Návrat do Sýrie - fantazie a realita
Důvodů je hned několik. Občanská válka vypukla jako výsledek projevů odporu vůči Asadovské diktatuře. Mnoho pragmatiků poukazuje na klady této diktatury z hlediska údajné náboženské svobody nebo dokonce hovoří naivně o sekulárním státě. Je potřeba si trochu ukázat reálný stav tamní společnosti, který lze čerpat z veřejných zdrojů. Nejde o detaily, ale o celkový ráz problémů, s nimiž se současná Sýrie potýká.
Wikipedie uvádí v roce 2017 přes 18 miliónů obyvatel. Těžko říci, zda je tento údaj včetně stavu syrských uprchlíků v okolních zemích. Odhaduje se, že uprchlíků jsou až tři milióny. Tři čtvrtiny obyvatelstva vyznávají sunitský islám, který se kloní přirozeně spíše k Saudské Arábii, kde má toto náboženské naladění nejsilnější základnu. Zbylá čtvrtina obyvatel je tvořena celou škálou muslimských a křesťanských menšin, dokonce i s menšinou židů.
Ať již člověk o Asadovi smýšlí jakkoli, je nasnadě, že po neukončené občanské válce jsou rozsáhlé skupiny, které utíkají před Asadem. Národní smíření se jen tak nerýsuje. Západ Asada uznává jen se skřípěním zubů. Spojenectví s ním a s Rusy bylo jen pragmaticky dočasné a bylo namířeno hlavně proti zcela iracionální struktuře islámského státu. Ještě dnes se ústřední vláda nezmocnila celého území Sýrie. Dalším problémem je vlivná kurdská menšina. Pokud lze Assadovi něco přičíst objektivně k dobru, je to jeho snaha zachovat územní celistvost Sýrie ve stávajících hranicích. Je ovšem z historie známo, že historicky je Sýrie umělý slepenec vzniklý sobeckým a svévolným kreslením hranic Francie a Británie po druhé světové válce. Vzhledem k sunitské většině obyvatelstva je spojenectví s Ruskem a Íránem velmi problematické. Je otázka, zdali za tohoto uspořádání lze vůbec opustit určité rysy diktátorského režimu, který dává zemi nějakou hmatatelnou stabilitu.
Velmoci nejednají v zájmu Sýrie. Těžko také říci, co je zájmem Sýrie a kdo může zvenčí říkat, co by jím být mělo. Lze tedy bohužel předpokládat, že se za této situace vnitřní opozice bude opírat o exilové struktury a řada uprchlíků se nebude chtít do Sýrie vracet, pokud se nestane nějaký demokratický zázrak. Jsou zkušenosti s podobnou situací po jiných konfliktech. Po odchodu Američanů z Jižního Vietnamu se v okolních zemích podobným způsobem vyskytovali ve velkém a problematickém množství uprchlíci před severovietnamskými komunisty. Přes všechny sliby mezinárodní společenství tyto uprchlíky postupně pustilo z hlavy a jediné čeho bylo dosaženo, byl příslib jakési mlhavé politické amnestie pro navrátilce z okolních zemí. Nesledoval jsem tento problém přesně až do dnešních dnů, ale stále se ještě všichni do Vietnamu nevrátili; nicméně severovietnamský režim také trochu změkl po pádu Sovětského svazu.
O názorové skladbě utečenců ze Sýrie si nemůžeme dělat iluze. Pochopitelně děti zřejmě nemají zcela samostatný názor a politické postoje. Jde tedy také o jejich názorovou budoucnost a ta se může velmi lišit od názoru tradičně diktátorského státu. Nejde mi zde o konečné vysvětlení situace nebo narýsování řešení pro Sýrii, na to mám málo informací a není to ani předmět mého zaměření, takže do toho rozhodně fušovat nebudu. Jde mi jen o to, abychom si uvědomili, že situace uprchlíků se bude ustalovat a vyjasňovat možná desetiletí. Na Blízkém východě a v severovýchodní Africe jsou možná stovky utečeneckých táborů, kde již celé generace prožily své dětství a nástup do dospělosti. Nikdo tuto situaci nevyřeší mávnutím kouzelné hůlky, nevyřeší se ani záchranou správně a bezpečně avšak náhodně vybraných padesáti jedinců. Nicméně s touto pomocí je třeba začít. Pokud chce západ dosáhnout toho, aby tamní zůstali doma, musí se tyto strašlivé provizorní podmínky měnit a změnit. Politika dvou posledních desetiletí j lemována pokusy o regionální spolupráci, která se ovšem rozpadla po tzv. Arabském jaru. Dnes na jakoukoli konferenci čelní představitelé většiny zemí z regionu nepřijedou. Spolupráce, kterou Evropa slibovala, se scvrkla jen na zbrzdění migrace. Je naivní si myslet, že Evropa prosadí tento svůj jediný zájem o tyto země nějakou silou. Dokonce dnes ani penězi, kterých má ze zemí Perského zálivu daleko větší přísun za lepších podmínek, než od Evropanů.
Bez ohledu na to, zdali se nakonec pomůže symbolické padesátce syrských uprchlíků na našem nebo cizím území; bude to dobrá zpráva, že myslíme větu „pomáhat tam u nich“ naprosto vážně. Aby to všechno k něčemu bylo, musíme se naučit s nimi komunikovat. Představa, že tam přijedeme a oni budou umět naše jazyky je směšná. Trocha migrantů by se nám v tomto smyslu hodila, protože z nich by se mohli rekrutovat odborníci na komunikaci v arabském světě. Sám fakt handrkování o této pomoci, jejích podmínkách a jejím teritoriálním uspořádáním je pozitivní v tom, že odkrývá tento problém v jeho reálné podobě. Čím více budeme jejich situaci rozumět, tím lépe a skutečněji můžeme naplnit předsevzetí o pomoci u nich doma. Slepým naplňováním nějakých alibistických fondů nezměníme nic. To je program tak akorát pro politiky. Občanská společnost to jen na politicích nechat nemůže.
Zdenek Horner
Faul na Fica je vždy pochopitelný, pískat to nebudeme
Státní instituce by měla být transparentním rozhodčím. Máme zcela jasné zákony, ale kdekdo je klidně obejde a nic se nestane. Nakonec, vzala si holka krátkou sukni? Tak ať se nediví, že ji znásilnili.
Zdenek Horner
Novinářská práce upadá
Ocitáme se v blábolivém světě výplní a předstírání zájmu. Lidové noviny připustily lapsus, kterého si naštěstí málokdo všiml. Na oslavu 140 výročí smrti skladatele Bedřicha Smetany dál šíří bludy o jeho syfilitidě.
Zdenek Horner
Opáčko z dějin Ukrajiny
Někdo může usuzovat, že se opakuji, ale byl jsem požádán dvěma místními junáky, abych je dovzdělal v novějších ukrajinských dějinách. Dělám to nerad, ale jde mi o osud jejich spravedlivých a nevinných myslí.
Zdenek Horner
Predátorská věda
Postfaktický svět vykukuje z nedbalek. Fakta a poznatky z nich vycházející jsou předmětem podnikání. Kontrolní vědecká církev vyvinula recenzní řízení a podmínky, kterak s vlky výti
Zdenek Horner
Hlas lidu, hlas Boží
Velebné ticho nebeské kasárny prořízl třaslavý stařecký hlas svatého Petra. Alexandrov, vstávat, stěhuje se do Gulagu Peklo. A co Maximovič? Ten zůstává? Na to nemám befel. Zatím zůstáv
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Na mokré silnici nevybral zatáčku a auto utopil v rybníce, vylovil ho jeřáb
Na dně rybníka skončila ranní cesta do práce řidiče červeného opelu. Ve Stříteži na Jihlavsku...
OBRAZEM: Zlámané turbíny, z domů třísky. Tornádo zpustošilo městečko v Iowě
Městečko Greenfield v americkém státě Iowa v úterý zpustošilo silné tornádo. Vyžádalo si nejméně...
Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Bez uznání palestinského státu...
Carlsona vysílají v ruské televizi. V pořadu řešil klíšťata jako biozbraň USA
Na ruské státní televizi Rossija 24 se objevil pořad amerického moderátora Tuckera Carlsona. Jeho...
Byt 1kk po rekonstrukci Kuřim
nám. 1. května, Kuřim, okres Brno-venkov
2 590 000 Kč
- Počet článků 832
- Celková karma 23,20
- Průměrná čtenost 969x