Lidé se už naštvali

Tím, že komunisté získávají stále více preferencí, mi to vhání smutek do duše. Smutek i úzkost, protože s nimi si člověk nikdy není jistý. Ale je si jistý touto dobou?

Motto "Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 20.17)

Komunisté byli u moci přes čtyřicet let. Krom cenzury prosluli i tím, že rozkradli hodně. A zničili mnoho lidí. Inteligence, umělců, sportovců. Myslím si, že nejsem jediná, kdo jim má toto za zlé. V polistopadových dnech 1989 jsem vnímala novou dobu s očekáváními. Že ustane cenzura, že lidé přestanou krást, že se bude lidem dařit lépe.

Nová doba přinesla hodně změn. Velkou změnu zaznamenala ekonomika naší země, která prošla transformací. Zatímco jsme komunistům zazlívali, že rozkrádali náš stát, to, co přinesla nová doba, je ještě hrůznější. Polistopadoví politici naši zemi změnili k nepoznání. To, co bylo dříve české, už české není. Z naší země toho moc nezbylo. Mám na mysli továrny, které se dostaly do vlastnictví zahraničních firem, které mnohdy z konkurenčních důvodů zavřely české podniky, nebo změnily jejich název. 

Obchody jsou sice plné k prasknutí, ale kolikrát mě přepadá otázka, zda člověk opravdu potřebuje tak velké množství zboží. Vždyť je to až marnotratnost, plýtvání. Tak jak rychle se plní naše obchody, tak rychle se plní i naše skládky. Zamořujeme planetu čím dál víc, že je to až neúnosné. Vyhazuje se jídlo, věci, které by se ještě daly použít. Kam se poděla skromnost? Nahradila ji prázdnota, lidé se stále více obklopují věcmi, které v podstatě ani nepotřebují. Koupí je jen, aby něco koupili, nechají se zlákat různými upoutávkami, reklamními triky.

Nová doba nezasáhla jen ekonomiku, dostala se do všech sfér našeho života. Kultura. Komunistům jsme zazlívali mnohé, ale v dnešní době jste zaplavováni seriály pokleslé úrovně, které se jen vyrábějí. Nejde o nic uměleckého, je to jen brak. Mladí herci ani nemají dostatek herecké praxe a už jsou obsazováni do rolí v seriálech, na něž se dívat nedá. Krom seriálů se k nám dostávají různé reality show, které se musí podepsat na celkové morálce naší doby. Různé pořady, kdy se na veřejnosti propírají vztahy lidí, kteří se dostali do krize. Není nic ubožejšího než vidět manželskou dvojici, kdy manžel přijde řešit do televize skutečnost, že se svou ženou měl pohlavní styk čtyřikrát za deset let. A to se probírá před diváky ve vysílání a mohou to i sledovat televizní diváci. Kam až je schopna televizní produkce klesnout, když jsou ve hře peníze, je z hlediska morálního odsouzeníhodné.

O školách jsem toho napsala hodně. Učitelé zažívají džungli před tabulí po česku, kdy čelí stále více nevychovaným dětem, které nejsou svými rodiči vedeny k ničemu. To, čím naše školství udivovalo zahraničí v předlistopadové době, bylo zbouráno a do školy se dostal chaos. Do popředí se dostávají jedinci s nejrozličnějšími poruchami, nadaní žáci jsou odsunuti na slepou kolej. Obchod s poruchami učení jen vzkvétá, jsou v něm peníze. Jak jinak v této době.

I politické spektrum se mění. Není stálé. Nově vzniklé hnutí Ano bych přirovnala k rychlené zelenině. Na pohled pěkná, ale podléhá rychlé zkáze. Hnilobě. Hnutí má ve srovnání s jinými stranami velkou výhodu. Její předseda vlastní velké impérium podnikání, kam patří i média. Může tudíž ovlivňovat mnoho věcí. Polistopadoví politici prosluli tím, že rádi přebíhají od jedné strany k druhé, aby mohli profitovat z té, která je na výsluní. Postrádají tak etiku a nedá se takovým věřit.

Pokud jde o lékaře, můžeme se stále pyšnit velmi dobrou lékařskou péčí. Ale i lékaři podléhají době a mnozí z nich se stávají pouhými obchodníky, kteří svým pacientům rádi předpisují léky, o nichž vědí, že z nich budou něco mít. Od farmaceutických firem, které si lékaře de facto kupují. Jsou zváni do nejrozličnějších destinací na různé workshopy, které nemají jiný cíl než získat lékaře, aby předepisovali léky, které daná farmaceutická firma vyrábí.

Nechci zmiňovat integraci Romů či otázku imigrantů, což jsou témata, která nenechají nikoho klidným a zvedají lidi ze židle. Tomu už vůbec nerozumím, jen si říkám, že jde o obchod s lidmi a ten byl vždy výnosný. Proč by se mu nemělo dařit i v této době. Zatímco většina populace dře do úmoru, někomu létají holubi do úst, aniž by se o to jakkoli přičinil.

Mnoho lidí si stále více uvědomuje neúnosnost doby, proto se někteří z nich rádi vrací do dob předlistopadových, kdy v zemi panoval větší pořádek. Země nebyla rozprodaná cizincům. Byli jsme Československo. To je zřejmě důvod, proč komunisté získávají na preferencích. Kapitalismus se stejně jako oni podílí na masakrování lidských mozků, ale v jiném smyslu. Do popředí se dostává mamon, dosahování stále vyšších zisků a tomu se vše podřídí. Člověk má hodnotu, jen když může podávat co nejvyšší výkon. Jakmile přestane či zestárne, stane se nepotřebným a skončí na skládce odhozených lidských obalů. Lidí, kteří neustáli tempo nebo pozbyli produktivního věku. Důchodový věk se prodlužuje, aniž by si politici uvědomili, že lidé starší šedesáti pěti let nemohou pracovat s takovým nasazením jako lidé mladí. A to je něco, co se lidem nelíbí. Jsou naštvaní, a jestliže se  dostaví k volbám, sáhnou po straně, kterou považují za osvědčenou. Tak si vysvětluji volební preference komunistů, nic jiného mě v souvislosti s nimi nenapadá.

Mám-li to vše shrnout, ani doba předlistopadová, ani doba po ní, není ničím úchvatným pro obyčejného občana, kterému nezbývá nic jiného než přežít.