A co ti, kteřé zdradili naší zem ještě v roce 1986 a šli k ústavně nepovinným volbám a volili národní frontu? Bylo to 99,94% a to na sklonku režimu. Zrádci.

Já jsem utekl s Mámou když mi bylo 15 rok 1978. Když jsem roce 2019 žádal zpátky o České občanství tak jsem neměl žádné problémy. ( Mimo byrokracie,chtěli po mě veškeré dokumenty ( rodný list,oddací list,naturalization certificate,) všecko potvrzené a přeložené do Češtiny.) Trvalo mi to doouho dokumenty potvrdit a přeložit ale po roce jsem dostal listinu Českého občanství.

Vztahovat období, kdy dotyčný emigroval na jeho případnou rehabilitaci asi nelze. To, že to nebylo tak strašné, je jako si říct po povodni, že už další nebude. Jako rčení s generálem po bitvě. Nikdo nevěděl, že režim v roce 1989 padne, taky se mohl utužit na hlavních samopalů. Ale to důležité shledávám v další části článku. Pokud po pádu režimu nežádal vrácení občanství a schválně nechal uplynout dost dlouhou lhůtu, tak prostě jej nechtěl a tím to hasne. Prostě není to občan ČR.

Emigrovat z komunistického lágru byla realizace pudu sebezáchovy vždy. Neexistuje morálně lepší a horší rok k útěku.

Právě jste napsala nesmysl typu: proč utekl z lágru zrovna v sobotu, vždyť k obědu byl guláš a to není zas až tak zlé.

Tak hlavně bylo tou dobou v naší zemi 1 000 000 komunistů - členů komunistické strany, kteří si to naopak užívali v době, kdy bylo těm lidem, co odešli, zle. Jestli vám tohle připadá málo na to, aby se slušný člověk zeblil a minimálně přemýšlel, jak z tohohle ven, tak fakt nevím. To je totiž strašné, drtivé číslo. Co jsme s nimi po roce 1989 udělali? Nic. Vůbec nic. Zůstaly jim veškerá práva. A vy byste chtěla trestat slušné lidi, kteří z tohohle utekli? To snad ani není možné.

Mám řešení...ignoruj Vlachovou...ta si nevidí ani na špičku svého nosu...leč se tu nechává slyšet (číst) a předkládá nám tu svá moudra.

V 80. letech se mohl realizovat ten, kdo se zdržel projevů nesouhlasu s režimem; Havlovými slovy byl aspoň trochu zapletený. Část lidí tenkrát emigrovala z politických důvodů, část z ekonomických. Dokonce se traduje historka, že při azylovém řízení se žadatele ptali: "A jak jste byl diskriminován, nutili vás třeba vstoupit do strany?" - "Ne, nechtěli mne do ní vzít!" V roce 1986 emigroval W. Matuška, který už nemohl snášet podmínky "realizování se".

Jakékoli paušalizování není na místě.

Připomněl bych třeba perzekuci muzikantů z 80. let (vizme https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_vlna_se_star%C3%BDm_obsahem)

Popisujete jen jednu z možných "emigrací".

Taky byli lidi násilně vystěhováváni, např. v rámci akce StB Asanace. Pavla Kohouta přenesli pohraničníci v noci na přechodu do Rakouska na židli, když z ní odmítal vstát a opustit ČSSR dobrovolně, načež za ním zamkli závoru, zhasli všechna světla a do tmy za ním zaharašili závěrkami samopalů...

Pak šli lidi na Západ taky proto, že si chtěli bez ohledu na osobní negativní “náklady" splnit nějaký svůj velmi specifický životní sen a doma to nešlo, např. závodit ve Formuli a do ničeho dalšího se absolutně neplést, jenže kvůli tomu museli bydlet bez povolení čsl. (komunistických) úřadů v Austrálii, za což je "náš" stát odsoudil a zbavil občanství...

Máte pravdu, že mezi tzv. emigranty bylo i nezanedbatelné číslo všelijakých vejlupků, jenže vyčítat paušálně všem odešedším, že nebyli věrni vlasti..? Jaké vlasti? Té, co nám tehdy ukradli rusáci a nahradili ji svým zlým a bezcitným polovojenským koncentráčnickým režimem s nulouvou vyhlídkou na zlepšení?

Znám lidi, co emigrovali v 1987,88...prostě nevěřili, že se to zmeni

Logika autorky: v 50. Se emigrovat mohlo, v 60. A 70 taky ještě, v 80. Ne,protože " kdo chtěl, už se mohl realizovat...". Nemá ona náhodou taky syna emigranta, který emigroval v době demokracie a svobody? Jak si to mohl dovolit?

Nemáme být tolerantní vůči emigrantům z 80. Ať si přinesou důchod z ciziny.

Oni si ho ve vetsine pripadu nosi.