Mas talent rozmyslet jinak. Proc si myslime ze jine civilizace musi vypadat jako my? Proc uz zde nejsou treba mravenci z jinych planet, nebo houby, bakterie?

Paní Dano, to vaše pojednání o víně a alkoholu v diskusi s panem Tatíčkem (ve vláknu Martina Rakouše) by zasloužilo samostatný blog.

Teď si uvědomuji, že jsem se tou grafikou nechal trochu dezorientovat, a že autorem toho (bezpochyby líbívého) pojednání je pan Tatíček. Tímto se oběma omlouvám.

Zajímavý blog. Já jsem dost velkým skeptikem v tom, že někdy objevíme (nebo ona nás) nějakou jinou civilizaci. Přitom při bezbřehosti vesmíru se vznik života na jiné planetě (nebo měsíci) jeví docela reálný. Podle mne ale právě ta bezbřehost vesmíru způsobuje, že se s jinou civilizací nepotkáme nejen v čase, ale i kvůli nepřekonatelným vzdálenostem.

To je ta optimistická verze, kdy je sklenice napůl plná. Da pesimistická, kdy je sklenice napůl prázdná je, že zatím kolem nás nikdo není - a my jsme jedni z prvních. To by nás samozřejmě zavazovalo k tomu, abychom začali také jako jedni z prvních vysílat signál "tady jsme", i když budeme vědět, že ho možná nikdo neuvidí.

Krásný den, Milane, mějte se moc hezky.

Je veliká škoda, že nemáme prakticky žádnou představu až kam se naše civilizace může dostat. Kde je limit našeho poznání. Dokážeme někdy jako živočišný druh opravdu opustit naši planetu a vydat se dal. Zatím to moc nevypadá, že by dohledné době se rýsoval nějaký průlom co to změní.

Existuje na to zajímavá vývojová teorie. Ta pracuje s různými "civilizacemi". Prý se ukazuje, že probíhá identický scénář. Vývoj končí explozivním rozvojem počtu individuí, které vyčerpají své okolí a jejich množství se pak nutně musí snížit. Nakonec je jich tak málo, že civilizace končí.

Klasický případ jsou kvasinky. Dejme tomu chleba. Kvasinky si kvasí, pak se množí exponenciálně, nakonec se otráví alkoholem (jejich odpadní produkt) a pojdou.

My máme ještě navíc schopnost rozumně interagovat se svým okolím. Nemusíme nutně jako civilizace skončit. Může se stát, že se nakonec vydáme do vesmíru a tím pádem už nikdy v dohledné době nevyhyneme. My se narodili v době prudkého vývoje civilizace, takže v nejlepším období. Máme vlastně obrovské štěstí.

Krásný den, ať se vám hezky vydaří, Martine.

Dobrý blog. Kdysi se tímhle problémem zabýval pan Neff, dokonce měl na tohle téma souhrn přednášek.

Stavíte na tezi, že inteligentní život musí být na bázi kyslíku. Proč? Co třeba fluor?

Nějaké čtyři miliardy let jsou jistě dlouhá doba, proč si myslíte, že jsme tak vyjímeční? Nebýt vyhynutí dinosaurů, pravděpodobně jsme si tu psali pařáty.

Proč nevidíme jiné civilizace? Třeba jsou už někde úplně jinde, vyhnuly se právě tomu extempore s dinosaury. V podstatě je nezajímáme, mají miliardu let náskok. S mravenci také nebudeme diskutovat.

Rád vás čtu, jeden z mála smysluplných blogů.

S tím kyslíkem se to má podobně jako s uhlíkem - to takhle probíhaly kdysi úvahy, jestli by mohl být život, který určitě potřebuje složité molekuly, být na bázi křemíku, ale tyto úvahy jsou už v šuplíku Bylo, protože četné pokusy prokázaly, že křemík, jak je těžší a větší, je tím pádem míň reaktivní a nevytváří ani zdaleka tak ochotně složité molekulární struktury. No a ten kyslík je zase velice reaktivní, dá se říct agresivní prvek, který ovšem díky své uhlíku obdobné schopnosti vytvářet mnohem více různých vazeb než fluor se "vetře" všude možně, kde už potom nepůsobí agresivně a neničí struktury v okolí. No, snad jsem to podal trochu srozumitelně.

Mimochodem voda (kyslíková!) je velice silné rozpouštědlo, ne nadarmo ji ve Státech už několikrát málem zakázali. Bez takovýchto vazebních schopností by byla organická chemie shrnutelná do tenké knížky.

A pamatuju se dobře z minulého kola tohoto tématu, že vlastně není zájem být viděn?

Tak. Navíc tu může být miliarda let náskoku.

Dano, děkuji!

Já děkuju za milou návštěvu a přeju krásný den, Horste.

Pěkně podáno. To, že jsme možná průkopníci v hledání života jinde, mě napadlo už dávno - vesmír je sice starý, ale dlouho trvalo, než se sluneční soustavy mohly začít tvořit s dostatkem těžkých prvků. Určit s takovou hypotézou nejsem sám, ale vypočíst pravděpodobnost pro dobu vzniku prvního života ve vesmíru zřejmě překračuje naše technické a znalostní možnosti.

*Určitě

Já když vidím květiny - ty překrásné tvary a nádherné barvy, tak si neumím představit, že se jen tak nahodile shlukly molekuly a tohle vzniklo.

- Taková triviální otázka, ale odpověď jsem neviděl, můžete to zkusit vysvětlit?

Používáte jako argument svou nedostatečnou představivost.

Složité tvary živých organismů nejsou produktem náhody, ale vývoje. Ve vývoji živých organismů hraje roli roli náhoda (což může také být "jen" složitá souhra rigidních pravidel) ale především výběr.

Závislost života na kyslíku je na Zemi enormní a svým způsobem svazující. Otázka je, zda to evoluce někde jinde nevymyslela trochu jinak.

Díky za pěkný blog a mějte pěkný den, paní Dano.

Děkuju, jsem ráda, že se líbilo.

Na jednu stranu věřím v evoluci a že si příroda vždycky se vším poradí. Ale na druhou stranu, když vidíte, kolik je limitujících pravidel... Musíte mít například kosti, chrupavky, šlachy, apod. A to všechno vyžaduje existenci kyslíku a jeho zakomponování do struktury například kolagenu nebo chitinu. Bez nich nebudou šlachy nebo exoskelety.

Může klidně být, že nekyslíkový život prostě zůstane na úrovni měkkýšů.

Krásný den, Lumíre, ať se hezky daří.