Co mně přinesla Sametová revoluce

Motto "Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu". (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Před ručením, leností, ničemností, 6.6, 6.7, 6.8)

Sametová revoluce mi přinesla hlavně svobodu, již chápu jako vodu živou, bez níž se můj život neobejde. Tu jsem za vlády soudruhů naprosto postrádala. Sice jsem za jejich vlády byla mladá, nicméně ani ve svém stávajícím věku nedokážu rezignovat na vše, co nám život v demokracii přináší, a jsem šťastná, že komunistům odzvonila a zvoní hrana. Vidím převážně pozitiva, která přinesla doba polistopadová.

Tak hlavně. Na rozdíl od komunistické nadvlády mohu v současnosti činit za sebe svá vlastní rozhodnutí. Nikdo mě neřídí, jsem si cele odpovědná za svá veškerá rozhodnutí. Dříve to byla Moskva, která násilně vstupovala prostřednictvím soudruhů do našich životů. Žili jsme v jakési ZOO, každý měl svou klec a ti šťastnější měli i výběh. Toť bylo vše. Vyjet na Západ bylo nesmírně komplikované, zpravidla se toto podařilo jen členům KSČ, která tu rozhodovala úplně o všem. Členů této zločinecké organizace bylo pouhých deset procent, nicméně zla napáchali tolik, že se jeden jen diví, že mají ještě tu opovážlivost zapojovat se do současného politického života. Sice tito novodobí "komunardi" pozměnili svůj název - místo KSČ nám tu podsouvají KSČM, avšak věřit se jim nedá. Mohou se k nim uchylovat pouze ti, kteří nemají své vlastní já, kteří nedokáží rozhodovat o svém životě, lidé, kteří vzpomínají na to, jaké to dříve bývalo lepší. Ano, mohlo to být lepší pouze pro ty, kteří nějakým způsobem využívali komunistického režimu k vlastnímu prospěchu. Příkladem mohou být odborářské rekreace, kdy se nemuselo za dovolenou téměř nic platit, nebo získání tzv. stabilizačního bytu v oblastech, v nichž komunisté dávali tzv. čočku životnímu prostředí.

Sametová revoluce dala lidem nové možnosti. Možnosti cestovat, možnosti podnikat, možnosti uplatnit své vlastní já. Obávám se tvrdit, že značná část české populace je poněkud pohodlná cokoli nového vymýšlet, hledat nové výzvy, raději preferuje, aby za ni konal někdo jiný. Těmto lidem se v kapitalismu očividně nežije lehce. Ale každý jsme svého osudu strůjcem sám. Peníze leží na ulici, jenže kdo je dokáže vidět? To dokáží lidé, kteří mají v sobě motor a nenechají nic náhodě. Ty takové peníze vidí. Lenoch je příliš líný na to, aby viděl, co se mu nabízí.

Sametová revoluce nám přinesla Václava Havla, největšího Čecha. Dle mého soudu se mu žádný z polistopadových politiků nevyrovnal, a bohužel se ani nevyrovná. Nikdo nedosáhl Havlova ducha, jeho projevu, v němž zaznívá jakási rozpačitost, přitom má velkou hloubku. Oduševnělý člověk, jenž byl velkým filozofem i demokratem zároveň. Proto se nelze divit, že jeho busta stojí v Bílém domě, hned vedle Winstona Churchilla. I když je tento velký Čech již mrtev, v české populaci se najdou lidé, kterým je naprosto vzdálené české přísloví "O mrtvých jen dobré", a nikterak se neštítí toho, aby na našeho jednoho z největších Čechů házeli špínu. Toto je poplatné lidem komunistického zaměření s normalizačním mozkem. Zatímco sami nic pozoruhodného v životě nedokázali, realizují se urážkami, jimiž hanobí odkaz Václava Havla. On se jim z nebe může jen smát, může mávnout nad malostí některých Čechů.

Kvituji s povděkem, že česká města i vesnice po Sametové revoluce zkrásněly. Ta tam je komunistická šedost a beztvarost, ty tam jsou domy, jejichž žalostný stav padal lidem na hlavu, místo toho se nám dostává barevnosti i udržovanosti objektů i zeleně. Za soudruhů spousta lidí kradla, odnášela z továren a pracovišť spoustu věcí, proto naše země vypadala, jak vypadala. A k tomu lze přidat devastaci životního prostředí, jíž soudruzi velkou měrou přispívali. O výkonu ekonomiky ani nemluvě. Ale snad nejhůř komunisté zničili myšlení lidí, s tím se potýkáme až dosud. 

Životní úroveň se nám dramaticky zvedla, většině populace se daří víc než dobře. Máme z čeho vybírat, pokud jde o obchody, o služby. Na našich silnicích se již neobjevují neustále "restaurované" staré rozbušky, jak tomu bylo za vlády bolševiků, ale většina Čechů jezdí v moderních automobilech. Není žádnou výjimkou, že se v rodinách najde více než jedno auto.

U mě jednoznačně palec nahoru, pokud jde o pozitiva, která Sametová revoluce přinesla. Vyhovuje lidem, kteří se umí postavit čelem všem nástrahám a svízelím, které kapitalismus přinesl. Nemá smysl stěžovat si na divokou privatizaci, každá změna v politické situaci nejprve vyplaví bahno. Nemá smysl zaseknout se v minulosti, a stýskat si, jak bylo za soudruhů lépe. Nebylo. Jen si to někteří nechtějí připustit. Důležité je být tady a teď, důležité je vidět, že se naše země zvedla ode dna, kam ji dovedla komunistická nadvláda, a vrací se k tradicím, které tu zasil T. G. Masaryk a na které pak navázal Václav Havel...