Vtip o ženě

Motto "Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž, kdo ji chce zvládnout, chce zvládnout vítr, pravicí chytá olej." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 27.15, 27.16)

Líbí se mi, že jsme národem, jenž se může pochlubit svým smyslem pro humor. V tomto směru jsme velmi kreativní a dokážeme si udělat legraci úplně ze všeho i ze všech. Ženy nevyjímaje.

Myslím si, že vtipy vyprávět neumím. Nicméně se o to pokusím. Je to vtip o ženě: Do veterinární ordinace volá muž a zvěrolékaři říká, že chce svou ženu objednat s kočkou na poslední injekci. Veterinář na to opáčí "Jak se pak kočka dostane domů?"

Mně tento vtip připadá úsměvný, na druhou stranu si říkám, že nedělá čest některým ženám. Ženám, které dokáží svému muži pít krev. Někdy si říkám, proč muž zůstává ve svazku se ženou, která nemá proň vlídného slova, ženou, která soužití zredukovala na neustálé sekýrování a ponižování svého chotě. Nebudeme si nalhávat to, že by se s přibývajícím věkem stala ze satorie milující seniorka. Ba naopak. Jestliže si muž nedokáže udělat pořádek na samém počátku vztahu a jen ustupuje věčné nespokojenosti a hysterii své ženy, může počítat s tím, že ve věku seniorském se jeho život změní v nezáviděníhodné martyrium. A tak se může stát, že se bude probouzet vedle někoho, kdo se ani zbla nepodobá ženskému stvoření. Fyzická přitažlivost je ta tam, byla-li tam vůbec jaká, a zbyla tu jen s prominutím stvůra. Kdosi, kdo postrádá jakoukoli ohleduplnost, něhu, laskavost, kdosi, kdo zapomněl, co ženu činí ženou.

Najít si štěknu nemusí dát velkou práci, v řadách žen se jich najde bezpočet. Bez emancipace si dnešní ženy neumí představit život, přinesla zrovnoprávnění vztahu muže a ženy. Emancipace však neznamená, že se ze mě stane lítice, která muže využije jen ke zplození potomků a tím vše končí. Emancipace neznamená, že budu na muže nahlížet jako na někoho, koho mohu ponižovat, vždyť je to jen muž, emancipace neznamená, že z muže vytřesu poslední korunu. A když ji vytřesu, víc mě do další výplaty nezajímá. Ať si jí, co si koupí sám, ať si pere sám, ať raději spí na pohovce v obýváku, protože při spaní jen překáží. A nějaké intimnosti? Na ty ať zapomene, může být rád, že jsem si ho vzala.

Snad nejhůř na tom jsou muži, jimž jejich žena zakáže úplně vše. Stýkat se s vlastní rodinou, jde-li o druhé manželství, saň muži zakáže styk s jeho dětmi, případně vnoučaty. I to se děje. Otázkou zůstává, proč muž, jehož příjem vždy převyšoval příjem manželky, zůstává ve vztahu, jež postrádá důstojnost, úctu. Místo toho dennodenní štěkot ženy, před nímž se lze uchránit jedině tím, že muž někam zmizí. Třeba na společnou zahrádku, kde má klid.

Být ženou je nesmírně krásné. Žena by si toho měla být vědoma a rovněž by nikdy neměla zapomenout na to, že je ženou. Byla stvořena z mužova žebra, měla by být tudíž blízko mužovu srdci. Neničit jeho srdce, ale přinášet lásku v podobě pohlazení, úsměvu, hezkých slov, polibků, v podobě intimit, které se s věkem mění. Každá žena by měla znát i učit se, jak se svou ženskostí naložit. Žádné intriky a komplikovanosti, které muži nesnášejí. Dbát o sebe, být půvabná a upravená, příjemně vonět, ze svého slovníku vymazat veškeré vulgarismy. Nevyvolávat zbytečné hádky a dopřát muži dostatek tělesné lásky. Když toto budou ženy činit, vymizí vtipy o nich.

Dnešní svět postrádá ženskost. K tomuto jevu bezesporu přispívá nezdravý feminismus a různá hnutí, která popírají mužovu roli a snaží se s ním vést boj. Chtějí se muži vyrovnat ve všech směrech, což je scestné. Muž je tu od toho, aby dokázal poskytnout bezpečnou a ochranitelskou náruč ženě, aby jí byl gentlemanem. Muž tu není od toho, aby s ním žena válčila, boj o dominanci přináší konec vztahu. Současnou realitu bych označila honem na všechny muže, což rozhodně žádná legrace není. Něco v dnešním vyspělém světě zapáchá a za původcem tohoto zápachu lze považovat ženy, které už neví coby, aby dohnaly muže kamsi do kouta...