Co je nového na Marsu?

Jak se mají sondy, které krouží kolem Rudé planety - a čím se zabývají marsovské rovery? (délka blogu 4 min.)  

Mars se aktuálně nachází v konjunkci se Sluncem. To je situace, kdy ze Země není na nočním nebi vidět, nachází se totiž na opačné straně naší planetární soustavy - za Sluncem. To je zajímavá a napínavá situace, ke které dochází jen zhruba jednou za dva roky. Na vině je nebeská mechanika. Země je ke Slunci blíže než Mars, takže se jak rychlosti tak oběžné doby obou planet liší. Jeden oběh kolem Slunce trvá Zemi rok. Mars se pohybuje po eliptické dráze kolem Slunce ve vzdálenosti 206,62 až 249,23 milionů kilometrů (to odpovídá 1,38  až 1,67 vzdálenosti Země - Slunce) a jeden oběh mu trvá necelých 687 dní (zhruba 1,9 roku).

Rovery a orbitery, které pracují na naší sousední planetě, v době sluneční konjunkce nemohou se Zemí komunikovat a musí zhruba dva týdny pracovat samostatně. V tomto období se zpravidla věnují jen sběru dat. 

NASA musí odložit zasílání příkazů své flotile marsovských sond až do 25. listopadu. Signály ze Země by totiž musely proletět v těsné blízkosti Slunce. Horký, ionizovaný plyn sluneční koróny by mohl rádiové příkazy, vysílané ze Země sondám, poškodit. To by mohlo pro změnu uškodit sondám. 

Rovery jsou momentálně v klidovém režimu. Věnují se jen sledování okolních podmínek, počasí a radiace. Malá helikoptéra Ingenuity, která pracuje spolu s roverem Perseverance, bude sledovat pohyby písku ve svém okolí. 

Orbitální sondy budou i nadále sledovat povrch Rudé planety a věnovat se sledování vlivu slunečního záření na atmosféru planety.

Curiosity

Rover Curiosity se nachází na Marsu už přes 4000 marsovských dní. Připomeňme si, že jeden den na Rudé planetě trvá 24 pozemských hodin a 37 minut a jeden rok 687 pozemských dní. Vozítko přistálo 6. srpna 2012 v kráteru Gale. Tato oblast byla vybrána proto, že v ní existuje materiál, který byl v minulosti v kontaktu s povrchovou vodou. Rover se věnuje jeho průzkumu - provedl už například téměř 40 vrtů a analýz okolních hornin. 

V jeho okolí nyní panuje tlak 830 Pa a teploty dosahují -20 °C ve dne a -72 °C v noci. 

Od roku 2012 urazil rover téměř 32 kilometrů po povrchu Marsu. 

Perseverance

Tato sonda pracuje v kráteru Jezero, 45 km širokém kráteru v západní části oblasti, které se říká Isidis Planitia a která leží severně od marsovského rovníku. Je tedy od Curiosity vzdálena zhruba 3 700 kilometrů. 

Isidis Planitia byla vytvořena kolizí s prehistorickým meteoritem. V průměru měří prohlubeň kolem 1200 kilometrů. Pozdější dopad daleko menšího meteoritu pak vytvořil samotný kráter Jezero. I tady byly pravděpodobně v dávné minulosti podmínky, které mohly umožnit existenci života. Existovala tu například řeka, která vytvořila širokou deltu. Dnes je samozřejmě okolí roveru pro život nevhodné. Rover se nachází na Marsu přes 980 sol (marsovských dní). Domů už zaslal přes 570 000 obrázků svého okolí. Vozítko zaznamenává také údaje o svém okolí, takže víme, že tu aktuálně panuje tlak kolem 620 Pa a teploty se pohybují mezi -16 °C ve dne a -73 °C v noci. Nyní, během sluneční konjunkce se Perseverance věnuje sledování změn na okolních skalách, zaznamenává zvuky pomocí svých mikrofonů a věnuje se průzkumu mraků. 

Odyssey

Orbitální sonda Odyssey se nachází na oběžné dráze kolem Marsu už neuvěřitelných 22 roků. Zmapovala například minerály na povrchu Marsu, takže dnes už můžeme dělat závěry o minulosti planety. Odyssey také našla ledová ložiska, která by mohli využít budoucí astronauti ke svému životu. Odyssey přenesla na Zemi už téměř 150 GB dat. 

Životnost sondy se pomalu blíží ke svému konci. Startovala v roce 2001 s 225 kilogramy paliva na palubě. Sonda ho potřebuje k různým korekcím dráhy. Protože ale nemá palivoměr, musí vědci jen odhadovat, kolik paliva jí vlastně zbylo. Už v létě 2021 se zdálo, že disponuje už jen asi pěti kilogramy. V lednu 2022 to pak vypadalo, že už jí zbývá jen asi 2,8 kg hydrazinu. To by znamenalo, že jí zbývá už jen asi rok aktivního života. Naštěstí se později ukázalo, že odhady byly mylné - a tak bude Odyssey fungovat nejspíš ještě v roce 2025. 

MRO

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter se nachází u Marsu přes 17 roků a 8 měsíců. Na Zemi už poslala kolem 465 000 tera bitů dat. Na palubě má mimo jiné kameru HiRISE, díky které získáváme úžasné fotografie povrchu Rudé planety. Kromě vlastního vědeckého programu se MRO podílí na komunikaci s marsovskými rovery, stejně jako ostatní orbitální sondy.

MAVEN

Třetím aktivním orbiterem je sonda MAVEN. Ta se nachází na oběžné dráze Marsu 9 roků a dva měsíce. Sonda startovala v listopadu 2013 a na oběžnou dráhu Marsu vstoupila v září 2014. Věnuje se hlavně průzkumu atmosféry planety, její ionosféře a interakcím se slunečním větrem. Pomocí této sondy například vědci nedávno zjistili, že jsou ztráty atmosféry Marsu závislé na ročních obdobích, které panují na Rudé planetě. 

Kde se nacházejí marsovské sondy,  můžete vidět na vizualizaci, kterou dala laickému publiku k dispozici NASA. Můžete si ji prohlédnout na následujícím linku:

https://mars.nasa.gov/explore/mars-now/

Mars Express a Trace Gas Orbiter

Také sondy evropské agentury ESA jsou samozřejmě ovlivněny sluneční konjunkcí Marsu. ESA snížila datovou komunikaci na desetinu objemu dat a zvýšila výkon pozemních vysílačů na maximum. Data, která sondy v této době nasbíraly, se uloží do paměti, aby se později poslala na Zemi. Zhruba jeden a půl dne mezi 17. – 18. listopadem nebude komunikace se sondami MEX a TGO jen omezená - bude nemožná. Jedná se mimochodem o první sluneční konjunkci, které se účastní hned dvě sondy ESA. 

Zdroje: NASA, ESA