Drahokam / chameleon - alexandrit

Který z drahokamů je nejcennější a nejvzácnější? Je to diamant? Nikoliv - mezi nejvzácnější kameny patří alexandrity. (délka blogu 8 min.) 

V praxi to znamená, že pokud má sběratel to štěstí a vlastní pravý alexandrit, tak ho neprodává nebo se ho zbavuje jen v krajním případě. Dokonce i ve dražebních síních jsou antikvární alexandritové šperky jen vzácným hostem. Naprostá většina dnes prodávaných alexandritů - jsou napodobeniny. 

Nejstarší dochované zprávy o alexandritech nejsou tak staré, jak by se dalo čekat. Poprvé se o nich začalo mluvit až po roce 1830. K objevu nových vzácných kamenů se váží dvě legendy. 

Podle první z nich byl objevitelem finský mineralog Nils Gustaf von Nordenskiöld. Zelený kámen, který mu donesl horník ze smaragdového dolu na Uralu,  nejprve považoval za nekvalitní a nepříliš čistý smaragd. Něco se mu na něm ale nezdálo. 

Jeho předtucha se potvrdila poté, co otestoval jeho tvrdost. Nalezený kámen měl tvrdost kolem 8,5 (na Mohsově stupnici). Smaragd by musel být měkčí (zhruba 7,5), muselo jít tedy o jiný minerál. Ale jaký? Mineralog s sebou neměl žádné přístroje, kterými by mohl kámen prozkoumat, strčil ho tedy do kapsy s tím, že se mu bude věnovat později. 

Když ho potom pozdě večer doma vytáhl z kapsy, nestačil se divit. Kámen už nebyl zelený. Změnil svou barvu na červeno-fialovou. 

Podle jiné legendy byl první alexandrit nalezen v okolí Jekatěrinburgu. I tady se jednalo o smaragdovou žílu, ze které měl kámen pocházet. Objevitel kámen poslal do Petrohradu, kde ho zkoumal zasvěcenější mineralog - který také objevil jeho zajímavou a vzácnou schopnost měnit barvu v závislosti na osvětlení. Za denního světla byl totiž alexandrit namodralý zelený průsvitný až průhledný kámen. Umělé osvětlení (tehdy představující svit svíček) z něj udělalo kámen červený až fialový. 

Ať je to jak chce, první velký úspěch slavil alexandrit v roce 1834. Byl pojmenován na počest následníka trůnu, budoucího ruského cara Alexandra II., který v onom roce slavil 16. narozeniny. 

Alexander II. vládl až do roku 1881, přežil osm atentátů a podlehl až devátému z nich. Alexandrity nás udivují svými vlastnostmi dodnes, i když se jejich původní naleziště mezitím vyčerpala. 

Kromě Uralu byly alexandrity objeveny také v Brazílii, Tanzanii, na Madagaskaru, v Indii, Zimbabwe  a na Srí Lance, často ale nedosahují takových optických vlastností jako ruské kameny. 

Alexandrity - chemie a optické hrátky se světlem

Svým základním chemickým složením nejsou tyto kameny vlastně vůbec vzácné. Jejich krystaly tvoří Al2BeO4, jsou tedy smíšeným oxidem hliníku a beryllia - chrysoberylem. 

align="justify"Oba patří mezi poměrně lehké - a tedy ve svrchní zemské kůře koncentrované chemické prvky. Opravdovou vzácnost dělá z alexandritu až příměs chromu, který se určitým speciálním způsobem rozptýlil v krystalické mřížce chrysoberylu. A právě chrom pak vyvolává zajímavé optické efekty. 

Barva alexandritů

Za denního světla jsou drahokamy zelené (kameny z jednotlivých nalezišť se trochu liší svou základní barvou - jsou zelenomodré, sytě zelené, zelené se žlutými odlesky nebo žlutozelené). V umělém světle se spojitým spektrem (například svitu svíček) jsou červené s nádechem do fialova. 

Vryp na kameni je vždy bílý, což vás neudiví, když  jste četli minulé blogy o zbarvení drahokamů. Bílý vryp je vždy známkou toho, že kámen barví jeho příměsi - a ne základní sloučeniny, které tvoří jeho chemický vzorec. 

Trik se změnou barvy, který předvádí alexandrit, spočívá v pohlcování různých vlnových délek světla. Denní světlo obsahuje nejvíce zelené barvy, kámen (ve kterém se pohltila část viditelného světla) se pak jeví jako převážně zelený. Světlo svíček má nejvíce červené komponenty. Barví tedy (po pohlcení určitých vlnových délek světla) stejný kámen právě touto barvou. 

Zdá se vám to komplikované? Alexandrit opravdu není jednoduchým kamenem. Navíc vykazuje totiž ještě tzv. trichroitismus. To je trojbarevnost, která je závislá na směru, kterým dopadají světelné paprsky a ze kterého kámen pozorujete. V závislosti na směru pak vidíte různé barevné odstíny. Kromě zelené a červené můžete uvidět také žlutou barvu. 

Kromě chromu může barvu alexandritu ovlivnit a modifikovat také železo a vanadium nebo mangan. Tím se vysvětlují poněkud odlišné barvy kamenů z různých naležišť. 

Padělky

A tak není divu,  že tyto komplikované kameny patří k těm nejvzácnějším na světě - a také k těm, které jsou často více nebo méně úspěšně napodobovány padělateli. 

Nejspíš nejúspěšnější a nejpodobnější náhražkou jsou syntetické korundy (Al2O3), dotované vanadiem. I ony vykazují změnu barev, i když je tato změna trošku jiná než u pravých alexandritů.

Jak se starat o alexandrity

Pokud vlastníte některý z pravých kamenů, měli byste se vyhnout čištění ultrazvukem. Alexandrity jsou totiž křehké. Mnohé z nich také obsahují menší nebo větší bublinky, trhlinky, kanálky a příměsi. Pravé alexandrity se dokonce dají poznat podle toho, že nejsou ani příliš velké (typická je velikost 1 - 3 karáty) ani příliš čisté a dokonalé. Aby se nepoškodily, čistí se jen horkou parou.