
Jan Sedláček
- Počet článků 556
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1049x
Jan Sedláček
Havárie rakety Vanguard

Právě před 55 lety - 6. prosince 1957 - došlo na Cape Canaveral k nejpodrobněji sledované havárii nosné rakety. Raketa Vanguard, která měla na oběžnou dráhu kolem Země vynést první americkou družici, krátce po zapálení motoru explodovala.
Jan Sedláček
Polsko a kosmos

V minulém týdnu bylo na zasedání ministrů zemí Evropské kosmické agentury přijato Polsko za dvacátého člena této evropské kosmické agentury, jako druhá země ze zemí bývalého východního bloku (po Česku, které se plnohodnotným členem ESA stalo 12. listopadu 2008).
Jan Sedláček
Čínská cesta do kosmu IV

Začátek sedmdesátých let minulého století přinesl pro Čínu konečně úspěch - probíhající kosmický program vyvrcholil v dubnu 1970 vypuštěním první čínské umělé družice Země.
Jan Sedláček
Čínská cesta do kosmu III

Po úspěšném vývoji raketové techniky v Číně došlo od počátku šedesátých let k jeho menšímu zpomalení, ale vesmírný program i nadále pokračoval.
Jan Sedláček
Čínská cesta do kosmu II

Čína zahájila svoji cestu do kosmu v padesátých letech minulého století. Stalo se tak v době, kdy Sovětský svaz a Spojené státy připravovaly své první umělé družice, a Čína měla ambice se oběma velmocem vyrovnat.
Jan Sedláček
Německá V-2 po skončení války

O německou balistickou raketu A-4, známější pod propagandistickým názvem V-2, začali Spojenci projevovat zájem už koncem druhé světové války. V USA byla vytvořena speciální skupina, vedená generálem Donaldem L. Puttem, která měla v rámci operace Paperclip zajistit pro USA co nejvíce materiálů o nacistických raketách a také získat přední německé raketové odborníky.
Jan Sedláček
Nacistická letounová střela V-1

Německá letounová střela nepatří mezi rakety, ale jedná se dálkově řízenou letounovou střelu vybavenou pro pohon pulzačním motorem, jejíž technické označení je Fi-103, podle výrobce, firmy Gerhard Fiesler Werke v Kaselu. Název V-1 zbraň získala z propagandistických důvodů a znamenalo Vergeltungswaffe (česky "odvetná zbraň").
Jan Sedláček
Raketová technika koncem druhé světové války

Na konci druhé světové války byly německé rakety daleko vepředu před ostatními. Masového rozšíření se dočkaly jen sovětské dělostřelecké rakety, zvané Kaťuše. V menší míře pak využívalo rakety už jen americké námořnictvo a sporadicky britská protivzdušná obrana.
Jan Sedláček
Rakety koncem druhé světové války I

Konec druhé světové války se stal začátkem nové éra raketových zbraní. Zejména v Německu dosáhl vývoj raket takové úrovně, že Spojenci začali shromažďovat informace o nacistických tajných zbraních.
Jan Sedláček
Automobily pro rychlostní rekordy

První pokusy použít rakety pro pohon automobilů se konaly v Německu počátkem roku 1928. Jejich cílem bylo samozřejmě dosažení co nejvyšších rychlostí; praktický význam pro dopravu tyto experimenty neměly.
Jan Sedláček
Česká stopa v historii kosmonautiky

V dlouhé historii raketové techniky a kosmonautiky se setkáváme rovněž s významným přínosem českých vynálezců a experimentátorů. Prvním z nich byl už v polovině 16. století kovolijec Vavřinec Křička z Bítyšky.
Jan Sedláček
Nacistický raketový program

První světová válka definitivně skončila 28. června 1919 podpisem Versailleské mírové smlouvy na závěr pařížské mírové konference. Smlouva vstoupila v platnost 10. ledna 1920 a zakazovala Německu vojenské letectvo, omezovala armádu na 100.000 vojáků a omezovala na minimum válečné loďstvo.
Jan Sedláček
Raketa - pohonná jednotka dopravních prostředků

Přestože už v prvních dekádách dvacátého století raketoví teoretici upozorňovali, že raketové motory nejsou vhodné pro pohon pozemských dopravních prostředků, často se objevovaly návrhy, které chtěly dokázat opak.
Jan Sedláček
Raketové společnosti na začátku 20. století

Na začátku 20. století se začali raketoví nadšenci po celém světě sdružovat do společností, které jim měly zajišťovat lepší podmínky pro pokusy s raketovými motory a raketami.
Jan Sedláček
Skupiny GIRD a raketová technika

Počátkem třicátých let minulého století se v Sovětském svazu začali sdružovat nadšenci "meziplanetárního spojení" do různých skupin, jejichž cílem byla stavba raket. Jednou z nich byla i skupina, která později získala název GIRD.
Jan Sedláček
První kroky "kapalinové" rakety

Na začátku 20. století byly k dispozici teoretické práce, které jako nejvhodnější pohonné hmoty pro raketové motory určovaly kapalný kyslík v kombinaci s kapalným vodíkem. V praxi se však v té době využívaly jedině rakety s pevným palivem.
Jan Sedláček
Rakety přelomu 19. a 20. století

Konec devatenáctého století přinesl hluboký pád významu vojenských raket, ale objevují se první teoretické práce o raketovém letu a začínají se objevovat realizovatelné nápady na využití rakety pro let do vesmíru.
Jan Sedláček
Úpadek vojenských raket v druhé polovině 19. století

V první polovině devatenáctého století prožívaly rakety v armádách renesanci, ale jejich sláva začala hasnout kolem poloviny století, kdy se do výzbroje dělostřelectva dostávaly nové typy děl a munice a rakety se dále využívaly jen pro osvětlování nebo signalizaci.
Jan Sedláček
Rakety 19. století v USA

Američané poznali účinek britských vojenských raket v letech 1812 - 1814, kdy byly rakety Congrevovy konstrukce použity v bojích angloamerické války o Kanadu. Později byly do Ameriky dováženy Haleho rakety, které byly použity ve válce s Mexikem.
Jan Sedláček
Anglické vojenské rakety začátku 19. století

Začátek 19. století přinesl v Evropě rozvoj vojenských raket zejména v Anglii. Anglické rakety vycházely z raket indických, s nimiž indičtí bojovníci úspěšně bojovali proti koloniální britské armádě.
Jan Sedláček
Rakety na začátku 19. století

Na začátku 19. století byla v řadě zemí Evropy provozována střediska věnující se vývoji a stavbě raket. Přesto však éra raket jako bojového prostředku v první polovině století končí a teprve za dalších asi sto let se rakety do armád vracejí.
Jan Sedláček
Rakety od poloviny 18. století

Od poloviny osmnáctého století začíná v Evropě postupný úpadek raket jako zbraně a rovněž přestávají být pořádány honosné ohňostroje. Novým objektem všeobecné pozornosti je vzduchoplavba.
Jan Sedláček
Rakety na počátku 18. století

Vzhledem k rozvoji ručních palných zbraní a pokrokům dělostřelectva přestávají být rakety v průběhu 18. století považovány za nezbytné a jejich význam ve vojenství prudce klesá.
Jan Sedláček
Rakety druhé poloviny 17. století

Ve druhé polovině 17. století byly v oblasti raketové techniky nejdůležitějšími počiny dvě události. První bylo několikeré vydání knihy K. Siemienowicze o vojenských raketách a druhou založení moskevského raketového ústavu.
Jan Sedláček
Literatura o raketách první poloviny 17. století

První polovina sedmnáctého století přinesla řadu spisů věnovaných dělostřelectvu, které se v té době bouřlivě rozvíjelo, a jejich nedílnou součástí bývaly také kapitoly věnované raketám - vojenským i ohněstrůjným.
předchozí | 1 2 | další |