Další hledání života na Jupiterovu měsíci Europě

Vesmírný dalekohled Jamese Webba zkoumá vesmír v infračerveném pásmu elektromagnetického spektra. Věnuje se ale nejen vzdáleným hvězdám a planetám - vědci ho využívají i k průzkumu naší vlastní planetární soustavy. 

Jedním z nejzajímavějších objektů naší soustavy je jeden z měsíců Jupiteru - Europa. Během několika roků by k němu dokonce měla vyrazit další kosmická sonda, dá se totiž předpokládat, že by v nitru Europy mohl existovat jednoduchý život. 

Pokud by se podařilo dokázat, že se život ve Sluneční soustavě vyvinul hned na dvou místech nezávisle na sobě, mohlo by to naznačovat, že život může zákonitě vznikat i jinde ve vesmíru. 

Život na Europě by se dal považovat za nepřímý důkaz existence mimozemských civilizací.

K tomu je samozřejmě nejprve nutné Europu prozkoumat, tamní život objevit a prozkoumat jeho strukturu. 

Nyní se Europě věnuje i výše zmíněný vesmírný teleskop Jamese Webba. Zkoumá sloučeniny uhlíku - bez nich se totiž život (tak jak ho známe na Zemi) neobejde. 

Zdá se, že oceán, který se nachází pod věčně zmrzlým povrchem velkého Jupiterova měsíce, skutečně obsahuje značné množství tohoto chemického prvku. 

CO2 na Europě

O tom, že se na povrchu Evropy vyskytuje oxid uhličitý, se ví už delší dobu. Nebylo ale jasné, odkud se bere. Může se jednat o molekulu, která se na povrch dostává z nitra oceánu, pokrytého silnou vrstvou ledu, může ale také pocházet z okolního vesmíru a na povrch měsíce se dostal při dopadu malých ledových objektů nebo meteoritů. 

Ukázalo se, že se CO2 v povrchové vrstvě měsíce nachází v oblasti Tara Regio. Ta patří k nejmladším oblastem povrchu Europy. Podobně jako na Zemi pochází mladý povrchový materiál z nitra tělesa. Na Zemi se na povrch dostává materiál z vulkánů, na Europě se jedná o čerstvý led, který se na povrch dostal z puklin, kterými prosakuje voda oceánu. Pokud se tu tedy dá CO2 objevit hlavně v mladých oblastech, mělo by se jednat o materiál, pocházející právě z vody tohoto oceánu. 

Situace tedy zůstává napínavá. Přesto se zatím nedá zodpovědně prohlásit, že se na Europě nachází mimozemský život našeho typu, který by využíval uhlík pro stavbu organické hmoty a používal kyslík pro svůj metabolismus. 

Molekuly CO2 by se mohly vytvářet například z jiných organických molekul pod vlivem záření. Stejně tak mohou pocházet z radiolytického rozkladu karbonátů - anorganických sloučenin, které známe i ze Země, kde vytvářejí různé minerály a horniny.

Další mise k Europě

Na další poznatky si tedy musíme ještě několik roků počkat. 

Letos 14. dubna 2023 byla k Jupiteru vypuštěna evropská sonda JUICE. Jejich cílem je průzkum měsíců Ganymed, Europa a Callisto a výzkum samotné planety Jupiteru. K cíli by měla dorazit v roce 2031. 

Europa Clipper je naopak mise kosmické agentury NASA. Sonda odstartuje v říjnu 2024. Má zjistit, zda pod povrchem ledového měsíce existují místa, která by mohla být vhodná pro vznik života. 

Sonda by měla dorazit k Jupiteru v roce 2030. Provede téměř 50 průletů kolem Europy a bude přitom zkoumat prakticky celý povrch měsíce.

Zdroje: The distribution of CO2 on Europa indicates an internal source of carbon, S. K. Trumbo and M. E. Brown; Science, 2023, Endogenous CO2 ice mixture on the surface of Europa and no detection of plume activity, G. L. Villanueva et al.; Science, 2023, NASA, https://europa.nasa.gov/mission/about/#pre-project-planning-pre-phase-a