Ametrín - dva drahokamy v ceně jednoho

Slyšeli jste už někdy o drahokamu, který je svým vlastním dvojčetem? Co je to ametrín a jak vzniká? (délka blogu 5 min.)

Zdá se to být až neuvěřitelné, ale před sebou máte skutečný drahokam. Jedna jeho polovina je zlatavě žlutá a druhá je purpurově fialová - a přesto je to přírodní nebarvený kámen. Jak přišel na svět ametrín, který je svým vlastním dvojčetem? 

Záhadu rozluští… fyzika

Jedná se tu o jeden jediný minerál - křemen, do kterého se přimísily atomy železa. Na naší planetě existuje jen jedno jediné velké naleziště, ve kterém si příroda dovolila malý žertík a vyrobila dvoubarevné krystaly. 

Důl, ve kterém se tyto drahokamy těží, se jmenuje Anahi a nachází se v Bolívii. Proslavil se už v 17. století díky objeviteli ze Španělska. Ten se oženil s urozenou princeznou z indiánského kmene Ayoreos, která důl dostala coby věno. Na její počest také dostalo naleziště název. 

Ametrín - to je dvoubarevný kámen, který vznikl díky speciálnímu teplotnímu režimu. 

Jak napovídá jeho jméno, je to vlastně směs dvou různých drahokamů - ametystu a citrínu. Teď už se jistě nedivíte - jako zkušení znalci drahých kamenů (a čtenáři jednoho z minulých blogů) víte, že oba kameny mají v podstatě stejné chemické složení. 

Atomy železa se do krystalické struktury křemene vloudí coby nečistota. Trik s dvojbarevností spočívá v tom, že se v jedné části kamene nachází železo trojmocné (Fe3+) a v jiné části čtyřmocné (Fe4+), případně dvojmocné (Fe2+).

Když pak na krystal dopadne bílé sluneční světlo, pohlcují aktivní centra s atomy železa jen určitou část jeho vlnových délek - jinými slovy, část světelného spektra “chutná” aktivním centrům v krystalu lépe než zbytek spektra. 

Trojmocné železo je v krystalu zakomponováno trošku jinak než jeho kolegové - je tedy zodpovědné za žlutou barvu citrínu. Čtyřmocné a dvojmocné pro změnu může za fialovou barvu ametystu.

Geniální je na celé situaci fakt, že se čtyřmocné železo může změnit na trojmocné. Změny probíhají díky vysoké teplotě. 

Ametysty vznikají v chladnějším prostředí - při 100 - 250 °C, zatímco pro citríny je potřeba zahřát krystal na teplotu kolem 470 °C. A přesně to se také muselo kdysi stát pod zemským povrchem. 

Krystaly na fialovo obarveného křemene (ametystu) se zahřívaly určitým způsobem tak, že se přeměnila na citrín jen jejich část. To se mohlo stát tehdy, když byl například vznikající krystal z jedné strany chlazený vzduchem (v trhlině nebo průduchu). 

Umělý ametrín

Vzhledem k tomu, jak lehce se dá z ametystů vyrobit citrín zahříváním, není těžké si představit, že stejně probíhá také výroba umělých ametrínů. 

Šikovně vypalované ametysty, ze kterých vznikl ametrín,se navíc od těch přirozených logicky dají jen velice špatně rozeznat.  

Další zajímavosti k přečtení zde: Newman GG, Renée, : Gemstone Buying Guide. International Jewelry Publications,U.S.2016Edelsteine und Schmucksteine. Alle Arten und Varietäten. 1900 Einzelstücke. BLV Bestimmungsbuch