Včera v 16:02 hod. našeho času odstartovala směrem k Marsu americká sonda Mars Science Laboratory, kterou tvoří rover Curiosity. Pokud bude probíhat let podle plánu, přistane MSL v srpnu 2012 na povrchu Marsu.
Laboratoř, kterou tvoří vozítko nazvané Curiosity (Zvídavost), má hmotnost 850 kg, ale celková hmotnost objektu letícího k Marsu je asi 3400 kg. K rudé planetě letí totiž nejen samotný rover, ale součástí tělesa je také ochranný plášť, tepelný štít pro průlet marťanskou atmosférou a originální přistávací systém.
Vlastní rover Curiosity je velikosti malého osobního automobilu (délka 3 metry, šířka 2,8 metru a výška 2,1 metru) a nese celkem jedenáct přístrojů, včetně kamer, spektrometrů a senzorů pro průzkum prostředí na Marsu. Hlavní aparaturou je přístroj Sample Analysis at Mars (SAM), který má hmotnost 38 kg a jeho prací bude pomocí hmotnostní spektrografie a plynové chromatografie hledat složité sloučeniny uhlíku ve vzorcích marťanské půdy. Další součástí aparatury SAM je laserový spektrometr, který bude využíván k měření obsahu vodíku, kyslíku, dusíku a vodíku je v marťanské atmosféře.
Další aparatury MISP (MEDLI Integrated Sensor Plugs) a MEADS (Mars Entry Atmospheric Data System) budou provádět měření již během průletu atmosférou během přistávání. Zařízení MISP bude zaznamenávat účinnost ablativního štítu, MEADS bude registrovat atmosférický tlak, změny polohy sondy a trajektorii letu. Údaje shromážděné oběma systémy budou využity při konstrukci příštích tepelných štítů pro budoucí mise na Mars.
Před vlastním přistáním v kráteru Gale na souřadnicích 4,5° j. š. a 137,4° v. d. bude v provozu ještě jeden přístroj, a to MARDI (Mars Descent Imager). Jedná se o kameru s vysokým rozlišením, která je umístěna na spodní straně roveru a během posledních fází přistání, po oddělení tepelného štítu, bude pořizovat video ze sestupu. Očekává se, že některé záběry mohou být vlivem sestupu na padáku "roztřesené". Po dosednutí Curiosity na povrch se kamera vypne a získaný materiál bude odvysílán na Zemi. Průběh přistávání tak nebude "v přímém přenosu", ale bude k dispozici až později.
Další kamery, které budou pořizovat snímky se středním a vysokým rozlišením, jsou instalovány na stožáru MastCam (Mast Cameras) v přední části roveru. Kamery budou pořizovat jednotlivé snímky ve skutečných barvách, případně mohou být pomocí několika dostupných filtrů pořizovat monochromatické snímky. Speciální elektronika bude pořizované záběry shromažďovat a na Zemi budou předávány hromadně po několika tisících. Tento kamerový systém je zcela nezávislý na jiných systémech roveru.
Nad systémem MastCam je ještě umístěn experiment ChemCam, jehož laserový paprsek bude využíván k odpařování vzorků půdy pro spektrografickou analýzu a kamerový systém je součástí spektrometru. ChemCam by měl být schopen rozlišovat sedimenty a vyvřeliny a měl by stanovit chemické složení hornin. Současně by měl také odhalit stopy vody i chemické látky, jež by mohly být nebezpečné při příštích misích (zejména pro lidskou posádku). Aparatura bude také využívána ke sledování působení povětrnostních vlivů na marťanské horniny a ke sledování vrtání vzorků.
Přístroj pro sledování okolního prostředí REMS (Rover Environmental Monitoring Station) vyvinula a dodala španělská Centro de Astrobiologia. REMS bude měřit teplotu půdy a vzduchu, rychlost větru, hladinu UV záření a tlak a vlhkost vzduchu. Jednotlivé senzory jsou umístěny na dvou navzájem kolmých ramenech, které vystupují z předního stožáru roveru.
Také další přístroj je financován ze zahraničí: neutronový detektor DAN (Detector of Albedo Neutrons) zajistila ruská Federální kosmická agentura (Roskosmos); aparaturu vyvinul Institut kosmičeskich issledovanij RAN. DAN bude používán k monitorování neutronů emitovaných z povrchu Marsu po dopadu kosmického záření. Pomocí tohoto zařízení, které "hledá" pomaleji se pohybující neutrony, je možné odhalit vodu v povrchové vrstvě půdy až do hloubky jednoho metru. (Atomy vodíku v molekule vody působí na neutrony jako moderátor a zpomalují je.)
Do vybavení MSL patří také pohyblivé rameno, na kterém jsou umístěny dva nástroje. Prvním z nich je APXS (Alpha Particle X-ray Spectrometer) připravený Kanadskou kosmickou agenturou - jedná se o třetí generaci těchto přístrojů, předchozí pracovaly na roverech Spirit a Opportunity. APXS bude vysílat částice alfa a x-záření a to umožní identifikovat jednotlivé prvky obsažené v povrchové vrstvě půdy. Druhým nástrojem je MAHLI (Mars Hand Lens Imager), což je vlastně kamera, která umožní pořizovat mikrofotografie. Kamera je schopná zachytit detaily s rozlišením až 13,9 mikrometru na pixel. Zajímavostí je, že kamera je vybavena vlastním zdrojem ultrafialového světla, které bude možné použít k osvětlení vzorků; pod ultrafialovým světlem některé látky fluoreskují.
Do vybavení ještě patří vrtačka, lopatka pro sběr vzorků a soubor pomůcek pro odstranění prachu z místa odběru vzorku a z lopatky pro sběr vzorků.
Rover Curiosity je čtvrtým vozítkem, které vyslali Američané k Marsu. První z nich, Sojourner, odstartovalo v prosinci 1996 na palubě sondy Mars Pathfinder a pracovalo na Marsu od července 1997. Další dvě vozítka startovala v červnu a červenci 2003 a po přistání na Marsu (4. a 25. ledna 2004) měla pracovat po dobu 90 dnů. Nakonec ale Spirit pracoval 2210 dní a kontakt s ním byl ztracen v březnu 2010, Opportunity je funkční dodnes - momentálně "přezimuje" na okraji kráteru Endeavour na Meridianu Planu.
