Dvacetileté výročí sondy Mars Express

Je to jedna z nejstarších sond, které obíhají kolem Marsu. A navíc patří evropské vesmírné agentuře. Připomeňme si osudy sondy Mars Express. (délka blogu 3 min.)

Mars Express

… byla vypuštěna do vesmíru 2. června 2003 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Je na své misi tedy neuvěřitelných 20 roků. 

To, že mohou být vesmírné sondy dlouhověké, není žádná novinka - většinou se ale jedná o drahé a extrémně sofistikované sondy, které vymyslela, zhotovila a dodnes obsluhuje NASA - americká vesmírná agentura. 

Sonda Mars Express dostala své jméno na počest toho, že byla postavena a vypuštěna v rekordním čase a za mnohem nižší náklady než předchozí podobné mise. Přesto překonala veškerá očekávání ve všech smyslech slova. Ani ona se samozřejmě nevyhnula technickým problémům - přesto se s nimi tým vědců, který sondu řídí, uměl úspěšně vypořádat. Nyní byla mise prodloužena, takže může s určitými omezeními pokračovat až do roku 2026. 

Už samotný přílet k Marsu se v jejím případě dá považovat za úspěch - přechod na jeho oběžnou dráhu samozřejmě není nic lehkého. Sonda poté začala zachycovat překrásné snímky povrchu Rudé planety a věnovala se svému vědeckému programu. 

Přístroj HRSC zachycuje snímky, díky kterým se dá rekonstruovat geologická historie Marsu. Radarový přístroj MARSIS detekoval vodní led na povrchu i ten, který je skrytý pod ním. Kromě toho sonda pozorovala obnažený led, který se nachází v polárních čepičkách Rudé planety. 

Kočka s devíti životy

Původní plánovaná životnost sondy byla kolem jednoho marsovského roku, který odpovídá 687 pozemským dnům. To, že se sonda “dožila” dvaceti roků, je tedy prakticky zázrak - sonda svým způsobem připomíná kočku s devíti životy. 

První problémy se vyskytly už krátce po startu. Problém s elektroinstalací solárního pole přispěl k tomu, že měla sonda k dispozici pouze 60 % očekávané energie. Tento neúspěch si vyžádal, aby řídící tým vyvinul během šesti měsíců, tedy během letu k Marsu, úplně nový koncept mise. Podařilo se dokonce zvýšit výkon na 70 %.

Během rozvinování radarového systému MARSIS se pak jeho první část zasekla. Tým musel vymyslet řešení, jak ho zahřát a úspěšně uvolnit. 

V roce 2011 se Mars Express setkal s problémem s pamětí, který měl za následek ztrátu schopnosti dlouhodobého ukládání dat. Jeho týmu musel vyvinout nový způsob užívání krátkodobého úložiště, aby jím nahradil pokaženou dlouhodobou paměť. 

Vzhledem k tomu, že baterie kosmické lodi časem projevovaly znaky stárnutí, zaváděl tým mise stále propracovanější opatření pro úsporu energie. Zvyšovala se tak životnost baterií. 

V roce 2014 čekalo sondu pravé drama: uskutečnilo se totiž blízké setkání s kometou Siding Spring. Přestože kometa Mars a tedy i sondu minula, bylo tu nebezpečí, že ji zničí prach z ohonu komety. Jeho částice se mimochodem pohybovaly rychlostí 56 km/s. Inženýři museli chránit misi úpravou její oběžné dráhy a použili samotný Mars jako štít. 

Problematickou částí stárnoucí sondy, jsou samozřejmě gyroskopy, které jí sdělují, jakým směrem je ve vesmíru obrácena. Vědci před několika lety přeprogramovali sondu tak, aby se bez nich obešla. Spoléhá se teď jen na hvězdné mapy a kamery, které je zachycují. 

Jak už bylo zmíněno výše, bude mise pokračovat v průzkumu Rudé planety minimálně do roku 2026. Pokud se sondu podaří udržet v provozu i po tomto datu, může podporovat v roce 2028 misi MMX (Mars Moons eXploration), kterou bude provádět japonská vesmírná agentura JAXA. 

Zdroj: ESA, NASA