Skoti se rozhodli zůstat. Co dál?
Pomineme-li intenzivní kampaň, která ke konci byla hodně negativní a v podstatě s výjimkou Independentu všechna celostátní média strašila před nezávislostí 24/7, hlavním důvodem, proč nakonec převážilo „ne“ je podle mého názoru příslib (vow), že v případě odmítnutí nezávislosti dostanou Skoti automaticky Devolution Max, tedy pravomoci ve všech oblastech kromě bezpečnostní a zahraniční politiky, čili podobný status, jaký má například Svobodný stát Bavorsko v rámci Spolkové republiky.
Co se týče Devolution Max, tato koncepce má zajímavou historii. Alex Salmond, ještě předtím, než prosazoval nezávislost, požadoval Devolution Max a chtěl to jako třetí možnost na referendu – která by podle průzkumů suverénně vyhrála už tehdy, o tom, zda by vyhrála dnes, kdyby byla na výběr, v podstatě není sporu. David Cameron se tehdy ale rozhodl hrát vabank a prosadil si, že na referendu budou možnosti jen dvě – nezávislost nebo současný stav. Myslel si evidentně, že za nezávislost může hlasovat 20-30 procent Skotů, což by odpovídalo průzkumům v podstatě až do června/července tohoto roku. Pokud by referendum skončilo poměrem 70/30 vítězstvím „ne“, nejen že by nebylo o čem mluvit, ale také by zavřel skotským požadavkům na více pravomocí či nezávislost ústa na hodně dlouhou dobu. To se ale nestalo, a když 6. září vyšel průzkum, který ukazoval, že většina Skotů chce Spojené království opustit, nastala totální panika. Politici, kteří do té doby o Skotsko neměli vůbec žádný zájem a kampaň veskrze ignorovali, začali do Skotska jezdit a slibovat. Pak přišel „vow“, tedy příslib, že nebude-li Skotsko plně nezávislé, dostane Devolution Max. To, co je na situaci vtipné, kdyby to nebylo ovšem zároveň dost tragické, je fakt, že nikdo neví, co to Devolution Max vlastně přesně je, protože až do ca. 10. září se tímto konceptem nikdo nehodlal vážně zabývat. Skoti tak dostali bianco šek na ústavní reformu, která se teprve bude muset narýsovat – a nechtějí-li ve Westminsteru za dalších 15-20 let riskovat tentokrát přesvědčivě pozitivní referendum o nezávislosti, budou tu reformu muset vzít vážně. Ačkoliv tedy referendum skončilo, jak skončilo, dneškem končí ústavní pořádek Spojeného království, jak jej známe.
Co tedy bude dál? Nejprve bude potřeba naplnit pojem Devolution Max. Spojené království je, navzdory odevzdání jistých pravomocí velšskému, skotskému a severoirskému parlamentu, stále ještě unitární stát. Ve hře tedy bude zcela jistě federalizace, pravděpodobně po vzoru Austrálie či Kanady. To nebude úplně snadné prosadit, byť by to bylo řešení nejférovější, protože na rozdíl od bývalých dominií je Spojené království ústavně poměrně hodně složitou strukturou, v níž si nejsou všechny její části rovny. Bylo by chybou se dívat na regionální rozdělení UK kontinentální optikou, protože pozici jednotlivých částí UK stále ještě určují stovky let staré smlouvy s poměrně silným feudálním dědictvím – teritoriální jednotky v UK mají stále ještě charakteristiku lén o různém postavení. Vytvoření federální struktury by z tohoto hlediska bylo nejen změnou, jakou si třeba prošlo Československo v roce 1968 nebo Belgie v roce 1993, ale šlo by tak trochu o revoluci – protože jednotlivé části UK by byly definovány mnohem více „civilně“ nežli „feudálně“. Došlo-li by na federalizaci podle kanadského či australského vzoru, Skotsko by mohlo být spokojené, ovšem k plné spokojenosti by potřebovalo ještě něco navíc – silnější slovo k rozhodování o zahraniční politice, podobně, jako to má Åland. V zásadních otázkách totiž Åland má právo se vyjádřit k mezinárodním smlouvám – finský parlament či finská vláda mají sice možnost Åland neposlechnout, ale je důležitým zvykem názor Ålandu respektovat. Lze si jen těžko představit, že by Skoti akceptovali takové uspořádání, v němž by mohl David Cameron vypsat referendum v roce 2017 o vystoupení z EU na základě rovného hlasovacího práva všech občanů Spojeného království, protože ať by Skoti chtěli cokoliv, vždy by byli přehlasovaní Angličany.
Další alternativou Devolution Max může být zachování unitárního státu, ovšem za cenu přesunutí dalších pravomocí do Holyroodu (skotského parlamentu). Skotsko už delší dobu dává najevo, že pod Devolution Max si představuje vlastní rozhodování ve všech věcech s výjimkou zahraniční a bezpečnostní politiky. Soudě podle směřování této debaty je pro Skoty irelevantní, dosáhnou-li toho formou federální či pouze na základě přenosu pravomocí, tak, jako byly do Holyroodu přesunuty pravomoci týkající se například školství či zdravotnictví už dříve.
Co ovšem nebude možné jen tak ignorovat, budou hlasy z Walesu a Severního Irska, které se budou domáhat týchž pravomocí, které si vymůže v rámci Devolution Max Skotsko. Do toho se v posledních týdnech začalo mluvit o devoluci (aspoň nějaké) pro hrabství Yorkshire (plus případně s dalšími regiony severní Anglie) či Cornwall. Důvod je, přinejmenším z ekonomického hlediska, podobný jako u Skotska – zejména Yorkshire je (post)industriální oblast, která se potýká se sociálními problémy, na které evidentně nezabírá westminsterská politika posledních třiceti let. Lidé z Yorku či Newcastlu se cítí Westminsterem podobně zanedbávaní, jako Skoti, až na to, že žádná zvláštní regionální práva nemají. Což přivádí debatu k dalšímu závažnému bodu, který bude třeba řešit, a to tím spíš, bude-li se Devolution Max řešit federalizací, a to je samosprávná Anglie a anglický parlament. Již od vzniku parlamentů ostatních částí UK mnoho Angličanů poukazuje na fakt, že si nemohou rozhodovat o anglických záležitostech a že jediným zdrojem moci v Anglii je tak Westminster, kde sedí i zástupci skotští, velšští a severoirští (s výjimkou poslanců za Sinn Féin, kteří odmítají ve Westminsteru zasednout). Přesun tak velké části westminsterských pravomocí na anglický parlament by znamenal, že by Westminster řídil pouze zahraniční a bezpečnostní politiku, (případný) federální rozpočet a (případné) federální zákony. Federalizace, či devoluce bez federalizace by zároveň znamenaly velké ohrožení existence Sněmovny Lordů, protože federální koncept předpokládá dvoukomorový parlament, v němž jedna komora je volena podle počtu obyvatel a druhá tak, aby občané jednotlivých federálních útvarů byli rovnoměrně zastoupeni (tedy stejný počet obyvatel pro každou „spolkovou zemi“). Otázkou je, jak je britská politika připravená na tohle.
Až se budou čelní britští politici snažit splnit svůj zbrklý slib Skotům, že dostanou Devolution Max v případě hlasování proti nezávislosti (ve snaze zamezit nezávislosti v budoucnu), bude před nimi čekat podle mého názoru výrazně více práce a výrazně více nejistých reforem, než kdyby se mělo pouze Skotsko osamostatnit. Ve výsledku by to znamenalo pro občany UK, ať již žijí kdekoliv, změnu k lepšímu, ale je ironické, že tohle všechno se chtě nechtě stane v důsledku volby, která probíhala pod heslem „radši nic neměnit“.
Andrej Ruščák
Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.
V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.
Andrej Ruščák
Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas
Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.
Andrej Ruščák
Podstata vězení obnažená na kost
Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.
Andrej Ruščák
Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou
Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.
Andrej Ruščák
Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?
Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce
Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....
Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají
Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Super práce: Příprava pokrmů (i bez praxe), +bonusy #PntqG
INDEX NOSLUŠ s.r.o.
Středočeský kraj
nabízený plat:
28 000 - 34 000 Kč
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');