na povrchu Marsu.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
